Cena emisních povolenek v EU pokořila hranici 100 eur za tunu

Cena emisních povolenek v Evropské unii se dnes poprvé v historii vyšplhala na 100 eur (zhruba 2400 Kč) za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. Podle obchodníků poptávku po povolenkách v posledních dnech podporují mimo jiné vyhlídky na chladnější počasí a nižší produkci větrných elektráren. Cenu povolenek tlačí vzhůru rovněž spekulativní nákupy.

Cena hlavního termínového kontraktu na povolenky dnes vystoupila až na rekordní maximum 100,70 eura za tunu, píše Reuters. Rostoucí cena emisních povolenek nyní podle analytiků brzdí další pokles cen energií, protože zdražuje výrobu elektřiny z fosilních paliv.

V loňském roce se poptávka po povolenkách v evropském elektrárenském sektoru zvýšila, protože omezení dodávek zemního plynu z Ruska vedlo k nárůstu výroby energie z uhlí. Ta vytváří dvojnásobné množství emisí oxidu uhličitého než produkce z plynu, takže vyžaduje více emisních povolenek.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

Související

Smog

Jak Evropa bojuje se změnami počasí? Emise rapidně klesají, ani zdaleka to ale nestačí

Evropská unie učinila v oblasti snižování emisí skleníkových plynů významný krok, když v roce 2023 došlo k poklesu o osm procent. Údaj zveřejněný Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a ukazuje, že emise jsou nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Nicméně dosažený pokles stále zaostává za ambiciózními cíli, které si Unie stanovila.

Více souvisejících

emise emisní povolenky EUR

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 3 minutami

Ilustrační fotografie

Dramatická volební noc: Z USA přichází první výsledky hlasování, Trump zatím vede

Dramatická volební noc, na jejímž konci se očekává jméno 47. prezidenta Spojených států, odstartovala o půlnoci středoevropského času uzavřením některých volebních místností. Samotné sčítání bude trvat minimálně do zítřejších ranních hodin, přičemž k uzavření posledních volebních místností dojde v sedm hodin ráno středoevropského času. Jméno vítěze voleb se tak můžeme dozvědět až za několik dní.

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

včera

včera

včera

včera

včera

Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii

Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz popsal, jestli by vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách mohlo znamenat úpadek demokracie v zámoří.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy