Platební bilance ČR je ve druhém čtvrtletí neobvykle v přebytku

Ve druhém kvartále bilance obvykle propadá do schodku, loni to bylo 29 miliard korun. V prvním čtvrtletí byl účet v přebytku 92,7 miliardy korun, čili v součtu za pololetí je bilance aktivní. Loni skončila poprvé v historii země přebytkem 26,1 miliardy korun.

Kladný výsledek platební bilance představuje 1,5 procenta HDP. Přebytek obchodu se zbožím a službami vykázal ve druhém kvartále přebytek téměř 84 miliard korun. Meziroční růst o 0,6 miliardy korun souvisel především s růstem přebytku bilance služeb o šest miliard korun.

Finanční účet vykázal čistý odliv finančních zdrojů do zahraničí ve výši 62,4 miliardy korun. V přímých investicích představoval odliv prostředků z Česka 4,2 miliardy korun, rovněž portfoliové investice vykázaly odliv zdrojů do zahraničí za 34,8 miliardy korun. Tuzemští investoři nakupovali zahraniční dluhové a majetkové cenné papíry v rozsahu 23,4 miliardy korun.

"Dnešní čísla jsou tak dalším dokladem současného poměrně zdravého vývoje české ekonomiky," uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. Údaje navíc podle něj ukazují, že současná expanze ekonomiky se zdaleka neopírá pouze o zahraniční obchod, ale je rozprostřena mezi více složek růstu. "Takový stav je příznivý, neboť je předpokladem poměrně vysoce udržitelného hospodářského růstu," dodal.

Celková meziroční inflace byla v srpnu o 0,4 procentního bodu pod prognózou ČNB. Tato odchylka byla dominantně dána vývojem cen potravin, u nichž prognóza nepočítala s pozorovaným obnovením meziročního poklesu. Ve stejném směru, ale v podstatně menší míře, se na odchylce skutečnosti od prognózy směrem dolů podílel o něco hlubší meziroční pokles cen pohonných hmot, v jejichž aktuálním vývoji se začíná odrážet obnovený pokles cen ropy, informuje cnb.cz.

Prognóza ostatních složek inflace se naplnila. Korigovaná inflace bez pohonných hmot přitom setrvala v souladu s prognózou na úrovni 1,1 % v meziročním vyjádření. Na tento ukazatel jádrové inflace v poslední době působí několik protisměrných vlivů, které se v souhrnu kompenzují. Směrem nahoru je to růst domácí ekonomiky a mezd i oslabení koruny vůči dolaru, směrem dolů pak odeznění přímého efektu oslabeného kurzu koruny vůči euru a pokračující pokles zahraničních cen výrobců.