Kde jsou západní platy, ptal se Sobotka. Ekonom má odpověď

Praha - Předseda vlády Bohuslav Sobotka není spokojený s růstem platů, které se nepřibližují německým či rakouským. Předseda Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje a ekonom František Jochman se proto rozhodl vysvětlit, proč je situace v Česku natolik vzdálená té na Západě.

"V situaci, kdy roste HDP, nezaměstnanost je nízká a v celé Evropě postupně dochází k ekonomickému růstu, se náš předseda vlády diví, proč nerostou výplaty tak, abychom se přibližovali našim západním sousedům. Proto navrhuje populistické řešení a chce je prostě příkazem zvýšit. Jak snadné. Zvýší minimální mzdu a platy ve veřejném sektoru, což my ostatní z daní zaplatíme. Nehledí přitom na příčiny toho, proč mzdy přirozeně nerostou a nechápe, proč tato opatření nepřinesou kýžené zvyšování životní úrovně v ČR," vysvětluje na svém blogu na idnes.cz ekonom a podotýká, že velké množství českých pracujících je zaměstnáno u zahraničních investorů. Značná část těchto výrob je prý nenáročných na sofistikovaný pracovní výkon a jsou snadné k přestěhování. Investoři tak nemají důvod mzdy zvyšovat, a pokud by došlo ke zvýšení mzdových nákladů, přestěhují své závody opět o kousek dál na východ např. na Slovensko či do Rumunska.

"Co ovšem jen tak snadno přesunout nelze, je výroba specializovaných věcí s vyšší přidanou hodnotou, která je závislá na znalostech a vysoké kvalifikaci pracovníků, inovacích, výsledcích výzkumu a vývoje a na kvalitním prostředí pro expanzi a růst firem. Ve všech těchto směrech bohužel vláda a příslušná ministerstva (např. právě oproti Německu) žalostně zaostávají a svou nekompetentností brání zvyšování životní úrovně obyvatel naší republiky," dodal ekonom.

Vzdělávací systém podle něj nereflektuje potřeby pracovního trhu a dlouhodobý velký nedostatek kvalifikovaných expertů především technického zaměření. "Zoufalé pokusy firem o zvýšení počtu studentů a žáků technických oborů paní ministryně torpéduje oznámenou vyšší podporou humanitním oborům. Inženýři a inovátoři, kteří mohou přinést růst firem a tím pádem i vyšší platy ostatním zaměstnancům jsou zřejmě nechtění. Firmy, které by se mohly rozvíjet, nemohou, protože prostě na trhu odborníci nejsou, ať je platí sebevíc. Ze školy nevycházejí," uvedl s tím, že nám ještě vyšší počet politologů a filozofů zajistí vyšší platy a růst životní úrovně.

"Prostředky na podporu výzkumu, vývoje a inovací jdou také z velké části mimo potřeby ekonomiky. Zažíváme přehlídku vědeckého sebeuspokojování, které nemá pro hospodářství žádný dopad. Vědci publikují, získávají body, dotace, granty, ale na světových trzích s jejich špičkovými vynálezy až na výjimky neprorazíme, protože žádné nevynalezli. Na trzích nám v moderních technologiích utíká Německo jako rozjetá inovační mašina a z nás se stává pouhá výrobní kolonie," dodal.

Prostředí pro rozvoj firem se podle něj také zhoršuje. Podnikatelé totiž čelí ohromnému množství nařízení, norem, předpisů, zákazů, příkazů, povinností a administrativy. "V tomto byrokratickém chaosu se už nevyznají ani ti, kteří na něj mají dohlížet, natož podnikatel, který je odborník ve svém oboru, nikoliv superbyrokrat. Mnohým nadšeným inovátorům se potom nevyplácí podnikat a přicházet s novými myšlenkami, které by uspěly ve světové konkurenci a zaměstnaly dobře placené české pracovníky. Proč by to dělali, když se k nim stát chová automaticky jako ke zlodějům a snadné kořisti pro úřední kontroly pokuty a šikanu," tvrdí ekonom.

"Vyšší minimální mzda ani stanovení vyšších mezd ve veřejné správě příčiny nižší životní úrovně tedy neřeší. Je to pouze líbivé gesto, jde jen o přerozdělování dalších peněz od někoho k někomu, ale lépe se nám ve finále žít nebude. Karty ke zvyšování ekonomického růstu a životní úrovně drží především ministři školství, pro vědu a výzkum a financí. To oni by svými nekompetentními kroky neměli nadále překážet vzdělávaní dle potřeb ekonomiky, podpoře výzkumu a vývoje pro následné uplatnění na trhu, růstu přidané hodnoty v ekonomice a tím i možnosti zvyšování platů. Tak jako v premiérem zmiňovaném Německu. Tam systém vzdělávání, podporu cíleného výzkumu a podnikatelské prostředí mají na velmi dobré úrovni. Díky tomu mají vyšší platy, ne proto, že je nějaký politik příkazem zvýšil," uzavřel.

