Odbory: Vyděrači, či ochránci pracujících?

Je bez debat, že nebýt odborů, museli bychom pracovat dvanáct hodin denně sedm dní v týdnu, obejít se bez placené dovolené a zapomenout na zvyšování platu. I ty nejmladší děti by byly zaměstnány v továrnách vedle svých rodičů. Síla odborů to všechno změnila. Odbory se společně s rozumným systémem předpisů mohou stát brzdou, která zmenší neúprosný tlak na výkony a zisk.    

Zatímco v průběhu posledních desetiletích došlo k oslabení moci odborů, jejich kontrolní mechanismy jsou nadále potřeba. Právě odbory dohlížejí na spravedlivé zacházení se zaměstnanci, na férové mzdy a na odpovídající rozdělování dalších výhod. 

Odborový předáci často jednají nesmlouvavě. Zastupují všechny své členy a někdy i další zaměstnance, kteří pro určitou firmu pracují. Snaží se pro své lidi získat zkrátka co nejvíce. A někdy narazí, protože jejich požadavky ignorují hospodářskou realitu a finanční situaci podniku, jehož jsou součástí.  

Někdy se mzdy musí snižovat 

Příliš často se stává, že odbory požadují něco, co je nereálné. Někdy totiž nejsou k dispozici žádné další peníze ke zvýšení mezd, a někdy je dokonce potřeba mzdy snižovat. Je hrozné požadovat po zaměstnancích, aby souhlasili se snížením platu, jak si to přeje vedení podniku. Odbory ale musí chápat, že navýšení mezd nemůže vést k zadlužování. S tím se musí vyrovnat.   

Současně je důležité poukázat na postup řady firem, které po svých zaměstnancích požadují všemožné ústupky, zatímco svým vedoucím pracovníkům zvyšují platy. To je také nepřijatelné. Pokud je nutné jednat o snižování platů, mělo by se začínat v nejvyšších patrech a až do těch nejnižších pokračovat jen v případě ohrožení existence podniku.    

Nepřijatelné chování odborů představuje násilí a vandalismus. Michele Masterfanová ve svém příspěvku pro huffingtonpost.com například uvádí incident z roku 1972, kdy v USA došlo k poničení rozestavěné budovy a fyzickému napadení vlastníka jisté stavební společnosti. Některé americké odborové organizace se také uchylují k fyzickému zastrašování. 

Fyzický útok není dobrá vyjednávací taktika 

Odbory jsou potřebné jako prostředek k zastavení neomezené moci zaměstnavatelů. Jejich existence by měla pokračovat. K dosavadním výdobytkům zaměstnanců patří právo sdružovat se a jednat s vedením společnosti.

„Členové a vedení odborů ale musí ke stolu přicházet s přiměřenými požadavky, obzvláště v obtížných hospodářských situacích,“ domnívá se Michele Masterfanová. „Jednání typu ‚win-win‘ jsou mnohem rozumnější než přesvědčení o nutnosti získat absolutně všechno. Fyzické zastrašování či útoky nikdy nemůžou být racionální vyjednávací taktikou nebo odpovědí na něco, s čím nesouhlasíte.“