Vlastnická politika státu už roky chybí, varuje NKÚ. Ministerstvo financí se brání

Za významný problém NKÚ pokládá fakt, že stát dosud nemá ucelenou vlastnickou politiku, která by definovala jeho pozici jako vlastníka obchodních společností. Tato politika by měla jednoznačně zhodnotit, s jakými společnostmi s majetkovou účastí státu do budoucna počítá, které z nich pokládá za strategické a kterých se chce naopak zbavit. "Takový dokument ale chybí, a to navzdory tomu, že úkol vypracovat vlastnickou politiku státu zadala vláda příslušným ministrům už v roce 2012. Termín jejího dokončení byl už několikrát odložen," uvedl nku.cz.

Při kontrole toho, jak ministerstva spravují majetkové účasti státu ve firmách, odhalili kontroloři řadu problémových oblastí. Ministerstva například nemohou řídit své zástupce v obchodních společnostech, a je tedy jen na těchto zástupcích, jak budou zájmy státu prosazovat. Kontrolu nad nimi mají ministerstva jen při jejich výběru, kdy hodnotí kandidátovy zkušenosti či odbornou způsobilost. Například MF se při výběru svých zástupců řídí jen velmi obecnými kritérii a pro jejich odvolávání nemá kritéria vůbec žádná.

Podle NKÚ je také nevyvážené, jak zákon upravuje jmenování toho, kdo má právo jednat za stát. V praxi tak vláda písemně pověřila k výkonu práv státu zaměstnance ministerstva jen u dvou z 31 společností. U ostatních - někdy i mnohem významnějších společností - o pověření rozhodoval jen ministr. Chybí také pravidla, která by stanovila postup státu v případech, kdy jeho práva v obchodní společnosti vykonává několik ministerstev.

Další nedostatky kontroloři odhalili převážně v oblasti odměňování vedoucích zaměstnanců a členů orgánů společností. Pro transparentní a jasně stanovené odměňování vláda přijala v roce 2010 zásady, podle kterých se měla ministerstva řídit. Z kontrolovaných resortů je ale v plné míře převzalo jen MPO. MF je do svých předpisů zahrnulo jen částečně - v praxi se tak odměňování nemuselo vázat na to, jestli činnost společnosti odpovídala jejím strategickým cílům nebo zájmům státu.

Ministerstva měla také podle zásad odměňování stanovit maximální celkový roční příjem manažerů, který neměl překročit určitou stanovenou částku. MF ale z 22 smluv schválilo 14, ve kterých nebyla stanovena maximální výše odměny. U 15 smluv se zase žádná část příjmů nevázala na plnění dlouhodobějších cílů společnosti. Chyběla v nich totiž povinná variabilní platová složka za plnění střednědobých cílů, na kterou by vznikl nárok po třech až pěti letech ve funkci. Tato složka měla přitom činit minimálně 30 % z maximálního ročního příjmu.

Ministerstvo financí některé závěry NKÚ zpochybnilo

Výkon akcionářských práv se podle mluvčího Michala Žurovce zásadně zlepšil s loňským nástupem nového vedení ministerstva. Návrh Strategie vlastnické politiky státu pošle ministerstvo do mezirezortního připomínkového řízení do konce roku. Uvedlo také, že už vládě předložilo záměr zákona o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů firem s majetkovou účastí státu.

Ministerstvo financí tvrdí, že hned po nástupu Andreje Babiše provedlo razantní depolitizaci a profesionalizaci dozorčích rad. "Všechny dozorčí rady i představenstva společností v portfoliu ministerstva financí jsou výrazně štíhlejší, díky čemuž pracující mnohem efektivněji a byly uspořeny prostředky v řádech milionů korun," uvedl mluvčí Žurovec.

Výtky směrem k chybějící kontrole státu nad svými zástupci ve firmách odmítlo ministerstvo financí poukazem na zákon, podle nějž není nikdo oprávněn udělovat pokyny dozorčí radě. Její členové musí jednat s péčí řádného hospodáře a tím jednají i v zájmu státu jako vlastníka, míní MF.

Podle ministerstva financí byly všechny kritizované smlouvy uzavřeny v období předchozích dvou vedení úřadu. "Nové smlouvy už byly uzavírány tak, aby odpovídaly zásadám odměňování, které byly letos v červnu aktualizovány," uvedl Žurovec.

