ČNB intervenovala za 28 miliard korun, objem je překvapivý

Centrální banka zasáhla v červenci poprvé od zahájení intervencí v listopadu 2013, tehdy nakoupila eura za zhruba 200 miliard korun. Cílem intervencí je držet kurz koruny poblíž 27 Kč/EUR, v červenci se koruna k této hranici přiblížila. Samotná ČNB v červenci uvedla, že v pátek 17. července byla na trhu poprvé od listopadu 2013 aktivní. Objem obchodů tehdy neuvedla.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments Radomíra Jáče je objem červencových intervencí překvapivý. Údaj podle něj navíc podporuje názor, že ČNB vstupuje na devizový trh poměrně často.

Centrální banka také zveřejnila stav devizových rezerv ke konci srpna. Rezervy v eurech za měsíc vzrostly o nebývalých 3,6 miliardy eur (97 miliard korun). Naposledy se takto výrazný růst objevil ve statistice za listopad 2013. Podle Jáče data naznačují, že ČNB zřejmě hodně intervenovala i v srpnu. "Vzhledem k pozitivním datům, jež přicházejí z české ekonomiky a jež by sama o sobě vedla k posílení koruny, lze čekat, že ČNB bude muset devizovými intervencemi bránit hladinu 27 korun za euro i v dalších týdnech a měsících," upozornil Jáč. Informace o srpnových obchodech a případných intervencích ČNB oznámí 7. října.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka se zatím nedá říct, kolik ze srpnového nárůstu jde na vrub intervencí a kolik připadá na peníze přicházející do Česka z evropských fondů. "Není ovšem vyloučeno, že nadpoloviční část šla přímo na vrub intervencím namířeným proti posilování koruny," odhadl Dufek.

Tuto neděli guvernér Miroslav Singer zopakoval, že ČNB bude držet kurz koruny nad hranicí 27 Kč/EUR nejméně do druhé poloviny příštího roku. Viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík minulý týden dokonce uvedl, že ČNB může udržovat uvolněnou měnovou politiku, tedy i režim devizových intervencí, déle, než předpokládá její srpnová prognóza vývoje ekonomiky. Důvodem může být snížení očekávaného růstu Číny a jiných rozvíjejících se zemí a s tím spojený pokles cen ropy i dalších komodit. Prognóza ČNB počítá s používáním kurzu jako nástroje měnové politiky až do konce roku 2016.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler minulý týden uvedl, že z jeho výpočtů vychází, že centrální banka v červenci provedla intervence za zhruba 20 miliard korun, a potvrdil svůj odhad, že v srpnu to bylo zhruba 90 miliard korun. "Intenzita srpnových intervencí potvrzuje, že se vůči ČNB začaly vytvářet spekulativní pozice a trh odhodlání ČNB udržet svůj kurzový závazek testuje. I přes zvýšený objem intervencí se však domníváme, že má ČNB dostatek síly kurzový závazek udržet," uvedl.

Dopady intervencí do finančního hospodaření centrální banky pak podle ředitele sekce měnové ČNB Tomáše Holuba nejsou podstatné, protože primárním cílem ČNB je udržovat cenovou stabilitu. "Intervence také nemají žádné přímé dopady do veřejných rozpočtů, protože případné účetní kurzové ztráty z devizových rezerv bude ČNB bez problémů schopna uhradit ze svých budoucích zisků, jak dokládá i naše vlastní historická zkušenost," uvedl.