PKN Orlen by mohl zastavit zpracování ropy v Česku

Praha - Polský PKN Orlen, který je vlastníkem českého Unipetrolu, by mohl zastavit zpracování ropy v Česku. Na dnešní konferenci o budoucnosti české petrochemie to řekl šéf státního správce ropovodů MERO ČR Stanislav Bruna. Generální ředitel Unipetrolu Marek Świtajewski následně uvedl, že nemůže mluvit za PKN Orlen, Unipetrol ale podle něj splňuje strategii, kterou si pro ČR stanovil v roce 2013 a která platí do roku 2017. Ta se zastavením zpracování ropy nepočítá. PKN Orlen později svém na twitterovém účtu uvedl, že neplánuje ukončení výroby a uzavření rafinérií v ČR.

"Domníváme se, že cílem PKN Orlen je ukončit zpracování ropy v ČR. A to spíše v krátkodobém než dlouhodobém horizontu," uvedl dnes Bruna. Jediným zpracovatelem ropy v ČR je ve svých rafinériích v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou Česká rafinérská, jejímž majoritním akcionářem je právě Unipetrol. Holding v současné době čeká na potvrzení rozhodnutí antimonopolního úřadu ohledně převzetí zbylého, zhruba třetinového podílu v českých rafinériích od italské společnosti Eni. Unipetrol by se poté stal jediným akcionářem České rafinérské."Jsme překvapeni dnešním prohlášením generálního ředitele společnosti Mero, pana Bruny. Orlen nemá žádné plány ohledně ukončení výroby/uzavření rafinérií v České republice," reagovala na Twitteru polská firma."Oficiálně jsme od Unipetrolu ani PKN Orlen takovou informaci nikdy nedostali," uvedl dnes také ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv ministerstva průmyslu Jan Zaplatílek. Další zástupce ministerstva Pavel Šenych nicméně upozornil, že podle státu není zcela naplňována zmiňovaná strategie, kterou si pro roky 2013 až 2017 Unipetrol v ČR stanovil. "Splňujeme ji," reagoval Świtajewski s tím, že Unipetrol plánuje v tomto období investovat zhruba 19 miliard korun.Společnost Mero vlastní a spravuje české ropovody Družba a IKL a jejím jediným vlastníkem je prostřednictvím ministerstva financí český stát. Bruna je šéfem společnosti od ledna, kdy z rozhodnutí ministerstva financí nahradil dlouholetého ředitele Jaroslava Pantůčka. Sám do roku 2012 v Unipetrolu pracoval, určitou dobu byl mimo jiné místopředsedou představenstva. "Vidíme snahu (Unipetrolu) dostat se majetkově do struktury českých produktovodů a ropovodů a na druhé straně výraznou nespolupráci s oborovými organizacemi, jako například je Svaz chemického průmyslu," dodal Bruna.Unipetrol se zaměřuje na zpracování ropy, distribuci pohonných hmot a petrochemickou výrobu. Holding loni snížil ztrátu na 556 milionů korun z předloňských 1,396 miliardy Kč. Tržby vzrostly o čtvrtinu na 124,2 miliardy korun. Společnost uvedla, že v samotném rafinérském segmentu vykázala loni provozní ztrátu 2,98 miliardy korun. Unipetrol upozornil, že loňské finanční výsledky rafinérií výrazně ovlivnilo zaúčtování několika jednorázových účetních položek. Bez těchto jednorázových vlivů vykázal rafinérský segment za loňský rok provozní zisk 555 milionů korun.Roční kapacita obou českých rafinérii je dohromady zhruba devět milionů tun ropy. Kapacita vlastněná Unipetrolem v současné době činí 5,9 milionu tun; 3,7 milionu tun v Litvínově a 2,2 milionu tun v Kralupech. Už v roce 2012 ukončil Unipetrol zpracování ropy v pardubické rafinérii Paramo. Společnost to tehdy zdůvodnila mimo jiné nízkými maržemi a malou poptávkou po naftě.Součástí skupiny PKN Orlen, která je největším zpracovatelem ropy ve střední Evropě, se holding stal v roce 2005. Samotná skupina PKN loni skončila v rekordní ztrátě 5,81 miliardy zlotých (38,1 miliardy Kč), a to včetně odpisů v souvislosti s kanadskou těžební divizí TriOil. Hospodaření polského koncernu podle jeho lednového vyjádření nepříznivě ovlivnil pokles hodnoty zásob ropy a vyšší finanční náklady.

Související

Rusko, ilustrační foto

Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat

Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.
Ropná plošina, ilustrační fotografie.

Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů

Britské i mezinárodní energetické společnosti v Severním moři stále častěji sázejí na využití moderní robotiky a automatizace. V oblasti, kde se ropa a zemní plyn těží již téměř šest desetiletí, docházejí snadno dostupná ložiska a firmy hledají způsoby, jak stlačovat náklady a udržet provozuschopnost stárnoucí infrastruktury. Na těžebních plošinách a podmořských vrtech se tak vedle lidských pracovníků objevují čtyřnohé robotické stroje, autonomní ponorky či specializované drony.

Více souvisejících

ropa PKN Orlen Česká rafinérská

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy