Praha - Od června 2014 do května 2015 vzrostly platy v Česku o dvě procenta, přičemž reálný růst dosáhl 1,5 procenta. Více peněz na výplatní pásce měli lidé zaměstnaní v potravinářském a automobilovém průmyslu, naopak nejméně platy vzrostly v pojišťovnictví, maloobchodě a energetice.
Celkem 84 procent českých firem mzdy zvyšovalo. "Nejvíce zvyšují mzdy společnosti automobilového průmyslu a centra sdílených služeb. Největší míru diferenciace v nárůstech evidujeme v sektoru IT a telekomunikace," uvedla zástupkyně společnosti Hay Group v ČR Gabriela Němcová.
Firmy s ryze českým vlastnictvím se přibližují v odměňování zahraničním společnostem. "Stále zaznamenáváme rozdíl v odměňování mezi českými a zahraničními firmami, a to v průměru o 11 procent. Zároveň však vnímáme trend, kdy si firmy s českými vlastníky chtějí udržet své lidi a zůstat přitažlivé prostřednictvím agresivnějších výdělků v položce variabilního odměňování," dodala Němcová.
Z regionálního hlediska se nejvíce v základních mzdách platí v Praze, v průměru o deset procent více než v celé ČR. Naopak nejméně se platí v Pardubickém kraji, v průměru o 16 procent méně.
Pozice v IT patří dlouhodobě k těm nejvíce placeným v porovnání se všemi zaměstnaneckými pozicemi (o deset procent více), podobně jako marketing (sedm procent). Skupiny, které naopak vykazují úroveň odměňování nižší, než je celkový trh, jsou v maloobchodním provozu (-17 procent) a v call centrech (-13 procent).
Rozdíly mezi zaměstnanci s nárokem na bonus, a těmi, kteří bonusy reálně dostali, se liší podle sektorů. Společnosti v IT, centra sdílených služeb a maloobchodní firmy evidují větší rozdíl mezi nárokem a vyplacenými odměnami (rozdíly jsou 17 procent v IT, 13 procent v centrech a 10,5 procenta u maloobchodu). Menší rozdíly jsou u automobilek (3,3 procenta), pojišťoven (3,6 procenta) či rychloobrátkových firem (čtyři procenta).
Podle údajů Českého statistického úřadu stoupla průměrná mzda v Česku v 1. čtvrtletí na 25.306 korun. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Související
Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
Trumpova strategie nevyšla. Kvůli clům zdražíme, ať si náklady zaplatí Američané, vzkazují firmy
firmy , zaměstnání , mzdy / platy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Nový íránský vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn při útocích
před 1 hodinou
Írán zaminoval Hormuzský průliv
před 3 hodinami
Výhled počasí až do Velikonoc. Dramatické výkyvy se nečekají
včera
Trump varoval Írán. Miny v průlivu povedou k nevídaným následkům
včera
Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala
včera
Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska
včera
Šéf ČT nesouhlasí s končícím Moravcem. Pravidla platí pro všechny, řekl
včera
Zemřel cestovatel a dobrodruh Leoš Šimánek. Bylo mu 79 let
včera
Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji
včera
Britové posílají jednu válečnou loď blíž k Íránu. Trump je předtím kritizoval
včera
Další důkaz jarního počasí. Meteorologové ale přišli i s varováním
včera
Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil
včera
Modžtaba Chámeneí stojí v čele Íránu 48 hodin. Za celou dobu ho ale nikdo neviděl
včera
Nebezpečně vyhlížející požár na Letné. Plameny ohrožují domy
včera
Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce
včera
CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu
včera
Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí
včera
USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán
včera
Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska
včera
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.
Zdroj: Libor Novák