Tři čtvrtiny tuzemských firem přišly o citlivá data, ukázal průzkum

Škoda, kterou ztráta dat firmě způsobí, se nejčastěji pohybuje ve stovkách tisíc korun. I když počet zveřejněných úniků dat narostl za poslední dva roky o 40 procent, o tomto typu hrozby se ve srovnání s jinými bezpečnostními incidenty příliš nemluví.

Ve více než polovině případů stojí za únikem firemních dat zaměstnanec. Většina bezpečnostních rizik tak nepřichází zvnějšku, ale zevnitř firmy. Zhruba čtyři pětiny úniků jsou způsobeny nechtěně, škody způsobené záměrně však bývají vyšší.

„Jedním z nejčastějších důvodů interních bezpečnostních incidentů je zranitelnost softwaru, který využívají zaměstnanci ke každodenní práci. V nejvíce případech se při ztrátě dat jedná o databázi klientů anebo informací, které se jich týkají," shrnul výsledky výzkumu Jakub Mahdal, ředitel společnosti Safetica.

„Respondenti z řad Komory certifikovaných účetních odhadli typickou výši škody do 1 milionu korun. Téměř pětina z nich však uvedla škody v rozpětí 1-5 milionů korun. Překvapilo nás ale zejména, že řada společností na únik dat de facto nijak nereagovala. Tyto částky totiž mohou být pro menší organizace likvidační," říká Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních.

Šest z deseti respondentů výzkumu je přesvědčeno, že příčinou úniku dat je jednoznačně jednání vlastního zaměstnance. Ne vždy se ovšem musí jednat o pouhé pochybení. V mnoha případech jsou zaměstnavatelé přesvědčeni, že k úniku dat došlo úmyslně. Ačkoli je zcizení dat trestným činem, mnozí zaměstnanci nevidí v tom, že si nechávají firemní údaje pro další potřebu, nic špatného. Pravděpodobnost cílené krádeže firemních dat roste s citlivostí uchovávaných informací. Ve skutečnosti tvoří krádeže přibližně 20% všech případů úniku dat způsobených interními zdroji nebezpečí. V ostatních případech firma data ztratí nebo se dostanou do nepovolaných rukou nechtěným pochybením.

Mezi další důvody úniků patří například krádež, ztráta nebo špatné zacházení s mobilními zařízeními. Velké překvapení přinesl průzkum v závěrečné části, která se zabývala zaváděním protiopatření či zvýšení ochranných postupů. Průzkum totiž potvrdil, že firmy i navzdory ztrátě dat jejich ochranu stále podceňují.