Platíte spropitné? Češi se nepředají. 5 rad, jak na to

Dávat nebo nedávat spropitné, kolik a automaticky, nebo jen za vynikající servis? Takovou otázku čas od času klade každý návštěvník restaurace. „Téměř všichni dávají v restauracích spropitné aspoň někdy. Kladně se ke spropitnému staví téměř 9 z 10 Čechů, i když to neznamená, že ho nechají vždy," komentuje výsledky průzkumu analytik Home Credit Michal Kozub. Nepravidelně dává spropitné bezmála 60 % lidí. Mají podmínku – jídlo musí být výborné, obsluha musí být příjemná. To nejčastěji zmiňovali jako důvod k tomu, aby zaplatili o něco více, než je na účtu.

Někteří hosté potřebují k tomu, aby číšníka odměnili, mimořádnou událost, se kterou je návštěva v restauraci spojena. Typicky oslavu, velký rodinný oběd a podobně. 4 % lidí tvrdí, že spropitné dávají třeba jen na rande či na rodinné oslavě. „Může se jednat o zákazníky, kteří by si normálně nechali vrátit do koruny, ale před partnerem či rodinou to nechtějí přiznat a chtějí vypadat dobře," glosoval tuto odpověď Kozub.

Pravidlo 10 % nedodržuje téměř nikdo

Zároveň platí, že se hosté v restauraci při placení neohlíží na procenta z útraty a neřídí se nepsaným pravidlem nechat obsluze desetinu z útraty navíc. Téměř 80 % hostů spíše přihlédne k výšce částky a jednoduše ji zaokrouhlí nahoru. Ve výsledku může být spropitné jen pár korun. Možná číšníkovi pomůže při vydávání zpět, ale nejde o reálné ohodnocení jeho práce a přístupu k zákazníkům.

Pokud jsou ale nadmíru spokojení, umí být Češi štědří a sáhnout do kapsy hlouběji. Ve chvíli, kdy bylo jídlo skutečně výborné a obsluha milá a pozorná, polovina hostů ji neváhá odměnit částkou vyšší než 100 Kč. Pětina lidí v mimořádné situaci volí spropitné mezi 151-199 Kč. „V Česku zákazníci spropitné používají vyloženě jako zpětnou vazbu. Je podle nich normální, že je objednané jídlo dobré a obsluha zdvořilá. Takovou situaci považují za standard a větší spropitné nedávají. Jestli ale kvalita stoupá, jídlo je vyloženě zážitek a obsluha zpříjemnila večer, neváhají číšníka adekvátně odměnit," říká Kozub, podle kterého je takový výsledek pro obsluhu motivující.

Spropitné je zpětná vazba

Naopak nenechání žádného spropitného by měl být pro obsluhu upozornění. Přesně polovina lidí při špatném servisu nebo nedobrém jídlu nenechá ani korunu navíc. Zbytek je pak ochotný nechat jen pár korun. „Češi možná nejsou zvyklí stěžovat si na kvalitu jídla. Ale při placení jasně ukážou, zda byli spokojení, nebo ne," uzavírá Kozub.

Lidé mají rádi různá překvapení a třeba i nečekaný bonus. „Oceníme například to, když nám restaurace sama od sebe nabídne něco navíc – vodu zdarma, dezert nebo předkrm jako pozornost podniku. I kdyby to byla drobnost," potvrzují jeho slova sami respondenti.

*Průzkum v termínu 12-18. 3. 2015 realizovala agentura STEM/MARK exkluzivně pro Home Credit a.s. na reprezentativním vzorku české populace 509 lidí.

5 rad, jak na spropitné v restauracích:

Spropitné patří obsluze – Pokud Vás celou dobu obsluhuje jeden číšník, ale platíte jinému, nebojte se říci, že peníze navíc patří obsluze.

Karta při spropitném – Pokud platíte kartou, některé terminály umí samostatně zadat spropitné. Pokud ne, můžete spropitné dát v hotovosti po zaplacení, nebo ho nechat na stole.

Deset procent z účtu – Nepsané pravidlo mluví o deseti procentech ze sumy. Samozřejmě za předpokladu, že byl klient spokojený.

Koruna není spropitné – Zaokrouhlení nahoru o korunu není reálné spropitné.

Spropitné můžete hodit i do kasičky – Nový zvyk, který se šíří především mezi kavárnami a různými restauračními řetězci, je kasička. Obsluha Vám při placení vrátí do koruny, ale Vy ji můžete odměnit vložením patřičné sumy do speciální kasičky na spropitné.