Praha - Polský PKN Orlen, který je vlastníkem českého Unipetrolu, by mohl zastavit zpracování ropy v Česku. Na dnešní konferenci o budoucnosti české petrochemie to řekl šéf státního správce ropovodů MERO ČR Stanislav Bruna. Generální ředitel Unipetrolu Marek Świtajewski následně uvedl, že nemůže mluvit za PKN Orlen, Unipetrol ale podle něj splňuje strategii, kterou si pro ČR stanovil v roce 2013 a která platí do roku 2017. Ta se zastavením zpracování ropy nepočítá. PKN Orlen později svém na twitterovém účtu uvedl, že neplánuje ukončení výroby a uzavření rafinérií v ČR.
"Domníváme se, že cílem PKN Orlen je ukončit zpracování ropy v ČR. A to spíše v krátkodobém než dlouhodobém horizontu," uvedl dnes Bruna. Jediným zpracovatelem ropy v ČR je ve svých rafinériích v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou Česká rafinérská, jejímž majoritním akcionářem je právě Unipetrol. Holding v současné době čeká na potvrzení rozhodnutí antimonopolního úřadu ohledně převzetí zbylého, zhruba třetinového podílu v českých rafinériích od italské společnosti Eni. Unipetrol by se poté stal jediným akcionářem České rafinérské."Jsme překvapeni dnešním prohlášením generálního ředitele společnosti Mero, pana Bruny. Orlen nemá žádné plány ohledně ukončení výroby/uzavření rafinérií v České republice," reagovala na Twitteru polská firma."Oficiálně jsme od Unipetrolu ani PKN Orlen takovou informaci nikdy nedostali," uvedl dnes také ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv ministerstva průmyslu Jan Zaplatílek. Další zástupce ministerstva Pavel Šenych nicméně upozornil, že podle státu není zcela naplňována zmiňovaná strategie, kterou si pro roky 2013 až 2017 Unipetrol v ČR stanovil. "Splňujeme ji," reagoval Świtajewski s tím, že Unipetrol plánuje v tomto období investovat zhruba 19 miliard korun.Společnost Mero vlastní a spravuje české ropovody Družba a IKL a jejím jediným vlastníkem je prostřednictvím ministerstva financí český stát. Bruna je šéfem společnosti od ledna, kdy z rozhodnutí ministerstva financí nahradil dlouholetého ředitele Jaroslava Pantůčka. Sám do roku 2012 v Unipetrolu pracoval, určitou dobu byl mimo jiné místopředsedou představenstva. "Vidíme snahu (Unipetrolu) dostat se majetkově do struktury českých produktovodů a ropovodů a na druhé straně výraznou nespolupráci s oborovými organizacemi, jako například je Svaz chemického průmyslu," dodal Bruna.Unipetrol se zaměřuje na zpracování ropy, distribuci pohonných hmot a petrochemickou výrobu. Holding loni snížil ztrátu na 556 milionů korun z předloňských 1,396 miliardy Kč. Tržby vzrostly o čtvrtinu na 124,2 miliardy korun. Společnost uvedla, že v samotném rafinérském segmentu vykázala loni provozní ztrátu 2,98 miliardy korun. Unipetrol upozornil, že loňské finanční výsledky rafinérií výrazně ovlivnilo zaúčtování několika jednorázových účetních položek. Bez těchto jednorázových vlivů vykázal rafinérský segment za loňský rok provozní zisk 555 milionů korun.Roční kapacita obou českých rafinérii je dohromady zhruba devět milionů tun ropy. Kapacita vlastněná Unipetrolem v současné době činí 5,9 milionu tun; 3,7 milionu tun v Litvínově a 2,2 milionu tun v Kralupech. Už v roce 2012 ukončil Unipetrol zpracování ropy v pardubické rafinérii Paramo. Společnost to tehdy zdůvodnila mimo jiné nízkými maržemi a malou poptávkou po naftě.Součástí skupiny PKN Orlen, která je největším zpracovatelem ropy ve střední Evropě, se holding stal v roce 2005. Samotná skupina PKN loni skončila v rekordní ztrátě 5,81 miliardy zlotých (38,1 miliardy Kč), a to včetně odpisů v souvislosti s kanadskou těžební divizí TriOil. Hospodaření polského koncernu podle jeho lednového vyjádření nepříznivě ovlivnil pokles hodnoty zásob ropy a vyšší finanční náklady.
Související
Rajchl se nabídl, že pojede do Ruska vyjednávat o ropě a plynu
USA zažívají kvůli válce v Íránu cenový šok. Počet lidí nespokojených s Trumpem roste
ropa , PKN Orlen , Česká rafinérská
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 1 hodinou
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák