Bude z Česka země strachu? Na firmy se chystá přísný zákon

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob vycházel z mezinárodních smluv a práva Evropské unie, okruh trestných činů se potom rozšiřoval. "Neobsahuje trestné činy, které mohou typicky páchat právnické osoby," uvedla ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO).

Nynější norma vypočítává konkrétní trestné činy, za něž mohou být firmy stíhány. Autoři novely zvolili opačnou metodu. Nově mají být právnické osoby trestně odpovědné za všechny trestné činy obsažené v trestním zákoníku s výjimkou těch, u nichž to zákon výslovně vyloučí.

Zpravodajka Marie Benešové (ČSSD) označila novelu za revoluční, vůči níž zní kritika ze Svazu průmyslu a dopravy, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže i České advokátní komory, podle níž je motivována politicky. Kritické hlasy z právní sféry zmínil i Jan Chvojka (ČSSD), podle kterého bude prostor pro debatu ve výboru.

"Posíláme stát do sféry, v níž ještě nebyl," kritizoval předlohu exministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Stejně jako Benešová se obává i toho, že trestní stíhání by se mohlo zneužívat v podnikatelském boji. Podle Františka Laudáta (TOP 09) může být předloha větší bombou, než se zdá. Hovořil o budování země strachu.

K novele se už na konci sprna na stránkách klaus.cz vyjádřil i český exprezident. "V listopadu roku 2011 jsem vetoval, resp. vrátil Poslanecké sněmovně zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Sněmovna mě tehdy přehlasovala a tento v negativním slova smyslu průlomový zákon začal platit počátkem roku 2012," uvedl Klaus a pokračuje: "Místo toho, aby byl tento zákon zrušen a zcela absurdní princip trestní odpovědnosti firem byl z našeho právního řádu odstraněn, přichází vláda naopak s návrhem, který jeho působnost rozšiřuje. Firmy již nemají být trestně odpovědné jen za vyjmenované trestné činy, ale mají být odpovědné za veškeré trestné činy s výjimkou těch, u kterých to bude výslovně vyloučeno (tj. místo pozitivního výčtu trestných činů, za které může být právnická osoba trestně stíhána, bude zákon obsahovat jejich negativní výčet)."

"Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob popírá vazbu mezi pachatelem a trestem a je spíše příkladem alibismu než důsledné snahy potrestat viníky trestných činů. Protože stát nebývá schopen odhalit konkrétní iniciátory a pachatele trestných činů konaných prostřednictvím činnosti právnických osob, hodlá trestat tyto právnické osoby jako takové. Trestné činnosti se však může dopustit pouze konkrétní člověk, nikoli instituce. Jsem přesvědčen, že proti alibismu v podobě nehledání konkrétního viníka má stát bojovat a ne mu dávat průchod. Zákon, který mi byl předložen k podpisu, tento nezodpovědný přístup posiluje," uvedl Klaus 18. listopadu 2011, kdy vysvětloval své veto.