Stanovisko ministerstva financí ke zprávě NKÚ o majetkových účastech státu

Ministerstvo financí vyjadřuje politování, že zpráva NKÚ hodnotí souhrnně léta 2013-2015, aniž by jakkoliv rozlišovala zásadní zlepšení výkonu akcionářských práv ve společnostech spravovaných Ministerstvem financí, ke kterému došlo s nástupem nového vedení Ministerstva v roce 2014. Ministerstvo financí již v loňském roce zcela změnilo dosavadní přístup ke správě svých majetkových účastí s cílem tvrdého prosazování nároků na odpovědné a efektivní řízení společností a provedlo analýzy identifikující pochybení managementu i selhání ve výkonu akcionářských práv.

Ministerstvo financí provedlo ihned po nástupu Andrej Babiše razantní depolitizaci a profesionalizaci dozorčích rad, které byly za minulých vlád regulérními politickými trafikami. Všechny společnosti strategického významu zpracovaly střednědobé podnikatelské strategie, které kriticky posoudily dozorčí rady a společnosti následně své strategie obhájily před akcionářem. Přístup aktivního a náročného vlastníka se projevil i na dividendové politice, kdy společnosti z portfolia MF odvedly jen v letošním roce do rozpočtu 15 mld. Kč, přičemž stejný předpoklad platí i pro rok 2016. Do rozpočtu přispívají i společnosti, které dříve dividendy neodváděly, jiné společnosti odvádí výrazně více, než v předchozích letech. MF také iniciovalo vyšší dividendové i pro společnosti spravované jinými resorty.

Všechny dozorčí rady i představenstva společností v portfoliu MF jsou výrazně štíhlejší, díky čemuž pracující mnohem efektivněji a byly uspořeny prostředky v řádech milionů korun. Jeden příklad za všechny: Představenstvo společnosti Český Aeroholding, provozující mimo jiné pražské letiště Václava Havla, bylo za vlády premiéra Petra Nečase šestičlenné a dozorčí rada měla dokonce dvanáct členů. V současné době má tato společnost tři členy představenstva a dozorčí rada si vystačí v počtu pěti členů. U nově uzavíraných smluv byly odstraněny veškeré nadstandardní benefity a sníženy manažerské platy v řádu až desítek procent. Ministerstvo financí poprvé od roku 2001 prosadilo, aby členům představenstva a dozorčí rady společnosti ČEZ nebyly vyplaceny odměny ve formě tantiém.

Zásadně odmítáme také údajný rozpor mezi Zásadami odměňování schválenými vládou a následně uzavřenými smlouvami o výkonu funkce. Všechny kritizované smlouvy byly uzavřeny v období předchozích dvou vedení MF, včetně úřednické vlády. Společné hodnocení období 2013-2015 je proto i v tomto ohledu velmi zavádějící a tendenční. Jakkoliv bývalé vedení ministerstva bylo navrhovatelem Zásad odměňování, které v následné praxi samo porušovalo, současné vedení ministerstva v takové praxi rozhodně nepokračuje a všechny nové smlouvy byly uzavírány tak, aby odpovídaly platným zásadám. V červnu letošního roku byly zásady aktualizovány. Tato informace se přes námitku podanou ze strany MF v kontrolním závěru neobjevila.

Ucelený dokument shrnující vlastnickou politiku státu v České republice dlouhodobě chyběl, což je primárně dáno rozdílností představ politických stran o roli státu v ekonomice a o tom, které společnosti mají pro stát strategický význam a které (a jakým způsobem) privatizovat. V letošním roce byly po deseti letech aktualizovány Zásady OECD pro správu a řízení státem vlastněných společností a Ministerstvem financí připravená vlastnická politika tento dokument reflektuje tak, aby zaváděl nejlepší standardy při jejich řízení. Ministerstvo financí práce na návrhu Strategie vlastnické politiky státu vzhledem ke zmíněným okolnostem dokončilo v nejkratším možném čase a do konce roku pošle do mezirezortního připomínkového řízení.

Ministerstvo financí rovněž předložilo vládě návrh věcného záměru zákona o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu. Věcný záměr upravuje nastavení pravidel pro tzv. nominační proces osob, které mají zastávat funkci v řídících nebo dozorčích orgánech právnických osob s majetkovou účastí státu. Tato pravidla povedou k větší transparentnosti, spočívající například v povinnosti konání výběrových řízení, stanovení minimální lhůty pro zveřejnění výběrového řízení, zveřejňovací povinnosti (např. které nominanty ministerstvo předkládá výboru, písemné odůvodnění v případě, že se příslušný ministr odchýlí od doporučení výboru).