Deficit veřejných financí loni klesl na 0,42 procenta. Analytik krotí nadšení

Na všech úrovních sektoru vládních institucí bylo zaznamenáno záporné saldo hospodaření při současném poklesu deficitu.

Na příjmové straně sektoru vládních institucí došlo ve 4. čtvrtletí meziročně k růstu příjmů zejména ve formě investičních dotací ze zahraničí (94 %), sociálních příspěvků (8,3 %) a příjmů z daní z výroby a z dovozu (7,4 %). Na výdajové straně došlo k růstu výdajů na tvorbu hrubého kapitálu (48 %), sociálních dávek (5,9 %) a mzdových nákladů (3,9 %). Meziročně o 12 % poklesl objem úrokových nákladů vládních institucí.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo v roce 2015 deficitem ve výši 18,7 miliardy Kč, jenž v relativním vyjádření odpovídá 0,42 % HDP. Roční deficit hospodaření dosáhl nejnižší úrovně za celé sledované období (od roku 1995). Aktuální výše zadlužení sektoru dosáhla úrovně 41,06 % HDP při meziročním poklesu o 1,63 procentního bodu. Uvedené fiskální údaje sloužící k hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií byly zaslány Eurostatu v rámci prvních notifikací v roce 2016.

Zveřejněná čísla jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie dvakrát za rok. Oproti údajům ze září loňského zahrnují dnes publikované údaje navíc i ekonomické ukazatele za veřejnoprávní média.

"Rok 2015 byl charakteristický vysokým nárůstem daňových příjmů včetně pojistného na sociální a zdravotní pojištění," uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Připomněl, že do vládního dluhu ve výši 1836 miliard korun se loni promítl nákup nadzvukových letounů JAS-39 Gripen pro českou armádu.

Pro letošní rok odhaduje ministerstvo zvýšení deficitu vládního sektoru na 0,6 procenta hrubého domácího produktu. "Změna salda je dána zejména ukončeným financováním projektů ze staré finanční perspektivy EU a částečným nahrazením českými prostředky, které již mají na rozdíl od evropských plný dopad do deficitu," uvedl Žurovec.

"Je to nepochybně další příznivá zpráva, kterou ocení světové finanční trhy i ratingové agentury a která by se měla promítnout dalším zlepšením ratingové pozice České republiky. Zvyšuje se také pravděpodobnost, že česká vláda by opravdu mohla v roce 2017 vykazovat vyrovnané hospodaření," uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. Tuzemské veřejné finance tak bez problémů podle něj splňují klíčová maastrichtská kritéria. Deficit sektoru vládních institucí v poměru k HDP je výrazně nižší, než je limitní hodnota tří procent. Dluh pak musí být pod 60 procenty HDP.

Příznivý stav zadlužení je přitom podle Kovandy výsledkem loňského růstu české ekonomiky a stabilizace státního dluhu. "Té ale bylo z velké části dosaženo prostřednictvím rozpouštění rezervních prostředků. Také zářný růst ekonomiky byl do značné míry dán vzácnou a přechodnou souhrou několika faktorů a nebude si již letos opakovat," upozornil.