Výnosný hazard? Kdepak. Gambleři nás stojí miliardy

Praha - Nikdy jste nehráli výherní automaty a myslíte si, že se vás tahle neřest netýká? Omyl! Ministerstvo financí si nechalo vyčíslit společenské náklady na gambling a studie potvrdila, že na každou korunu z daní z hazardu všichni vydáme tři až čtyři koruny. To jsou společenské náklady na negativní dopady z hazardního hráčství. Úsilí potlačovat v Česku hazard přitom slábne, informují dnešní Lidové noviny (LN).

Z hlavního zákona o hazardu, který po měsících připomínkového řízení půjde do legislativní rady vlády, vypadlo ustanovení, které limitovalo počty nejvýnosnějších a také nejvíce proklínaných videoloterijních terminálů. Podle původního návrhu jich v Česku mělo být maximálně 45 tisíc.

Kromě toho také zmizela plánovaná dražba povolenek na provoz jednotlivých přístrojů. „Z našeho pohledu stačí restrikce daňovou cestou, takže některá ustanovení připravovaného zákona nemusí být tak přísná, aby se ve své podstatě nezdvojovala. Tím, že vzroste fixní poplatek a procentní sazba daně z nejtvrdšího hazardu, dosáhneme zúžení trhu bez zavádění konkrétních limitů," uvedl pro LN náměstek ministra financí Ondřej Závodský, který má regulaci hazardu na starosti. Aktuálně v Česku funguje 56 tisíc videoloterijních terminálů.

Nová pravidla navíc s největší pravděpodobností nebudou platit hned od příštího roku, jak se původně plánovalo. Loterijní firmy i tak nadále proti legislativě brojí, neziskový sektor se zase obává přílišného oslabování boje s přebujelým sázením. Ministerstvo financí, pod něž regulace hazardu patří, tvrdí, že jeho záměr potřít nejtvrdší hazard zůstává nezměněn, a připravuje se na tuhý legislativní boj.

Denní poplatek z jednoho videoloterijního terminálu má vzrůst z dnešních 55 korun na dvojnásobek, což vychází na zhruba 40 tisíc za rok. Daň z příjmů pak má z dnešních 20 procent poskočit na 35 procent. Úplně původně přitom měly být videoloterijní terminály, do nichž předloni Češi naházeli přes 50 miliard a jejich provozovatelům v nich po vyplacení výher zůstalo 14 miliard, zdaněny dokonce 40 procenty.

Snížení sazeb, které ministerstvo financí pro loterie původně naplánovalo, bylo zkraje letošního roku prvním úspěchem hazardní lobby. Tým náměstkyně Simony Hornochové, která má daňovou část tažení proti hazardu na starosti, původně naplánoval, že herní automaty zdaní 40 procenty, kurzové sázky měly odevzdat 30 procent, aktuální návrh zní 25 procent.

Nespokojeni jsou s tím bojovníci proti hazardu. „Aktuální znění zákona může znamenat, že výdaje na negativní jevy spojené s hazardem budou stále vyšší než fiskální příjmy," zlobí se na svém blogu David Ondračka z Transparency International. „Je vidět, jak v posledních měsících zesílil tlak hazardní lobby. Je zde řada indicií o neformálních kontaktech, najatých lobbistech a PR agenturách, jejichž úkolem je toto reformní úsilí vlády přibrzdit nebo rozmělnit," píše.

Společenské náklady související s gamblingem vyčíslila studie, kterou si nechalo ministerstvo financí zpracovat pro podporu svého tažení proti hazardu, na trojaž čtyřnásobek výběru daní z nejtvrdšího hazardu. Ten se pohybuje okolo čtyř miliard korun ročně.

Související

Harzard, ilustrační fotografie

Výbušná situace kvůli COVID-19: Španělé v karanténě se dali na online hazard

Se zrušením většiny sportovních soutěží zmizela i možnost sportovních sázek. Španělé, kteří jsou kvůli pandemii způsobené koronavirem již přes dva týdny v karanténě, se proto ve stále větším počtu přesouvají k hraní pokeru na internetu a dalším potenciálně návykovým hrám. Vláda zareagovala tím, že zakázala provozovatelům online hazardních her téměř veškerou reklamu, informovala agentura AFP.

Více souvisejících

gamblérství Ministerstvo financí hazard

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy