Česká měna opět oslabila. Euro se dostalo na 28 korun

Meziroční míra inflace v prosinci klesla na 0,1 procenta z listopadových 0,6 procenta. Průměrná míra inflace za celý rok 2014 dosáhla 0,4 procenta a byla podle Holuba v souladu s očekáváním ČNB nejnižší od roku 2003.

Za uvedenou odchylkou u prosincové inflace stál podle Holuba meziroční pokles cen potravin, s nímž prognóza počítala až počátkem roku 2015, a znatelně hlubší než očekávaný meziroční pokles cen pohonných hmot, které v prosinci vlivem prudkého propadu ceny ropy na světových trzích výrazně klesly.

Dalším důvodem nižší než očekávané inflace v prosinci byl podle centrální banky nižší dopad změn nepřímých daní související s odhadem ČNB, že se loni na podzim zvýšená spotřební daň na tabák projeví v cenách cigaret již během posledních měsíců roku 2014.

Naopak korigovaná inflace bez cen pohonných hmot byla nepatrně vyšší než odhady ČNB a regulované ceny se v prosinci 2014 vyvíjely v souladu očekáváním centrální banky.

Ve hře je spíše další posunutí doby, po kterou bude intervenční režim trvat. V případě, že se ovšem riziko poklesu cen prohloubí, nevylučují ekonomové oslabení koruny dokonce až k 30 korunám za euro. Česká měna dnes po zhruba šesti letech oslabila na úroveň 28 korun za euro, naposledy tam byla v únoru 2009. Dnes kolem 11:00 stála 28,07 Kč/EUR.

Průměrná míra inflace za loňský rok klesla na 0,4 procenta z předloňských 1,4 procenta. Růst spotřebitelských cen tak byl nejnižší od roku 2003 a druhý nejnižší vůbec. V samotném prosinci inflace meziročně zpomalila na 0,1 procenta, v listopadu byla o pět desetin procentního bodu vyšší.

"Reakce centrální banky je nejistá. Centrální bankéři budou v podobné situaci jako na podzim 2013 - pravděpodobnost deflace roste, naopak možnost splnit inflační cíl klesá. Pokud nedojde ke změně postoje centrální banky k tomu, co deflace může reálně přinést, bude ve hře posun kurzového závazku na 29 až 30 Kč," uvedla například bývalá členka bankovní rady a ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová. Pokles cenové hladiny pod nulu je přitom podle ní v dalších měsících reálný.

Česká národní banka se podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy na svém zasedání na počátku února pravděpodobně zasáhne tak, aby se pokusila deflační tlaky zmírnit. "Na svém prosincovém zasedání sice bankovní rada nevyloučila možnost další intervence za oslabení koruny. Zatím se však k tomuto řešení patrně neuchýlí a použije slabší opatření v podobě prodloužení deklarovaného období, v němž korunu intervenčně oslabuje, do druhé poloviny příštího roku, nebo dokonce až za jeho horizont," uvedl. V současnosti platí prohlášení ČNB, že režim devizových intervencí neukončí dříve než v roce 2016.

"Zasedání bankovní rady ČNB nebude tak stereotypní, jak jsme si navykli. Otázka, zda neposunout kurzový cíl z 27 korun dále k 28 či 29 korunám za euro je nyní zcela legitimní a na pořadu dne," uvedl analytik Home Credit Michal Kozub.

"Nelze si nepoložit otázku, proč koruna v tomto týdnu tak výrazně oslabila, když aktuální nulový růst cen je primárně způsoben poklesem cen pohonných hmot. Odpověď je nasnadě, je to kvůli České národní bance (ČNB). Současné hodnoty inflace se totiž nachází výrazně pod predikcí i pod inflačním cílem ČNB, a přestože lze pokles cen ropy vnímat jako pozitivní nákladový šok, tak část členů bankovní rady ČNB (např. V. Tomšík) má obavy z možného poklesu inflačních očekávání s negativním dopadem do ekonomiky. Co to znamená konkrétně? Je velmi pravděpodobné, že ČNB na jednom z nadcházejících zasedání posune termín ukončení intervenčního režimu dále do roku 2016, případně až 2017 a zcela vyloučit nelze ani posun intervenční hladiny na vyšší úroveň, což však zatím nevidím příliš pravděpodobně," komentuje Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.