Měli by bohatí platit vyšší daně? Přečtěte si názor české společnosti

Jen 13 % občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy u nás za vysoké, 26 % za přiměřené a 51 % za nízké, v tom 16 % za „příliš nízké". Daně lidí s průměrným příjmem jsou přibližně dvěma pětinami (39 %) občanů hodnoceny jako vysoké a téměř polovina (48 %) občanů je hodnotí jako přiměřené, za nízké je označuje 5 % dotázaných. Daně lidí s nízkým příjmem vidí přibližně tři pětiny (61 %) jako vysoké, více než čtvrtina (27 %) jako přiměřené a 4 % jako nízké.

"Z těchto celkových výsledků lze usoudit, že většina veřejnosti nepovažuje rozložení daňového břemene mezi jednotlivé příjmové skupiny obyvatelstva za příliš spravedlivé," uvedli autoři průzkumu na serveru soc.cas.cz.

V porovnání s minulým šetřením z listopadu 2013 se postoje ke zdanění statisticky významně posunuly v případě lidí s nízkými příjmy, kde o 7 procentních bodů poklesl podíl těch, kdo daně této skupiny považují za „příliš vysoké", což se na druhé straně projevilo nárůstem v případě podílu těch, kdo toto zdanění mají za přiměřené, o 5 procentních bodů. Jde fakticky o pokračování trendu zaznamenaného vloni, kdy se objevil sedmibodový pokles podílu těch, kdo míru zdanění lidí s nízkým příjmem považují za vysokou. U ostatních položek se změny pohybovaly v rámci statistické chyby.

Zdanění lidí s vysokými příjmy za vysoké nebo přiměřené častěji označují lidé s vyšším příjmem či s dobrou životní úrovní domácnosti, absolventi vysokých škol, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, podnikatelé se zaměstnanci a z hlediska politické orientace lidé hlásící se k politické pravici nebo k pravému středu, podle stranických preferencí voliči ODS, TOP 09 a ANO.

V těchto skupinách se zároveň méně často vyskytoval názor, že by tyto daně byly nízké, což naopak relativně častěji vyjadřovali respondenti s nižším příjmem či špatnou, případně ani dobrou, ani špatnou životní úrovní, lidé ve věku nad 60 let, vyučení a středoškoláci bez maturity, důchodci, dělníci vyučení v oboru práce, lidé řadící se na pravolevé politické škále na levici nebo levý střed a z hlediska stranických preferencí voliči ČSSD nebo KSČM.

Častěji za přiměřené nebo nízké, případně méně často za vysoké, zdanění lidí s nízkým příjmem označovali muži, absolventi vysokých škol, podnikatelé a živnostníci, lidé řadící se na pravolevé politické škále k pravici nebo k pravému středu a voliči ANO.

Progresivní zdanění?

U české veřejnosti převládá postoj představující podporu více či méně progresivního zdaňování osobních příjmů. Celkem 62 % dotázaných soudí, že by procento odvedené na daních u lidí s vysokými příjmy mělo být vyšší než u lidí s nízkými příjmy, přičemž 25 % dokonce uvedlo, že by mělo být „mnohem vyšší". 27 % respondentů se vyslovilo pro zdaňování stejnou sazbou bez ohledu na výši příjmu a jen malá část (3 %) dotázaných uváděla, že by lidé s vyššími příjmy měli na daních odvádět relativně menší část z nich v porovnání s těmi, kdo mají nízký příjem.

Relativně vyšší podpora progresivního zdanění je mezi dotázanými ve věku nad 60 let, lidmi se základním vzděláním nebo vyučenými a středoškolsky vzdělanými bez maturity, těmi, kdo životní úroveň své domácnosti hodnotí jako špatnou nebo ani dobrou, ani špatnou, důchodci, nezaměstnanými, dělníky vyučenými v oboru práce, lidmi hlásícími se k levici či k levému středu a voliči ČSSD nebo KSČM.

Relativně nižší podporu progresivního zdaňování příjmů šetření naopak zaznamenalo mezi dotázanými s dobrou životní úrovní, respondenty ve věku 30 až 44 let, vysoce kvalifikovanými odbornými či vedoucími pracovníky, podnikateli a živnostníky, absolventy vysokých škol, těmi, kdo se hlásí k pravici nebo k pravému středu, a voliči ODS či TOP 09.