Praha - Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, informuje cnb.cz. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %. Bankovní rada ČNB také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR.
Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013. Na konci března bankovní rada uvedla, že jako pravděpodobné vidí ukončení režimu devizových intervencí "blíže polovině roku 2017". Dnes pak uvedla, že pravděpodobným termínem je polovina roku 2017. Navíc samotná nová prognóza centrální banky nyní počítá s koncem intervencí v polovině roku 2017, zatímco předchozí prognóza uváděla konec roku 2016.
Důvodem uvedeného termínu je vývoj inflace, která se nachází pod dvouprocentním cílem. Ten by měla ČNB udržitelně plnit podle nové prognózy až od poloviny příštího roku. V nejbližší době se přitom podle nové prognózy inflace dočasně sníží do blízkosti nuly kvůli vlivům ze zahraničí. "Domácí cenový vývoj je stále pod vlivem silných protiinflačních nákladových vlivů ze zahraničí, jejichž intenzita i doba trvání jsou větší, než předpokládaly předchozí prognózy," uvedl guvernér Miroslav Singer.
Ten také dnes upozornil, že proto je ČNB připravena posunout hladinu kurzového závazku na slabší úroveň. Musel by ovšem nastat systematický pokles inflačních očekávání, který by se projevil ve vývoji některých ekonomických ukazatelů, zejména mezd.
Obdobnou argumentaci přitom podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera využívala ČNB i na začátku minulého roku, kdy se inflace přibližovala nulové hranici. "Obavy ČNB se však nenaplnily a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by nízkoinflační prostředí mělo na tuzemskou ekonomiku nepříznivé dopady," uvedl. Dnešní hrozbu dalšího oslabení kurzu koruny tak lze podle něj chápat jako další verbální intervenci a potřebu vyslat signál, že ČNB je připravena konat.
"Dnešní jednání ČNB tak v ničem příliš nepřekvapilo. Oficiální komunikace ohledně konce kurzového závazku se nezměnila a ČNB neukončí kurzový závazek dříve než v roce 2017. ČNB však zopakovala, že se ukončení závazku pravděpodobně odsouvá spíše k polovině roku 2017," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Uvedený kurzový závazek je jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 CZK/EUR". Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tj. prodejem korun a nákupem cizích měn. Pokud se kurz vzdálí hladině 27 CZK/EUR na slabší straně, nechává ČNB kurz koruny pohybovat dle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu.
Devizové intervence spustila ČNB kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila jen několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh. Další intervence provedla centrální banka loni v červenci a pokračovala v nich i v dalších měsících. Podle dostupných statistik tak celkem do konce února intervenovala za zhruba 520 miliard korun.
23. ledna 2026 15:37
Michal Strnad přepsal žebříček miliardářů. Stal se nejbohatším Čechem v historii
Související
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Opravdu se Evropa bez USA neubrání? Experti zhodnotili Rutteho varování
před 2 hodinami
Ficův poradce končí. Podle zveřejněných spisů komunikoval s Epsteinem
před 3 hodinami
Americká vláda spadla do dalšího shutdownu. Od posledního neuplynul ani rok
před 4 hodinami
Příměří se otřásá v základech. Pásmo Gazy zažilo nejtragičtější izraelský nálet za poslední měsíce
před 5 hodinami
Juchelka nešetřil koaličního partnera: Ve sporu s Pavlem si začal Macinka
před 6 hodinami
Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal
před 8 hodinami
„Stojíme za prezidentem.“ Demonstrace na podporu Pavla může být masivní, organizátoři přidali další místo
před 9 hodinami
Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane
před 10 hodinami
Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců
před 11 hodinami
Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi
před 12 hodinami
Nebezpečné počasí nedá pokoj. Meteorologové opět varují před ledovkou
včera
Důchodci a slevy. Žádné speciální průkazy nevydáváme, upozornila ČSSZ
včera
Metro po víkendu přestane stavět v jedné ze stanic. Začne rekonstrukce
včera
Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 114
včera
Nové pravidlo od února. Tuzemská IKEA upozornila zákazníky na změnu
včera
Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman
včera
Zimní počasí se vrátilo. Meteorologové odhalili, kde všude napadl sníh
včera
Policie hledá matku dvou chlapců. V pondělí odjela do Prahy a nevrátila se
včera
Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?
včera
Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik
Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.
Zdroj: Libor Novák