ČNB pokračuje v režimu intervencí, zlepšila odhad růstu HDP

Základní úroková sazba činí 0,05 procenta. Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013. Již před časem bankovní rada oznámila, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhém pololetí 2016. Dnes ovšem guvernér ČNB Miroslav Singer uvedl, že se rada shodla na tom, že ukončení režimu devizových intervencí se pravděpodobně odsouvá až do období kolem konce roku 2016.

Bankovní rada dnes zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako "poblíž hladiny 27 Kč/EUR". Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.

Devizové intervence spustila ČNB kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila jen několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh.

Během letních měsíců se ovšem koruna dostala k hranici 27 Kč/EUR. Centrální banka proto intervenovala na devizovém trhu podle dostupných údajů proti posilující koruně letos v červenci i v srpnu. V červenci koupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun, v srpnu to bylo za zhruba 100 miliard korun. V červenci zasáhla ČNB poprvé od zahájení intervencí v listopadu 2013, tehdy nakoupila eura za zhruba 200 miliard korun. Celkově tak od listopadu 2013 do konce srpna ČNB intervenovala za zhruba 330 miliard korun. Údaje o možných intervencích v září zveřejní ČNB v pátek.

Podle analytika společnosti Home Credit Michala Kozuba ani dnes ČNB nepřekvapila. "Sazby zůstávají stejné, stejně jako pokračují intervence. Ačkoli to vypadá na první pohled monotónně, důležité je to, že ČNB nepolevuje ze své politiky intervencí. Ty se velmi pravděpodobně budou protahovat. Výhled na příští rok není zcela optimistický z pohledu cen. I když poleví tlak na pokles cen ze strany pohonných hmot, tak aktuální vývoj na poli cen elektřiny ukazuje, že vzniká nový deflační tlak. To samozřejmě není dobrá zpráva pro centrální banku. Ta dlouhodobě vyhlíží inflaci," uvedl ve zprávě pro EuroZprávy.cz.

"Špatná zpráva přichází i z okolních zemí, které také bojují s nízkou inflací či deflací. A tak Česko v rámci mezinárodního obchodu dováží deflaci. To samozřejmě omezuje jakékoli inflační tlaky, které by mohly přijít zevnitř ekonomiky. Sečteno a podtrženo – stále nepřichází čas na opuštění intervencí. Ty nastanou asi až v roce 2017. Ve chvíli, kdy je banka opustí, nebude to asi okamžitě ze dne na den, ale svou aktivitu bude pozvolna utlumovat, aby nedošlo ke skokovému posílení koruny ze dne na den. Bude velmi zajímavé sledovat, kam až se koruna posune. Rozhodně bude cílit směrem k 25Kč/EUR, a podle aktuální situace to může být i méně," dodal.

Centrální banka zlepšila i odhad růstu ekonomiky v roce 2017 na 2,9 procenta z předchozích 2,8 procenta.

Rizika pro nově odhadovaný vývoj hodnotí bankovní rada podle Singera jako vyrovnaná. Proti růstu cen by mohlo působit zpomalení se rozvíjejících se ekonomik a pokračující utlumený vývoj výrobních cen v eurozóně. Naopak proinflačním rizikem je podle Singera "nenaplnění předpokladu o poklesu cen zemního plynu".