Praha/Brusel - Kdo v Evropě platí za elektřinu nejvíce a kdo nejméně? A jak jsme na tom my, Češi? Velké srovnání cen elektřiny udělali statistici z Eurostatu. Ze srovnání vyplývá, že za elektřinu nejméně platí lidé na Islandu, nejvíce pak v Německu, Češi jsou v tomto žebříčku zhruba v polovině (na 16. z 34 míst).
Nejlevnější elektřinu mají domácnosti na severu Evropy. Na Islandu stojí 1 kWh 2,66 koruny (0,097 eur), středně velká domácnost ze spotřebou 3500 kWh tak zaplatí 9 300 korun za rok. Nejvíce si připlatí lidé za elektřinu v Německu, tam stojí 1 kWh přepočtená na kupní sílu 7,81 koruny (0,285 eur).
Občané evropské osmadvacítky pak v průměru za 1 kWh zaplatí 5,70 koruny. Průměrná evropská domáctnost tak při spotřebě 3500 kWh zaplatí 19 934 koruny v přepočtu na kupní sílu.
Češi jsou zhruba v polovině žebříčku (zde), na 16. místě z 34 sledovaných zemích. Při přepočtu na kupní sílu v Česku zaplatíme 5,34 koruny (0,196 eur), průměrnou domácnost tak roční účet za elektřinu (spotřeba 3500 kWh) 18 774 koruny.
Bez přepočtu na kupní sílu je elektřina nejlevnější v Srbsku 1,62 koruny za kilowatthodinu(0,059 eur), Bosně a Hercegovině 2,19 koruny (0,080 eur) a Makedonii 2,25 koruny (0,082 eur). V tomto směru je nejdražší elektřina v Dánsku 8,30 koruny za 1 kWh (0,303 eur), Německu 8,14 koruny (0,297 eur) a Irsku 6,96 koruny (0,254 eur). V Česku se pak podle dat Eurostatu 1 kWh průměrně stojí 3,48 koruny (0,127 eur).
Podle statistik Eurostatu loni hned ve 22 ze 34 sledovaných zemí v loňském roce elektřina zlevnila. Z těchto dat vyplývá, že v Česku loni elektřina zlevnila v průměru o 590 korun (21,6 eur) za 1 MWh vzhledem ke kupní síle.
Mezi evropskými zeměmi jsme v tomto ohledu jsme byli třetí, nejvíce cena elektřiny přepočtená na kupní sílu zlevnila na Maltě o 1600 korun (58,5 eur) za 1 MWh. Naopak nejvíce si v loňském roce v porovnání s tím předchozím museli připlatit ve Francii 402 korun za 1 MWh, Řecku 400 korun a Portugalsko 323 korun.
V Česku v posledních letech elektřina několikrát zlevnila a cena by mohla klesnout znovu. Podle analytiků by domácnosti v příštím roce mohli zaplatit až o pět procent méně.
Související
Slovensko stupňuje tlak. Fico oznámil ukončení nouzových dodávek elektřiny na Ukrajinu
Poruchy se násobily. Česko už začíná tušit, proč došlo k blackoutu
Elektřina , Energetika , Česká republika
Aktuálně se děje
před 33 minutami
V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví
před 1 hodinou
Wimbledon ovládly Češky. Díky nekompromisnosti nakonec slaví Nosková
před 2 hodinami
Trump se dočkal další pocty. Na Floridě přejmenovali letiště
před 3 hodinami
Pavel by byl rád, kdyby se spor mezi ním a Babišem uklidnil
před 4 hodinami
Princ Harry potěšil britského krále. Meghan mu přivezla ukázat vnoučata
před 5 hodinami
Hlavní nádraží čeká důležitá oprava. Omezí provoz na magistrále
před 6 hodinami
Kuba zažila druhý blackout za pět dní. Energetická krize se prohlubuje
před 6 hodinami
V Česku je přes 300 tisíc řidičáků s končící platností, upozornil úřad
před 7 hodinami
Ajatolláha pomstíme, přislíbil mladší Chameneí spoluobčanům
před 8 hodinami
Teplé počasí úřaduje. Nebezpečí požárů se rozšířilo na další oblasti
před 9 hodinami
Poslanci schválili novelu stavebního zákona. Proces má zrychlit a zjednodušit
před 10 hodinami
Putin by teď na mír nepřistoupil, naznačují informace z Kremlu
před 10 hodinami
Sucho je mimořádné a prohloubí se, varují meteorologové před tropickou vlnou
před 11 hodinami
Trump vyhrožuje Íránu úplným zničením
před 12 hodinami
Hasiči nadále zasahují ve Zlíně. Stupeň poplachu se dále snížil
před 13 hodinami
Babybox zachránil život ve středních Čechách. Chlapec se jmenuje Libor
před 14 hodinami
Írán má problém. Američané budou mít na jednáních jasné požadavky
před 15 hodinami
Počasí: Tropické teploty se příští týden vrátí, oteplí se už o víkendu
včera
CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory
včera
Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?
Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688.
Zdroj: Libor Novák