ČNB pokračuje v režimu intervencí. Kdy je ukončí? Singer cosi naznačil

Devizové intervence spustila ČNB kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila jen několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh. Další intervence provedla centrální banka loni v červenci a pokračovala v nich i v dalších měsících. Podle dostupných statistik tak celkem do konce ledna intervenovala za více než půl bilionu korun.

Uvedený kurzový závazek je jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 CZK/EUR".

Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tj. prodejem korun a nákupem cizích měn. Pokud se kurz vzdálí hladině 27 CZK/EUR na slabší straně, nechává ČNB kurz koruny pohybovat dle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu, informuje cnb.cz.

"S ohledem na mírně protiinflační bilanci rizik stávající prognózy vidí bankovní rada jako pravděpodobné ukončení závazku blíže polovině roku 2017," uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer. Rada tak upřesnila možný konec intervenčního režimu, když letos na počátku února hovořila o první polovině roku 2017. Inflace se totiž nachází pod dvouprocentním cílem. Ten by měla ČNB plnit až na počátku roku 2017.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zůstane intervenční režim v platnosti po celý rok 2017, a ČNB závazek zruší až v průběhu první poloviny roku 2018. Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera ovšem další prodlužování intervenčního režimu již výrazněji naráží na personální změny v bankovní radě. "V první polovině tohoto roku se změní dva členové bankovní rady, na začátku příštího roku pak další dva. Z původních zastánců kurzového závazku setrvá v bankovní radě jen Vladimír Tomšík a Mojmír Hampl," uvedl.

Centrální bankéři také dnes podle guvernéra diskutovali o možném využití záporných úrokových sazeb. "Nehlasovali jsme dnes o zavedení záporných úrokových sazeb. Diskuze byla mírně delší než minule. Týkala se ale spíše kontextu ekonomického vývoje a kontextu toho, co mohou nebo nemohou v ekonomice způsobit," uvedl guvernér.

Skutečnost, že na dnešním jednání o záporných sazbách centrální bankéři nehlasovali, podle Seidlera naznačuje, že zavedení záporných sazeb zatím skutečně není na pořadu dne. "Pokud by ovšem silný příliv kapitálu skutečně zrychlil, zavedení záporných sazeb by se stalo pravděpodobnější. V tomto případě by se však jednalo po vzoru Japonska či Švýcarska o víceúrovňový systém, který by zápornými sazbami 'trestal' zejména spekulativní kapitál," uvedl.

Naopak Jáč se domnívá, že vývoj globální inflace a měnové politiky v okolních státech pravděpodobně dovede i českou centrální banku k využití záporných úrokových sazeb. Zároveň se ale domnívá, že při případném využití záporných úroků se ČNB bude snažit, aby tento nástroj neovlivnil vklady domácností.