Praha/Brusel - Kdo v Evropě platí za elektřinu nejvíce a kdo nejméně? A jak jsme na tom my, Češi? Velké srovnání cen elektřiny udělali statistici z Eurostatu. Ze srovnání vyplývá, že za elektřinu nejméně platí lidé na Islandu, nejvíce pak v Německu, Češi jsou v tomto žebříčku zhruba v polovině (na 16. z 34 míst).
Nejlevnější elektřinu mají domácnosti na severu Evropy. Na Islandu stojí 1 kWh 2,66 koruny (0,097 eur), středně velká domácnost ze spotřebou 3500 kWh tak zaplatí 9 300 korun za rok. Nejvíce si připlatí lidé za elektřinu v Německu, tam stojí 1 kWh přepočtená na kupní sílu 7,81 koruny (0,285 eur).
Občané evropské osmadvacítky pak v průměru za 1 kWh zaplatí 5,70 koruny. Průměrná evropská domáctnost tak při spotřebě 3500 kWh zaplatí 19 934 koruny v přepočtu na kupní sílu.
Češi jsou zhruba v polovině žebříčku (zde), na 16. místě z 34 sledovaných zemích. Při přepočtu na kupní sílu v Česku zaplatíme 5,34 koruny (0,196 eur), průměrnou domácnost tak roční účet za elektřinu (spotřeba 3500 kWh) 18 774 koruny.
Bez přepočtu na kupní sílu je elektřina nejlevnější v Srbsku 1,62 koruny za kilowatthodinu(0,059 eur), Bosně a Hercegovině 2,19 koruny (0,080 eur) a Makedonii 2,25 koruny (0,082 eur). V tomto směru je nejdražší elektřina v Dánsku 8,30 koruny za 1 kWh (0,303 eur), Německu 8,14 koruny (0,297 eur) a Irsku 6,96 koruny (0,254 eur). V Česku se pak podle dat Eurostatu 1 kWh průměrně stojí 3,48 koruny (0,127 eur).
Podle statistik Eurostatu loni hned ve 22 ze 34 sledovaných zemí v loňském roce elektřina zlevnila. Z těchto dat vyplývá, že v Česku loni elektřina zlevnila v průměru o 590 korun (21,6 eur) za 1 MWh vzhledem ke kupní síle.
Mezi evropskými zeměmi jsme v tomto ohledu jsme byli třetí, nejvíce cena elektřiny přepočtená na kupní sílu zlevnila na Maltě o 1600 korun (58,5 eur) za 1 MWh. Naopak nejvíce si v loňském roce v porovnání s tím předchozím museli připlatit ve Francii 402 korun za 1 MWh, Řecku 400 korun a Portugalsko 323 korun.
V Česku v posledních letech elektřina několikrát zlevnila a cena by mohla klesnout znovu. Podle analytiků by domácnosti v příštím roce mohli zaplatit až o pět procent méně.
Související

Poruchy se násobily. Česko už začíná tušit, proč došlo k blackoutu

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
Elektřina , Energetika , Česká republika
Aktuálně se děje
včera

Bestseller plný skandálů. Princ Andrew už nemá šanci na návrat, míní Britové
včera

Němci rozšiřují využití softwaru na rozpoznávání obličejů. Má název z Batmana
včera

Lev už běžel proti policistům. Úřady mají se zooparkem problém dlouhodobě
včera

Mrtvice ministra v televizním přenosu zaskočila Srbsko. Záběry oběhly celý svět
Aktualizováno včera

Rusko není připravené na útok na NATO. Moskva ale má taktiku na další roky
včera

Počasí bude příští týden lákat k vodě. Meteorologové čekají vlnu veder
včera

Zelenskyj ocenil podporu od Evropanů. Mír musí být spravedlivý, podotkl
včera

Arakain smutní. Zemřel někdejší kytarista kapely Miloň Šterner
včera

Natalie, Vadim či Ilja. Rusové nabízejí ukrajinské děti k adopci, vytvořili katalog
včera

Fico se opřel do Ukrajinců. Ani po třech letech nic nechápe, reaguje Kyjev
včera

Witkoff to prý v Kremlu nepochopil. Putin žádné stažení Rusů nenabízí
včera

ANO nadále míří k volební výhře. Motoristé opět klepou na dveře Sněmovny
včera

Trump může na Aljašku pozvat i Zelenského, zní z USA
včera

Kamion začal hořet na dálnici. Hasiči se na místo prodírali kolonou
včera

Poukaz jako omluva za velký výpadek. Zákazníci O2 mají čas do příští neděle
včera

Evropa na straně Ukrajiny. Lídři podpořili Zelenského
včera

Drama v obci u Prahy. Lev utekl a zaútočil, policisté zvíře zneškodnili
9. srpna 2025 21:56

Vážná nehoda na Zlínsku si vyžádala osm zraněných. Zasahoval vrtulník
Aktualizováno 9. srpna 2025 21:04

Lipavský: Česko chce mír, ale bez vydírání Kyjeva. Ukrajina musí zůstat svobodná
9. srpna 2025 19:50
Norské městečko v centru zájmu. Může být klíčem k evropské nezávislosti na Číně
Poklidné norské městečko Ulefoss se nachází přímo nad ložiskem vzácných zemin. Tyto těžko dostupné kovy jsou klíčovými součástmi mnoha moderních technologií a zařízení – od stíhaček po elektromobily, od plochých televizorů po digitální fotoaparáty. Jsou natolik důležité, že zajištění jejich bezpečného zásobování se stalo součástí právních předpisů Evropské unie. Vzhledem k tomu, že EU v současnosti nemá žádné vlastní zdroje, představuje Ulefoss naději.
Zdroj: Tereza Marešová