Rusnok šéfem ČNB? Analytici prozradili, co se stane. Je to paradox...

"Jiří Rusnok je ekonomem se zkušenostmi z finančního sektoru i politiky. Jeho názory nikdy nebyly nijak vyhraněné, z pohledu měnové politiky je důležité, že pochopil a podpořil intervence na devizovém trhu," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. V souvislosti se změnami v bankovní radě ČNB v příštím roce bude ovšem podle něj důležitějším momentem jmenování nového člena rady a také to, zda vláda do té doby stačí prosadit změnu způsobu jmenování členů rady.

"Rusnoka asi většina odborné veřejnosti vnímá jako zkušeného praktika a jeho jmenování guvernérem tak zřejmě příliš debat nevyvolá. Větší otázkou zůstává, kdo bude do bankovní rady jmenován poté," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Za paradoxní považuje situaci kolem Rusnoka hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. "Prezident opakovaně deklaruje, že jím jmenovaní bankovní radní budou z řad odpůrců předloňské intervence ČNB za oslabení koruny. Přitom pan Rusnok žádným takovým odpůrcem není, vždy se k intervenci vyjadřoval spíše souhlasně," upozornil.

V této souvislosti Marek upozornil, že odbornou veřejnost a finanční trhy bude zajímat, zda Rusnok bude více dbát na úsudek profesionálních odborníků na měnovou politiků z ČNB nebo přání prezidenta.

V červenci 2016 končí mandát guvernéra ČNB Miroslava Singera a člena bankovní rady Kamila Janáčka. V únoru 2017 vyprší šestileté angažmá Pavlu Řežábkovi a Lubomíru Lízalovi. Zemanovo první funkční období přečkají v bankovní radě pouze viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík, které na jejich druhé období jmenoval Václav Klaus v prosinci 2012. Zeman poprvé jmenoval nového člena sedmičlenné bankovní rady loni, kdy Evu Zamrazilovou vystřídal Jiřím Rusnokem.

A jak se bude letos dařit české ekonomice?

"Měnověpolitická inflace, tedy inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, bude do konce roku 2015 mírně nižší než celková inflace, a bude tudíž lehce v záporu. Jádrová inflace, jinak také nazývaná korigovaná inflace bez pohonných hmot, se sice z hodnot aktuálně přesahujících jedno procento dočasně sníží, ale zůstane kladná a od závěru letošního roku již začne opět růst. Spolu s odezněním poklesu cen pohonných hmot a potravin to přispěje k tomu, že se měnověpolitická inflace na konci horizontu měnové politiky vrátí ke dvouprocentnímu cíli," stojí v prohlášení ČNB z 5. února 2015.

ČNB dále tvrdí, že růst hrubého domácího produktu bude po dočasném zpomalení z přelomu let 2014 a 2015 postupně zrychlovat až na tři procenta v roce 2016. Růst domácí ekonomiky bude podpořen oživením zahraniční poptávky, nadále uvolněnými měnovými podmínkami, pozitivním nákladovým vlivem nízkých cen ropy a v letošním roce i oživením vládních investic.

Pokračující růst ekonomiky se příznivě projeví v dalším zlepšování situace na trhu práce. Nadále se bude zvyšovat počet zaměstnanců, naopak míra nezaměstnanosti i počet osob bez práce budou dále klesat. Růst mezd v podnikatelské sféře bude v příštích dvou letech zrychlovat, v letošním roce výrazně zrychlí i růst mezd v nepodnikatelské sféře.

Prognóza dle ČNB předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky na celém svém horizontu.