Beneš: Penzijní fondy mohou být základem důchodové reformy

"Za posledních sedm let roste objem majetku v penzijních fondech průměrně o 18 procent ročně. Důležité také je, že roste počet účastníků penzijního připojištění, což svědčí o důvěře veřejnosti," řekl Beneš.

Upozornil ale, že naprostá většina lidí si na stáří spoří velmi málo. "Jednorázové vyrovnání po dosažení věku 60 let, které průměrně vyplácíme, se pohybuje kolem 90 tisíc korun. Řádově to dělá pouze stokoruny měsíčně, což je příliš málo. Pokud by byl člověk závislý jen na tomto příjmu, tak by mu to vůbec nestačilo," poznamenal Beneš.

V Česku v současné době funguje deset penzijních fondů, které podle Beneše čekají ještě určité změny. "Především musí dojít k oddělení majetků správců fondů a jejich účastníků. Zároveň by se mělo vytvořit několik různých portfolií včetně nejkonzervativnějšího obsahujícího pouze státní dluhopisy. V současnosti jsou totiž všichni klienti penzijních fondů odsouzeni k tomu mít jedno poměrně bezpečné portfolio, což vyplývá z požadavku na každoroční dosahování a připisování zisku účastníkům penzijního systému. Myslím, že by měly mít penzijní fondy možnost nabídnout také druhý fond s dlouhodobým produktem, který by výrazně překračoval úroveň inflace," podotkl Beneš.

Patnáctileté působení penzijních fondů na českém trhu bez větších problémů, jasná a důvěryhodná vlastnická struktura a provozně administrativní připravenost jsou podle Beneše dostatečnou zárukou toho, že by se penzijní fondy měly stát jedním z pilířů penzijního systému po plánované reformě.

"Současných deset fondů zaručuje dostatečnou soutěživost a zároveň jich není mnoho, aby je stát nemohl řádně ohlídat. Penzijní fondy sice nejsou jediným produktem pro zajištění na stáří, patří však k jedněm z nejlepších institucí, které by mohly zaštítit penzijní reformu," soudí Beneš.