Správa státního dluhu? NKÚ vytýká ministerstvu nedostatky

Státní dluh dosáhl v roce 2014 více než 1,6 bilionu korun. Ministerstvo financí na jeho správu ve stejném roce zaplatilo 48,5 miliardy korun. Stát si pro případ, že by se mu v průběhu roku nedostávalo prostředků na financování státního dluhu, například kvůli nepříznivé situaci na finančních trzích, vytváří finanční rezervu. Tuto rezervu na rizika spojená s obsluhou státního dluhu vytváří prodejem státních dluhopisů. Rezerva byla nejvyšší v roce 2012, kdy dosáhla téměř 140 miliard korun.

"V následujících letech se přístup resortu financí k rezervě změnil a ministerstvo z ní použilo 128 miliard korun, což se projevilo tím, že se snížil státní dluh. Ke konci roku 2014 rezerva dosahovala už jen 11,5 miliardy korun. Tím, že Ministerstvo financí přestalo vytvářet tak vysokou finanční rezervu, nezatěžuje státní kasu úroky z dluhopisů, z jejichž prodeje rezerva vzniká," uvedl nku.cz.

Jinak se však stát zachoval v roce 2014 v případě více než pěti miliard korun, které zbyly z peněz rozpočtovaných na placení úroků ze státního dluhu. Místo aby stát tyto peníze vykázal jako úsporu v příslušné kapitole, ministr financí a vláda je převedli do jiných rozpočtových kapitol státního rozpočtu. O přesunu 1,7 miliardy korun rozhodla vláda, převod 3,4 miliardy korun podepsal jen ministr financí. Více než 90 % peněz, o kterých rozhodoval ministr financí, směřovalo do různých rozpočtových kapitol jeho resortu. Podobné vytváření skryté finanční rezervy, jejíž vyvedení do jiných rozpočtových kapitol není podmíněno souhlasem vlády, ale stačí k němu jen podpis ministra, přitom NKÚ kritizoval už v minulosti.

NKÚ v souvislosti s rezervou upozorňuje také na to, že dluhopisy určené k vytváření rezervy státního dluhu může Ministerstvo financí od února 2015 vydávat podle nových rozpočtových pravidel bez jakéhokoli omezení. Tedy aniž by jejich objem musel schválit například parlament. Objem dluhopisů vydávaných jen z rozhodnutí ministra financí nijak neregulují ani vnitřní předpisy resortu.

Kontroloři také prověřili některé swapové transakce týkající se státního dluhu. Swap je termínovaná smlouva, v níž se smluvní strany zavazují vyměnit si mezi sebou dohodnutá podkladová aktiva či finanční toky za předem pevně stanovených podmínek. Tato smlouva je využívána mimo jiné proto, aby zabránila prudkým výkyvům podkladového nástroje v rámci řízení rizika.

V roce 2009 Ministerstvo financí uzavřelo u jedné z těchto transakcí dodatek, který protistraně umožnil volbu typu úrokové sazby, v důsledku čehož swapová transakce přestala plnit charakter zajišťující operace proti tržním rizikům. Kvůli tomuto dodatku platí Česká republika roční úrok 3,2 % z 243,2 milionu eur. Pokud by zmíněný dodatek nebyl uzavřen, byl by úrok v současné době nulový. Jen v roce 2014 by tak na úrocích Česká republika ušetřila 216 milionů korun.