Finanční ústava nemusí být přijata jako ústavní zákon, nemá dostatečnou podporu

Vyplývá to z vyjádření náměstka ministra financí Jan Gregor na dnešním semináři, který se fiskální ústavě věnoval. Návrh ústavního zákona a doprovodných zákonů k rozpočtové odpovědnosti leží již více než rok v Poslanecké sněmovně.

Takzvaná finanční ústava, tedy ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, má zavést hlavně omezení pro zadlužování státu. Vládní návrh omezuje i výši zadlužení obcí a krajů. ODS a TOP 09 sice již dříve deklarovaly ochotu normu podpořit, avšak na její podobě se zatím poslanci neshodli. Normu po Česku požaduje i EU a ČR má v tomto případě zpoždění již u zavádění požadovaných opatření.

"V jeden okamžik se zdálo, že se podaří zajistit ústavní většinou s ODS. Po zajištění této podpory se nepodařilo ovšem opětovně získat podporu koaliční rady," uvedl dnes Gregor. Podle něj tak má MF připravenu alternativu, kdy by ustanovení ústavního zákona převedla do doprovodného zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který již není třeba schválit ústavní většinou. "Měli bychom pak v balíčku místo tří jen jen dva zákony - klasický zákon o rozpočtové odpovědnosti a změnový zákon," dodal.

Samotný ústavní zákon obsahuje pouze dluhovou hranici 55 procent hrubého domácího produktu. Ostatní zákony pak obsahují popis sankcí, opatření a dalších změn.