Související

Evropský parlament

Evropský parlament se chystá k zásadnímu kroku. Chce zastavit obchodní dohodu s USA, píše BBC

Evropský parlament se chystá k zásadnímu kroku, který může definitivně pohřbít naděje na stabilní obchodní vztahy se Spojenými státy. Podle zdrojů serveru BBC z výboru pro mezinárodní obchod hodlají europoslanci pozastavit schvalování obchodní dohody, kterou loni v červenci uzavřela šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen s Donaldem Trumpem. Rozhodnutí by mělo být oficiálně oznámeno ve středu odpoledne během zasedání ve Štrasburku.
Americký dolar, ilustrační fotografie. Analýza

Blíží se globální finanční panika? USA ztrácejí důvěryhodnost, Čína ani EU je ale nenahradí

Světový finanční řád vstupuje do nebezpečné fáze. Americký dolar, trh s vládními dluhopisy Spojených států i samotná globalizace ztrácejí dřívější opěrné body, zatímco Washington není schopen zkrotit dluh ani garantovat stabilitu systému. Nového hegemona není vidět, trhy stojí na rostoucí nedůvěře a stačí relativně malý šok, aby se napětí přelilo v globální paniku – možná ne zítra, ale ekonomické prostředí na ni nikdy nebylo připravenější.

Více souvisejících

Ekonomika

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Separatisté chtějí rozpůlit Kanadu. Tajně se schází s Trumpovými lidmi

Vztahy mezi Spojenými státy a Kanadou čelí dalšímu vážnému testu, který tentokrát nepramení z přímých hrozeb Donalda Trumpa, ale z aktivit separatistické skupiny v provincii Alberta. Tato skupina, známá jako Alberta Prosperity Project, oficiálně požádala o pomoc Washington při snaze odtrhnout se od zbytku Kanady. Podle zpráv se lídři hnutí již několikrát tajně sešli s představiteli amerického ministerstva zahraničí, aby projednali možnosti podpory pro nezávislou Albertu.

před 2 hodinami

Pete Hegseth

USA zazdí další summit NATO. Po Rubiovi na něj nepojede ani Hegseth

Vztahy mezi Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí procházejí dalším zatěžkávacím testem. Americký ministr obrany Pete Hegseth se podle diplomatických zdrojů nezúčastní nadcházejícího únorového setkání ministrů obrany NATO v Bruselu. Tato zpráva vyvolává značné znepokojení mezi evropskými spojenci, neboť jde již o druhý případ v krátké době, kdy se klíčový člen kabinetu prezidenta Donalda Trumpa vyhne oficiálnímu jednání aliance.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin slíbil, že nebude týden útočit na ukrajinská města, tvrdí Trump. Kreml o tom mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ruský vůdce Vladimir Putin souhlasil s týdenním přerušením útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev a další obydlené oblasti. Důvodem pro tento nečekaný krok mají být extrémně nízké teploty, které v současné době region sužují. Podle Trumpových slov Putin na jeho osobní žádost slíbil, že po dobu jednoho týdne nebude ruská armáda ostřelovat města ani obce.

před 4 hodinami

včera

včera

Markéta Davidová

Český biatlonový tým počítá pro olympiádu i s Markétou Davidovou

Poté, co si biatlonistka Markéta Davidová dala zdravotní pauzu a nezúčastnila se o posledním víkendu domácího podniku Světového poháru v Novém Městě na Moravě, by se měla opět připojit k biatlonovému týmu a začít s ním trénovat na blížící se zimní olympijské hry, které v Miláně a Cortině d´Ampezzo začínají již v pátek 6. února. 

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman zhodnotil Macinkovy esemesky. S Pavlovým názorem nesouzní

Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů. 

včera

Počasí, ilustrační fotografie.

První zprávy o počasí v únoru. Připravte se na mrazivou epizodu

Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit. 

včera

včera

Michael Schumacher

Novinky o Schumacherovi. Legendární pilot už prý není upoután na lůžko

Příběh je to notoricky známý. Všechno začalo na konci prosince 2013, kdy měl těžkou nehodu na lyžích a utrpěl vážné poranění mozku, po němž byl od té doby několik měsíců v kómatu. Pak přešel do domácí péče, v rámci které se o něj starala manželka Corinna. Řeč je pochopitelně o legendárním německém šampionovi formule 1 Michaelu Schumacherovi, v jehož případě fanoušci dlouho čekali na nějakou pozitivní zprávu o jeho stavu. Ta přišla nyní poté, co britská média hovoří o tom, že by už neměl být upoután na lůžko.

včera

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko buduje ochranný štít před Ruskem za miliardy

Polská vláda se rozhodla k zásadnímu kroku v oblasti modernizace národní obrany a zahajuje nákup komplexního systému pro boj s bezpilotními prostředky s názvem San. Celkové náklady na tento projekt se odhadují na 15 miliard zlotých, přičemž první dodávky techniky by měly být realizovány ještě v průběhu letošního roku. Premiér Donald Tusk potvrdil, že vyjednávání o této obří zakázce jsou ve finální fázi a k podpisu smlouvy by mělo dojít na konci ledna.

včera

Xavier Bettel

Lucembursko bourá ukrajinské sny. Snaha Kyjeva o přijetí do EU v roce 2027 narazila na odpor

Snaha Ukrajiny o rychlé přijetí do Evropské unie v roce 2027 naráží na diplomatický odpor. Lucemburský ministr zahraničí Xavier Bettel, který v minulosti zastával úřad premiéra, vyjádřil značné znepokojení nad opakovanými požadavky prezidenta Volodymyra Zelenského. Bettel zdůraznil, že proces rozšiřování Unie se musí řídit jasně stanovenými pravidly, nikoliv ultimáty, která podle něj nejsou v zájmu samotné Ukrajiny.

včera

Donald Trump

CNN: Trump zvažuje rozsáhlý vojenský úder na Írán. Ve hře je útok na politické lídry

Americký prezident Donald Trump zvažuje provedení rozsáhlého vojenského úderu na Írán. Toto rozhodnutí přichází poté, co předběžná diplomatická jednání mezi Washingtonem a Teheránem o omezení íránského jaderného programu a výroby balistických raket nepřinesla žádný hmatatelný pokrok. Trumpovy hrozby vyvolaly v Íránu vlnu rozhořčení a tamní představitelé již přislíbili okamžitou a tvrdou odplatu v případě jakékoli americké vojenské akce.

včera

Marta Kosová

Státní teror. Zprávy přicházející z Ukrajiny jsou každým dnem otřesnější, zní z EU

Eurokomisařka Marta Kosová ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině a označila ji za formu státního teroru. Při svém příchodu na jednání Rady EU pro zahraniční věci v Bruselu uvedla, že zprávy přicházející z fronty a ukrajinských měst jsou každým dnem otřesnější. Podle jejích slov Rusko svými činy překračuje rámec běžného vedení války, neboť se záměrně zaměřuje na civilní cíle.

včera

Írán

90 milionů lidí odříznutých od světa? Do Íránu se vrací internet, svobodný už ale možná nikdy nebude

Po téměř třech týdnech jednoho z nejextrémnějších výpadků internetu v historii se někteří z 92 milionů obyvatel Íránu začínají znovu připojovat k síti. Přístup je však podle všeho velmi přísně kontrolován a omezován. Země odpojila internetové spojení 8. ledna, což bylo všeobecně vnímáno jako pokus úřadů zastavit šíření informací o tvrdých zásazích proti demonstrantům. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí blokádu obhajoval jako reakci na údajné teroristické operace.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš se postavil za Macinku. Odvolat ho neplánuje

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se rozhodl nadále stát za svým koaličním partnerem a odmítá odvolat Petra Macinku (Motoristé) z funkcí ministra zahraničí a dočasného správce resortu životního prostředí. Opozice na odchod ministra tlačí kvůli jeho nevybíravé komunikaci směrem k Hradu, kterou prezident Petr Pavel označil za pokus o vydírání. Babiš však po návštěvě vojenské základny v Čáslavi označil dosavadní spolupráci s Macinkou za výbornou a fungující.

včera

Zaminování Perského zálivu nebo kolaps režimu? Nejpravděpodobnější scénáře, které hrozí Íránu

Možnost vojenského úderu Spojených států proti Íránu se stala jedním z nejdiskutovanějších témat světové bezpečnosti. Americký prezident Donald Trump opakovaně varoval teheránský režim před následky násilného potlačování vnitrostátních protestů a hrozil nasazením „masivní armády“, která je již na cestě do regionu. Zatímco cíle případného útoku jsou pro vojenské stratégy víceméně odhadnutelné, výsledná reakce a dopady na globální stabilitu zůstávají neznámou s mnoha proměnnými. Server BBC zmapoval nejpravděpodobnější scénáře, které Íránu hrozí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy