Boj s daňovými uniky? Za Kalouska to drhlo, zjistil NKÚ. Exministr protestuje

"Údaje, které jsem měl k dispozici v letech 2012 až 2013 na ministerstvu financí, říkaly něco jiného, než tvrdí závěr zprávy NKÚ. Zajímala by mě metodika, kterou NKÚ postupoval," řekl ČTK Kalousek.

Podle výpočtu NKÚ byla míra daňových úniků v České republice v roce 2013 měřená mezerou DPH 25,7 % a dosáhla 105 miliard korun. Od roku 2011 mezera DPH stále roste a podle údajů Evropské komise se pohybuje nad evropským průměrem.

NKÚ vyčíslil také podíl jednotlivých faktorů podílejících se na daňových únicích při výběru DPH. Nejvíce se na nevybrané DPH podíleli podnikatelé úmyslně zkreslující údaje, a to ze 40 %, tedy 42 miliardami korun. Na daňových únicích se dále podílely 7 % nelegální a stínová ekonomika a 25 % mezery DPH tvoří přírůstek nesplacených nedoplatků. Zbývajících 28 % mezery DPH tvoří například ostatní daňové úniky nebo chyby v daňových přiznáních.

"Kontrola ukázala, že zavedení nových institutů nepřineslo lepší výběr DPH ani snížení daňových úniků. Důvodů, proč nové instituty neměly větší dopad na výběr DPH, je podle kontrolorů víc. Změny zákona o DPH nabývaly účinnosti už několik dní po svém schválení, takže finanční úřady neměly dost času se na ně připravit. Například na ověření 518 tisíc bankovních účtů měly finanční úřady jen tři měsíce a kontroloři zjistili, že to v dané lhůtě nestihly," uvedl server nku.cz.

Naopak pozitivní efekt mělo zavedení režimu přenesení daňové povinnosti. Přesto nelze vyloučit daňové úniky způsobené jeho chybným uplatňováním a zejména nedostatečnou kontrolou ze strany finanční správy. Pokulhávalo také rozhodování o nespolehlivosti plátců – ke konci roku 2014 jich úřady zveřejnily jen 156. To však podle NKÚ neodpovídá snížení počtu zrušených registrací, výši nedoplatků ani počtu subjektů, které neplní povinnosti.

Přijaté opatření na podporu podnikání – ustanovení o opravě daně za dlužníky v insolvenčním řízení – vyvolalo mnoho soudních sporů kvůli nejednoznačnosti výkladu zákona, rozhodnutí v této věci poskytl až Nejvyšší správní soud. Generální finanční ředitelství navíc nesledovalo účinnost nových institutů. V ročních zprávách o činnosti Finanční správy ČR nebo v komentářích ke státnímu závěrečnému účtu zveřejňovalo pouze informaci o pozitivním dopadu zavedených institutů nepodepřenou žádnými údaji. Vládě a zákonodárnému sboru tak chybí zpětná vazba pro odpovídající reakci.

Šéf NKÚ Miloslav Kala v dnešním rozhovoru pro server Podnikatel.cz upozornil, že připravovaná elektronická evidence tržeb (EET) je zaměřená na stínovou ekonomiku, která tvoří zmíněných sedm procent. "I kdyby se prostřednictvím elektronické evidence tržeb povedlo z těch sedmi procent dostat půlku zpátky, tak klíčový problém to rozhodně neřeší. Tím ale nechci bagatelizovat elektronickou evidenci tržeb. Zatím ovšem nevíme, jaké budou náklady na informační systém EET, jaké budou náklady na provoz systému a ochranu systému," uvedl Kala.