Většina Čechů nemá z čeho spořit na důchod

Česká republika čelí nepříznivému trendu stárnutí populace, což klade zvyšující se nároky zejména na státní pokladnu, z níž se musí vyplácet stále větší objem prostředků na starobní důchody. Dlouhodobě neudržitelný stávající systém vyplácení penzí je nutné řešit důchodovou reformou, která je však z důvodu zavedení nepopulárních kroků dlouhodobým politickým tématem a nutno říci, že i noční můrou každého politika. Stávající vláda vedená premiérem Petrem Nečasem si však klade za cíl potřebnou důchodovou reformu prosadit, přičemž počítá mimo jiné s dalším posunem důchodového věku až na 70 let nebo se zavedením povinného spoření v soukromých důchodových fondech.

Se zavedením důchodové reformy však panuje v celé domácí společnosti řada obav. Jak totiž vyplývá z exkluzivního průzkumu spol. SANEP, který se zaměřil na zjišťování názorů na otázky související se starobním důchodem na reprezentativním vzorku respondentů ve věku 18-65 let, většina domácí populace si nemůže dovolit vynakládat další finanční prostředky na důchodové spoření. V této souvislosti tak panuje většinová obava z toho, že plánovaná důchodová reforma by mohla poškodit zejména tu část populace, která si po zavedení případné důchodové reformy již do dosažení důchodového věku nestihne našetřit potřebné finanční prostředky, což může této části obyvatel v předdůchodovém věku způsobit závažné existenční problémy. Obavy ze závislosti na nízkém státním důchodu má však i většina celé společnosti.

V případě závislosti na státním důchodu je totiž téměř absolutní většina respondentů přesvědčena, že státem vyměřená penze jim nebude stačit na důstojný důchodový život. V otázce starobního důchodu je pak zřejmé, že v tuto chvíli trápí nejenom starší generaci, které se dožití důchodového věku bezprostředně týká, ale stává se tíživým tématem i pro mladší generaci, která se rozhodně nebude moci spoléhat na dostatečně vysoké státem garantované starobní penze. Průzkum společnosti SANEP nezahrnuje názory obyvatel nad 65, kteří již pobírají starobní důchody.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl ve dnech 2.- 9. července 2010 proveden na reprezentativním vzorku 5,049 dotázaných ve věkové kategorii  18-65 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci panelu 175 tisíc registrovaných uživatelů 13,182 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje kolem +- 1,5 procentního bodu.

Jeden z hlavních pilířů plánované reformy, povinné důchodové spoření, se ve společnosti pravděpodobně setká s ostrým odmítnutím. Napovídá tomu i fakt, že nadpoloviční většina respondentů (50,6%) si nemůže dovolit spořit na důchod a zajistit si vedle státem vypláceného důchodu i finanční rezervu na důchodový věk.Více jak čtyři pětiny dotázaných (83,8%) se domnívá, že by jim státem vyměřená penze nestačila na důstojný život v důchodovém věku, což svědčí o významné obavě většiny populace z finančního zajištění ve stáří.

Nadpoloviční většina respondentů (64,9%) se rovněž obává, že připravovaná reforma by mohla velmi negativně ovlivnit životní úroveň početné skupiny důchodců, jež si během svého života nestačila naspořit dostatečně velký obnos, který by alespoň dorovnal životní úroveň v předdůchodovém věku.Obavy z drastického snížení kvality životní úrovně v důchodovém věku má alarmující většina dotázaných (71,9%).

Souhrnem lze říci, že důchodová tématika se stává jedním z hlavních témat celého sociálního, ale i věkového spektra domácí populace. Vzhledem ke skutečnosti, že se v ČR prodlužuje délka života, a tedy i období důchodového věku, je logické, že celá věkově produktivní společnost řeší otázku svého finančního zajištění ve stáří. Většinové obavy z životní úrovně v seniorském věku pak naznačují, že prosazování avizované důchodové vládní reformy mohou provázet značné společenské emoce.