Češi hodnotí ekonomickou situaci. Stala se zvláštní věc, vyplývá z průzkumu

Více než třetina (37 %) české veřejnosti hodnotí současnou ekonomickou situaci v zemi negativně, když 7 % ji označilo za „velmi špatnou" a 30 % za „špatnou". Naopak příznivé hodnocení současné ekonomické situace se vyskytlo u 19 % dotázaných, kteří ji vesměs charakterizovali jako „dobrou" (18 %), zatímco odpověď „velmi dobrá" se v šetření vyskytla jen ojediněle (1 %). O málo více než pětiny (42 %) lidí pak považují současnou ekonomickou situaci v ČR za „ani dobrou, ani špatnou". Zbývající 2 % oslovených se k tomuto dotazu nedokázala vyjádřit a zvolila odpověď „nevím".

"Oproti předchozímu šetření z února 2015 se hodnocení ekonomické situace statisticky významně nezměnilo. Od podzimu roku 2013 jsme přitom až doposud mohli vidět zřejmý trend postupného, víceméně plynulého poklesu podílu negativního hodnocení s odpovídajícím vzestupem neutrálního či pozitivního hodnocení. V aktuálním výzkumu jsme ale poprvé od října 2013 nezaznamenali (jakkoli individuálně statisticky nevýznamné) meziměsíční zlepšení. Zda to znamená konec zmíněného trendu zlepšujícího se hodnocení, nebo zda jde jen o nahodilý výkyv, to ukážou až následující měsíce," uvedli autoři průzkumu na webu soc.cas.cz.

Aktuální podíl kritického hodnocení ekonomické situace je o 31 procentních bodů nižší než v září 2013, od kterého podíl negativního hodnocení až doposud soustavně klesal. V dlouhodobém pohledu se současné hodnocení pohybuje na úrovni maxima od roku 2008.

Optimismus v hodnocení současné ekonomické situace narůstá se zlepšující se subjektivně hodnocenou životní úrovní respondenta a rovněž s příjmem, spokojeností s životem, spokojeností s politickou situací a také s nejvyšším stupněm dokončeného vzdělání, zatímco s rostoucím věkem se hodnocení ekonomické situace poněkud zhoršuje.

Relativně optimističtěji se o ekonomické situaci vyjadřují studenti, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, z hlediska sebezařazení na pravolevé škále politické orientace ti, kdo se hlásí k pravici nebo k pravému středu, z hlediska stranických preferencí stoupenci ANO a dotázaní, kteří důvěřují vládě. Naopak kritičtější v tomto směru jsou důchodci, nezaměstnaní, respondenti, kteří sami sebe na škále politické orientace řadí jednoznačně na levici, podle stranických preferencí voliči KSČM, jakož i rozhodnutí nevoliči bez preferované strany, a ti, kdo vládě nedůvěřují.

Necelá polovina (47 %) lidí má podle vlastního vyjádření dobrou životní úroveň své domácnosti, z toho 7 % ji hodnotí jako „velmi dobrou" a 40 % jako „spíše dobrou". Naopak za špatnou považuje životní úroveň své domácnosti asi šestina (16 %) občanů, když 14 % ji označilo za „spíše špatnou" a 2 % za „velmi špatnou". Necelé dvě pětiny (37 %) pak životní úroveň své domácnosti charakterizují jako „ani dobrou, ani špatnou".