Žádáme konec uhlí do roku 2033, doporučuje vědecká komise

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

12. února 2021 10:30

Uhlí z OKD, ilustrační fotografie
Uhlí z OKD, ilustrační fotografie Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Česko by podle komise pro životní prostředí Akademie věd ČR mělo odstoupit od uhlí do roku 2033. Pro nejrychlejší ze scénářů, o kterých v prosinci rozhodovala Uhelná komise, vědci uvedli několik doporučení. Vyplývá to ze stanoviska komise, které ČTK zaslala Akademie věd ČR. Uhelná komise vládě doporučila scénář, který počítá s koncem uhlí v roce 2038. Volila mezi roky 2033, 2038 a 2043. Vláda dosud nerozhodla.

Rychlý útlum uhlí je podle akademické komise hlavním opatřením, aby se Česko vešlo do svého "uhlíkového rozpočtu" a dostálo závazkům Pařížské dohody. Cílem dohody je udržení růstu globální teploty kolem 1,5 stupně oproti předindustriálnímu období.

Vědci uvádějí, že vývoj ekonomiky i studie hodnocení dopadů naznačují, že spalování uhlí přestane být konkurenceschopné ve výrobě energie v Česku kolem roku 2030. Odkazují na studii společnosti Bloomberg New Energy Finance, podle níž zvýšení evropského cíle pro snížení emisí skleníkových plynů ze 40 na 55 procent oproti roku 1990 zvedne cenu emisní povolenky do roku 2030 na 80 eur. "Ekonomicky optimální proto bude odstavit uhelné zdroje v České republice do roku 2030, většinu již do roku 2025," píše se ve stanovisku.

Komise uvedla několik doporučení. Žádá vznik harmonogramu pro rychlé odstavování uhelných zdrojů podle možností redukce vývozu a následného nahrazování novými zdroji a úsporami energie. Komise požaduje postupné odstavení jednotlivých uhelných zdrojů podle kritérií emisní intenzity - nejdříve mají končit zdroje s největší produkcí emisí na jednotku dodané energie. Vědci apelují i na "podstatné zvýšení" zdanění čistých výnosů z těžeb uhlí, podle stanoviska jsou pro vlastníky těžebních práv nezaslouženým výnosem.

Podle vědců jsou také nutná včasná opatření pro podporu oblastí dotčených útlumem. Doporučili i přijmout pozměňovací návrhy senátního Podvýboru pro regiony v transformaci k novele horního zákona, které zařadí mezi příjemce z úhrad za nerost krajské samosprávy. Komise je poradní orgán Akademické rady AV. Má 22 členů - odborníků z ústavů AV i mimo instituci. Předsedá jí genetik a ekotoxikolog Radim Šrám.

Materiál s doporučením Uhelné komise ukončit využívání uhlí pro výrobu tepla a elektřiny v roce 2038 byl v únoru stažen z jednání vlády. Resorty ho budou připomínkovat. Komise podmiňuje útlum včasnou náhradou uhelných zdrojů jinými a zajištěním energetické bezpečnosti. Zmínila dostavbu nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství. Vláda by pak měla každých pět let přezkoumat rozhodnutí. Do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje by také mělo v příštích letech jít téměř 100 miliard korun.

Nejrychlejší scénář konce uhlí žádají ekologické organizace. Jako technicky možný ho vidí i ministr životního prostředí a jeden z předsedů Uhelné komise Richard Brabec (ANO), byť by podle něj byl asi o 150 miliard dražší. Pro rok 2033 jsou ministři za sociální demokracii, podobně se vyjádřil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Podle druhého předsedy komise, ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO), by neschválením doporučeného scénáře vláda popřela činnost komise.

před 4 hodinami

Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval

Související

Luiz Inácio Lula da Silva

Boj s fosilními palivy nabírá na intenzitě. Lula da Silva za něj pojede lobovat na summit G20

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil delegátům na konferenci COP30, že svůj návrh plánu pro přechod od fosilních paliv vezme na summit G20 v Johannesburgu, kde za něj bude aktivně bojovat. Učinil tak i navzdory zprávám, že petrostáty plán odmítají přijmout. Před odletem z konference COP30 v Belému tato vůdčí postava globálního jihu sdělila zástupcům občanské společnosti, že je připraven bojovat za svůj návrh na postupné ukončení využívání ropy, uhlí a plynu na jakémkoli fóru, které bude nutné.
uhlí

První návrh výsledku COP30 nečekaně oživuje myšlenku konce fosilních paliv

Objevil se první návrh textu možného výsledku konference COP30, který byl zveřejněn na webu OSN. Text, který formálně navazuje na „poznámku“ brazilského prezidenta Copu André Correa do Lago, je fascinující, protože obsahuje možnost odklonu od fosilních paliv. Jedná se o téma, které bylo sice dohodnuto jako klíčová rezoluce na COP28 v roce 2023, ale následně bylo v Baku a až dosud v Belému fakticky upozaděno a řešilo se jen na okrajových jednáních.

Více souvisejících

uhlí ,  Energetika ,  akademie věd

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

před 9 hodinami

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

před 10 hodinami

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

před 12 hodinami

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

před 12 hodinami

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

před 13 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

před 14 hodinami

Marco Rubio

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

před 15 hodinami

Lékaři, ilustrační foto

Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy

Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.

před 16 hodinami

Počasí rozdělí Česko. Místy hrozí tropy, jinde bude výrazně chladněji

Je před námi poslední pracovní den před víkendem, jenž může přinést jednu letošní premiéru. Potvrzuje to i nejnovější předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející volné dny. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy