Praha - Předseda vlády Bohuslav Sobotka není spokojený s růstem platů, které se nepřibližují německým či rakouským. Předseda Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje a ekonom František Jochman se proto rozhodl vysvětlit, proč je situace v Česku natolik vzdálená té na Západě.
"V situaci, kdy roste HDP, nezaměstnanost je nízká a v celé Evropě postupně dochází k ekonomickému růstu, se náš předseda vlády diví, proč nerostou výplaty tak, abychom se přibližovali našim západním sousedům. Proto navrhuje populistické řešení a chce je prostě příkazem zvýšit. Jak snadné. Zvýší minimální mzdu a platy ve veřejném sektoru, což my ostatní z daní zaplatíme. Nehledí přitom na příčiny toho, proč mzdy přirozeně nerostou a nechápe, proč tato opatření nepřinesou kýžené zvyšování životní úrovně v ČR," vysvětluje na svém blogu na idnes.cz ekonom a podotýká, že velké množství českých pracujících je zaměstnáno u zahraničních investorů. Značná část těchto výrob je prý nenáročných na sofistikovaný pracovní výkon a jsou snadné k přestěhování. Investoři tak nemají důvod mzdy zvyšovat, a pokud by došlo ke zvýšení mzdových nákladů, přestěhují své závody opět o kousek dál na východ např. na Slovensko či do Rumunska.
"Co ovšem jen tak snadno přesunout nelze, je výroba specializovaných věcí s vyšší přidanou hodnotou, která je závislá na znalostech a vysoké kvalifikaci pracovníků, inovacích, výsledcích výzkumu a vývoje a na kvalitním prostředí pro expanzi a růst firem. Ve všech těchto směrech bohužel vláda a příslušná ministerstva (např. právě oproti Německu) žalostně zaostávají a svou nekompetentností brání zvyšování životní úrovně obyvatel naší republiky," dodal ekonom.
Vzdělávací systém podle něj nereflektuje potřeby pracovního trhu a dlouhodobý velký nedostatek kvalifikovaných expertů především technického zaměření. "Zoufalé pokusy firem o zvýšení počtu studentů a žáků technických oborů paní ministryně torpéduje oznámenou vyšší podporou humanitním oborům. Inženýři a inovátoři, kteří mohou přinést růst firem a tím pádem i vyšší platy ostatním zaměstnancům jsou zřejmě nechtění. Firmy, které by se mohly rozvíjet, nemohou, protože prostě na trhu odborníci nejsou, ať je platí sebevíc. Ze školy nevycházejí," uvedl s tím, že nám ještě vyšší počet politologů a filozofů zajistí vyšší platy a růst životní úrovně.
"Prostředky na podporu výzkumu, vývoje a inovací jdou také z velké části mimo potřeby ekonomiky. Zažíváme přehlídku vědeckého sebeuspokojování, které nemá pro hospodářství žádný dopad. Vědci publikují, získávají body, dotace, granty, ale na světových trzích s jejich špičkovými vynálezy až na výjimky neprorazíme, protože žádné nevynalezli. Na trzích nám v moderních technologiích utíká Německo jako rozjetá inovační mašina a z nás se stává pouhá výrobní kolonie," dodal.
Prostředí pro rozvoj firem se podle něj také zhoršuje. Podnikatelé totiž čelí ohromnému množství nařízení, norem, předpisů, zákazů, příkazů, povinností a administrativy. "V tomto byrokratickém chaosu se už nevyznají ani ti, kteří na něj mají dohlížet, natož podnikatel, který je odborník ve svém oboru, nikoliv superbyrokrat. Mnohým nadšeným inovátorům se potom nevyplácí podnikat a přicházet s novými myšlenkami, které by uspěly ve světové konkurenci a zaměstnaly dobře placené české pracovníky. Proč by to dělali, když se k nim stát chová automaticky jako ke zlodějům a snadné kořisti pro úřední kontroly pokuty a šikanu," tvrdí ekonom.
"Vyšší minimální mzda ani stanovení vyšších mezd ve veřejné správě příčiny nižší životní úrovně tedy neřeší. Je to pouze líbivé gesto, jde jen o přerozdělování dalších peněz od někoho k někomu, ale lépe se nám ve finále žít nebude. Karty ke zvyšování ekonomického růstu a životní úrovně drží především ministři školství, pro vědu a výzkum a financí. To oni by svými nekompetentními kroky neměli nadále překážet vzdělávaní dle potřeb ekonomiky, podpoře výzkumu a vývoje pro následné uplatnění na trhu, růstu přidané hodnoty v ekonomice a tím i možnosti zvyšování platů. Tak jako v premiérem zmiňovaném Německu. Tam systém vzdělávání, podporu cíleného výzkumu a podnikatelské prostředí mají na velmi dobré úrovni. Díky tomu mají vyšší platy, ne proto, že je nějaký politik příkazem zvýšil," uzavřel.
23. ledna 2026 15:37
Michal Strnad přepsal žebříček miliardářů. Stal se nejbohatším Čechem v historii
Související
Evropský parlament se chystá k zásadnímu kroku. Chce zastavit obchodní dohodu s USA, píše BBC
Blíží se globální finanční panika? USA ztrácejí důvěryhodnost, Čína ani EU je ale nenahradí
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Separatisté chtějí rozpůlit Kanadu. Tajně se schází s Trumpovými lidmi
před 2 hodinami
USA zazdí další summit NATO. Po Rubiovi na něj nepojede ani Hegseth
před 2 hodinami
Putin slíbil, že nebude týden útočit na ukrajinská města, tvrdí Trump. Kreml o tom mlčí
před 4 hodinami
Počasí bude o víkendu v části Česka mrazivější než jinde
včera
Neuvěřitelné nasazení záchranářů. Za třináct minut řešili čtyři vážné případy
včera
Český biatlonový tým počítá pro olympiádu i s Markétou Davidovou
včera
Podle očekávání. Ovčáček se stal členem jedné z mediálních rad
včera
Zeman zhodnotil Macinkovy esemesky. S Pavlovým názorem nesouzní
včera
První zprávy o počasí v únoru. Připravte se na mrazivou epizodu
včera
Policie vyšetřuje loupežné přepadení v Brně. Pachatel neuspěl
včera
Novinky o Schumacherovi. Legendární pilot už prý není upoután na lůžko
včera
Polsko buduje ochranný štít před Ruskem za miliardy
včera
Lucembursko bourá ukrajinské sny. Snaha Kyjeva o přijetí do EU v roce 2027 narazila na odpor
včera
CNN: Trump zvažuje rozsáhlý vojenský úder na Írán. Ve hře je útok na politické lídry
včera
Státní teror. Zprávy přicházející z Ukrajiny jsou každým dnem otřesnější, zní z EU
včera
90 milionů lidí odříznutých od světa? Do Íránu se vrací internet, svobodný už ale možná nikdy nebude
včera
Zimní počasí opět úřaduje. Meteorologové přidali varování na pátek
včera
Prezident Pavel utnul spekulace. Ukázal, kde skutečně tráví dovolenou
včera
Babiš se postavil za Macinku. Odvolat ho neplánuje
včera
Zaminování Perského zálivu nebo kolaps režimu? Nejpravděpodobnější scénáře, které hrozí Íránu
Možnost vojenského úderu Spojených států proti Íránu se stala jedním z nejdiskutovanějších témat světové bezpečnosti. Americký prezident Donald Trump opakovaně varoval teheránský režim před následky násilného potlačování vnitrostátních protestů a hrozil nasazením „masivní armády“, která je již na cestě do regionu. Zatímco cíle případného útoku jsou pro vojenské stratégy víceméně odhadnutelné, výsledná reakce a dopady na globální stabilitu zůstávají neznámou s mnoha proměnnými. Server BBC zmapoval nejpravděpodobnější scénáře, které Íránu hrozí.
Zdroj: Libor Novák