Praha/Brusel - Kdo v Evropě platí za elektřinu nejvíce a kdo nejméně? A jak jsme na tom my, Češi? Velké srovnání cen elektřiny udělali statistici z Eurostatu. Ze srovnání vyplývá, že za elektřinu nejméně platí lidé na Islandu, nejvíce pak v Německu, Češi jsou v tomto žebříčku zhruba v polovině (na 16. z 34 míst).
Nejlevnější elektřinu mají domácnosti na severu Evropy. Na Islandu stojí 1 kWh 2,66 koruny (0,097 eur), středně velká domácnost ze spotřebou 3500 kWh tak zaplatí 9 300 korun za rok. Nejvíce si připlatí lidé za elektřinu v Německu, tam stojí 1 kWh přepočtená na kupní sílu 7,81 koruny (0,285 eur).
Občané evropské osmadvacítky pak v průměru za 1 kWh zaplatí 5,70 koruny. Průměrná evropská domáctnost tak při spotřebě 3500 kWh zaplatí 19 934 koruny v přepočtu na kupní sílu.
Češi jsou zhruba v polovině žebříčku (zde), na 16. místě z 34 sledovaných zemích. Při přepočtu na kupní sílu v Česku zaplatíme 5,34 koruny (0,196 eur), průměrnou domácnost tak roční účet za elektřinu (spotřeba 3500 kWh) 18 774 koruny.
Bez přepočtu na kupní sílu je elektřina nejlevnější v Srbsku 1,62 koruny za kilowatthodinu(0,059 eur), Bosně a Hercegovině 2,19 koruny (0,080 eur) a Makedonii 2,25 koruny (0,082 eur). V tomto směru je nejdražší elektřina v Dánsku 8,30 koruny za 1 kWh (0,303 eur), Německu 8,14 koruny (0,297 eur) a Irsku 6,96 koruny (0,254 eur). V Česku se pak podle dat Eurostatu 1 kWh průměrně stojí 3,48 koruny (0,127 eur).
Podle statistik Eurostatu loni hned ve 22 ze 34 sledovaných zemí v loňském roce elektřina zlevnila. Z těchto dat vyplývá, že v Česku loni elektřina zlevnila v průměru o 590 korun (21,6 eur) za 1 MWh vzhledem ke kupní síle.
Mezi evropskými zeměmi jsme v tomto ohledu jsme byli třetí, nejvíce cena elektřiny přepočtená na kupní sílu zlevnila na Maltě o 1600 korun (58,5 eur) za 1 MWh. Naopak nejvíce si v loňském roce v porovnání s tím předchozím museli připlatit ve Francii 402 korun za 1 MWh, Řecku 400 korun a Portugalsko 323 korun.
V Česku v posledních letech elektřina několikrát zlevnila a cena by mohla klesnout znovu. Podle analytiků by domácnosti v příštím roce mohli zaplatit až o pět procent méně.
Související
Slovensko stupňuje tlak. Fico oznámil ukončení nouzových dodávek elektřiny na Ukrajinu
Poruchy se násobily. Česko už začíná tušit, proč došlo k blackoutu
Elektřina , Energetika , Česká republika
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Nový íránský vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn při útocích
před 1 hodinou
Írán zaminoval Hormuzský průliv
před 3 hodinami
Výhled počasí až do Velikonoc. Dramatické výkyvy se nečekají
včera
Trump varoval Írán. Miny v průlivu povedou k nevídaným následkům
včera
Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala
včera
Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska
včera
Šéf ČT nesouhlasí s končícím Moravcem. Pravidla platí pro všechny, řekl
včera
Zemřel cestovatel a dobrodruh Leoš Šimánek. Bylo mu 79 let
včera
Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji
včera
Britové posílají jednu válečnou loď blíž k Íránu. Trump je předtím kritizoval
včera
Další důkaz jarního počasí. Meteorologové ale přišli i s varováním
včera
Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil
včera
Modžtaba Chámeneí stojí v čele Íránu 48 hodin. Za celou dobu ho ale nikdo neviděl
včera
Nebezpečně vyhlížející požár na Letné. Plameny ohrožují domy
včera
Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce
včera
CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu
včera
Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí
včera
USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán
včera
Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska
včera
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.
Zdroj: Libor Novák