Je vyšší minimální mzda hrozbou? Názory politiků se různí

"Dlouhodobě zastávám názor, že minimální mzdu je nutno postupně zvyšovat tak, aby plnila motivační roli v porovnání s příjmem získávaným ze sociálních dávek," uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který je dlouhodobým zastáncem nárustu minimální mzdy

S tímto názorem souhlasí i jeho předchůdce na postu předsedy vlády i lídra ČSSD Jiří Paroubek. "Vítám zvýšení minimální mzdy na 9 200 korun a věřím, že na rozdíl od jednání posledních dvou pravicových vlád, budou tato vláda i vlády následující navyšovat minimální mzdu každoročně. Smysl prosperity jistě není v tom, abychom v nejširších masách sdíleli chudobu," uvedl současný šéf strany LEV 21.

Zvýšit minimální mzdu, ale jinak

Ke zvýšení minimální mzdy má určité výhrady hnutí Úsvit, ačkoli s ním v zásadě souhlasí. "Souhlasíme se zvýšením minimální mzdy, ale tyto kroky nelze dělat nepromyšleně bez analýz a bez dohod se zástupci odborů a zaměstnavatelů. Je vždy nutné dopředu analyzovat, jestli to české firmy zvládnou a nebudou muset propouštět. Minimální mzdu je třeba zvyšovat postupně a nikoli skokově, jako se děje teď," uvedl předseda strany Tomio Okamura.

"Vláda místo toho, aby tento krok pečlivě naplánovala, tak upřednostnila politický handl, kde je rovnice je jednoduchá - ANO získá pozici eurokomisaře pro Věru Jourovou a ČSSD si bude moci schválit předvolební dáreček v podobě zvýšení minimální mzdy. Tento předvolební kšeft je opakovaně potvrzován premiérem Sobotkou a v tomto světle nerozumíme výroku Andreje Babiše, který řekl, že "My (ANO) takové dohody neděláme"," tvrdí lídr hnutí.

Podle jeho názoru si tímto krokem ČSSD buduje předvolební kampaň, celá situace ale může mít zásadní dopad na českou ekonomiku. Okamura ve zprávě, kterou obdržel server EuroZprávy.cz podotýká, že takové rozhodnutí musí být vždy děláno po dohodě v tripartitě a nesmí nikdy překvapovat české firmy. Pak totiž může být výsledkem také propouštění a to je něco, čeho se chce vyvarovat.

"Proto Úsvit již dříve navrhoval jiný mechanismus, jak minimální mzdu zvýšit - lidem s minimální mzdou snížit odvody, čímž by se jim reálně zvedla mzda, avšak zároveň by to neznamenalo vyšší mzdový náklad pro zaměstnavatele. Lidé s minimální mzdou jsou totiž také často lidmi, kteří nacházejí na trhu práce obtížně uplatnění, a končí na dávkách na úřadu práce. Naším návrhem bychom podpořili zároveň jak zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Upozorňujeme vládu, že navýšení minimální mzdy nedoprovázené jasnými prorůstovými opatřeními může vést ještě většímu růstu míry nezaměstnanosti a tím hospodářskému poklesu," podotýká Okamura.

Vláda ohrožuje pracovní místa

Podle odpůrců navýšení minimální mzdy vláda tímto krokem ohrozila pracovní místa nejméně kvalifikovaných zaměstnanců. "Vláda dnes rozhodla o zvýšení minimální mzdy o 700 Kč, a nerespektovala tak dřívější dohodu se zaměstnavateli, která počítala s nárůstem o 500 Kč. Jde o plnění politického obchodu mezi ČSSD a ANO za to, že se evropskou komisařkou stala Věra Jourová. Za tuto personální nominaci tak zaplatí nejméně kvalifikovaní a nejméně příjmoví zaměstnanci z regionů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, jejichž pracovní pozice jsou tímto neuváženým krokem ohroženy. Tak velký nárůst nákladů na zaměstnávání především nejméně kvalifikovaných zaměstnanců bude nutit zaměstnavatele k jejich propouštění. Jde tak ve skutečnosti o velmi asociální opatření ze strany vlády," tvrdí ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Bohatství a životní úroveň podle něj nelze zvýšit rozhodnutím ze Strakovy akademie. "Zvyšování minimální mzdy je zvláště nebezpečné v zemi, jako je Česká republika, kde existují poměrně výrazné regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti a v průměrné mzdě. V řadě evropských zemí přitom institut minimální mzdy vůbec neexistuje. Není náhodou, že tyto země dosahují zároveň nižších podílů nezaměstnaných," podotýká Skopeček s tím, že by v první řadě mělo být nezbytné snížit rekordní povinné odvody zaměstnavatelů za své zaměstnance, což je jedna z mála cest, jak zajistit vyšší nabídku pracovních míst.

Proti zvýšení mzdy se ohradila také Hospodářská komora, která si je vědoma, že v rámci Evropské unie je minimální mzda v České republice stále na relativně nízké úrovni, přesto by se však nemělo zapomínat, že Česko prošlo několika lety krize.

"Od srpna 2013 došlo k jejímu prvnímu navýšení, a to nařízením Rusnokovy vlády o 500 Kč na 8 500 Kč, tedy o 6,2 %. HK ČR v tomto kontextu upozorňuje na skutečnost, že Ministerstvo práce a sociálních věcí do dnešního dne nepředložilo vyhodnocení dopadů loňského zvýšení minimální mzdy, a to i přes to, že právě vláda je tím, kdo má ke každé regulaci, kterou minimální mzda beze sporu je, provést zhodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad, jež jsou součástí legislativního procesu od roku 2007,"  píše tisková mluvčí HK Lenka Vodná.

"Současná vláda nejdříve navrhovala nové zvýšení minimální mzdy o dalších 500 Kč od ledna 2015, tedy o dalších téměř 6 %, což by znamenalo zvýšení minimální mzdy o cca 12 % během velmi krátké doby. HK ČR má od svých členů z řad podnikatelů informace, že takové navýšení by pro řadu z nich mohlo být až likvidační, ve svém důsledku povede ke zvýšení nezaměstnanosti, nárůstu práce na černo a celkově významně ohrozí další vývoj ekonomiky, která se pomalu, ale jistě dostává z červených čísel. Poslední rozhodnutí vlády, vycházející z jejího dnešního jednání, je zvýšit minimální mzdu dokonce o 700 Kč, tedy celkově o cca 14,5 % (včetně loňského zvýšení), což HK ČR považuje za nepřijatelné. Při tak zásadních rozhodnutích by vláda měla přihlížet i ke stanovisku podnikatelů," uvádí dále Hospodářská komora.