Jak vidí Středoevropané ekonomickou situaci? Srovnání Čechů, Poláků, Slováků a Maďarů.

V případě Polska, kde hodnocení dopadlo relativně nejlépe, podíl nepříznivého hodnocení dosahoval necelé dvě pětiny (37 %), zatímco pětina (21 %) Poláků hodnotila ekonomickou situaci ve své zemi naopak příznivě, takže rozdíl činil 16 procentních bodů.

Na druhém místě se statisticky nevýznamným odstupem za Polskem skončila Česká republika, kde podíl nepříznivého hodnocení ekonomické situace rovněž dosahuje úrovně necelých dvou pětin (38 %) a podíl pozitivního hodnocení se blíží jedné pětině (19 %) s rozdílem 19 procentních bodů. Slováci a Maďaři pak hodnotí ekonomickou situaci ve své zemi hůře než Poláci a Češi, přičemž navzájem se ve svém hodnocení téměř neliší, když shodně 55 % z nich označilo ekonomickou situaci ve své zemi za špatnou nebo velmi špatnou, zatímco s opačným názorem vystoupila jen necelá desetina Slováků (8 %) i Maďarů (7 %).

"V porovnání s minulým šetřením z poloviny roku 2014 se hodnocení v případě ČR opět zlepšilo, v případě Maďarska a také Polska se situace zhoršila a na Slovensku tentokrát žádný posun v hodnocení ekonomické situace nenastal," uvedli autoři průzkumu na serveru soc.cas.cz.

A budoucnost?

21 % Poláků čeká zlepšení ekonomické situace a 19 % jich počítá se zhoršením. Jen nepatrně hůře celkově vyznívají očekávání českých občanů, mezi nimiž zlepšení situace předpokládá srovnatelná část jako v Polsku (22 %), avšak podíl těch, kdo předpokládají zhoršení, byl v ČR trochu vyšší (27 %), díky čemuž negativní očekávání nad pozitivními lehce převážila.

Na Slovensku byl podíl lidí očekávajících zhoršení situace totožný jako v ČR, tedy 27 %, avšak podíl předpokládaného zlepšení byl o něco nižší (15 %), čímž se Slovensko zařadilo s nevelkým odstupem na třetí místo. Relativně nejhůře momentálně vyznívají očekávání vývoje ekonomické situace ze strany obyvatel Maďarska, kde zlepšení čeká jen o málo více než desetina (12 %) oslovených, zatímco podíl předpokládaného zhoršení situace se blížil dvěma pětinám (37 %).

Lidé také hodnotili mimo jiné i materiální podmínky a očekávaný vývoj svých domácností a byli tázáni také na vyhlídky ekonomiky své země. Ankety ukázaly například to, že v Česku víc než dvě pětiny lidí považují materiální podmínky domácnosti za velmi dobré nebo dobré, což je jen o něco méně než v Polsku a zřetelně víc než v Maďarsku a na Slovensku.