ČNB odkládá konec intervencí a hrozí dalším oslabením koruny, sazby beze změny

Praha - Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, informuje cnb.cz. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %. Bankovní rada ČNB také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR.

Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013. Na konci března bankovní rada uvedla, že jako pravděpodobné vidí ukončení režimu devizových intervencí "blíže polovině roku 2017". Dnes pak uvedla, že pravděpodobným termínem je polovina roku 2017. Navíc samotná nová prognóza centrální banky nyní počítá s koncem intervencí v polovině roku 2017, zatímco předchozí prognóza uváděla konec roku 2016.

Důvodem uvedeného termínu je vývoj inflace, která se nachází pod dvouprocentním cílem. Ten by měla ČNB udržitelně plnit podle nové prognózy až od poloviny příštího roku. V nejbližší době se přitom podle nové prognózy inflace dočasně sníží do blízkosti nuly kvůli vlivům ze zahraničí. "Domácí cenový vývoj je stále pod vlivem silných protiinflačních nákladových vlivů ze zahraničí, jejichž intenzita i doba trvání jsou větší, než předpokládaly předchozí prognózy," uvedl guvernér Miroslav Singer.

Ten také dnes upozornil, že proto je ČNB připravena posunout hladinu kurzového závazku na slabší úroveň. Musel by ovšem nastat systematický pokles inflačních očekávání, který by se projevil ve vývoji některých ekonomických ukazatelů, zejména mezd.

Obdobnou argumentaci přitom podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera využívala ČNB i na začátku minulého roku, kdy se inflace přibližovala nulové hranici. "Obavy ČNB se však nenaplnily a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by nízkoinflační prostředí mělo na tuzemskou ekonomiku nepříznivé dopady," uvedl. Dnešní hrozbu dalšího oslabení kurzu koruny tak lze podle něj chápat jako další verbální intervenci a potřebu vyslat signál, že ČNB je připravena konat.

"Dnešní jednání ČNB tak v ničem příliš nepřekvapilo. Oficiální komunikace ohledně konce kurzového závazku se nezměnila a ČNB neukončí kurzový závazek dříve než v roce 2017. ČNB však zopakovala, že se ukončení závazku pravděpodobně odsouvá spíše k polovině roku 2017," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Uvedený kurzový závazek je jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 CZK/EUR". Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tj. prodejem korun a nákupem cizích měn. Pokud se kurz vzdálí hladině 27 CZK/EUR na slabší straně, nechává ČNB kurz koruny pohybovat dle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu.

Devizové intervence spustila ČNB kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila jen několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh. Další intervence provedla centrální banka loni v červenci a pokračovala v nich i v dalších měsících. Podle dostupných statistik tak celkem do konce února intervenovala za zhruba 520 miliard korun.

Související

Více souvisejících

ČNB Ekonomika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Opravdu se Evropa bez USA neubrání? Experti zhodnotili Rutteho varování

Generální tajemník NATO Mark Rutte v tomto týdnu adresoval evropským poslancům v Bruselu nebývale upřímné varování. Před výborem pro zahraniční věci prohlásil, že jakékoli úvahy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez americké podpory, jsou pouhým sněním. Podle Rutteho by jen nahrazení amerického jaderného deštníku vyžadovalo zdvojnásobení stávajících obranných rozpočtů, což doprovodil ironickým přáním hodně štěstí.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Kongres USA

Americká vláda spadla do dalšího shutdownu. Od posledního neuplynul ani rok

Vláda Spojených států amerických vstoupila v sobotu v sedm hodin ráno středoevropského času do částečného útlumu (shutdownu). Stalo se tak i přes dohodu o financování, kterou se v poslední chvíli podařilo schválit v Senátu. K přerušení toku peněz došlo o půlnoci východoamerického času, jen několik hodin poté, co senátoři odsouhlasili rozpočet pro většinu úřadů až do září.

před 4 hodinami

Válka v Izraeli

Příměří se otřásá v základech. Pásmo Gazy zažilo nejtragičtější izraelský nálet za poslední měsíce

Při izraelských náletech v Pásmu Gazy zahynulo v sobotu nejméně 31 lidí, což představuje nejtragičtější bilanci za jediný den za poslední dva měsíce. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví jsou mezi oběťmi i čtyři policistky a šest dětí. Dalších nejméně 30 osob utrpělo zranění, přičemž stav mnoha z nich je kritický. Ředitel nemocnice Al-Šífa, největšího zdravotnického zařízení v oblasti, varoval, že počet mrtvých pravděpodobně dále poroste vzhledem k vážnosti zranění mnoha pacientů.

před 5 hodinami

Aleš Juchelka

Juchelka nešetřil koaličního partnera: Ve sporu s Pavlem si začal Macinka

Výměna názorů mezi současným ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou a jeho předchůdcem Marianem Jurečkou v pořadu televize Nova ukázala hluboké příkopy v pohledu na aktuální vládní krizi. Předmětem sporu byly kontroverzní textové zprávy, které šéf diplomacie Petr Macinka adresoval prezidentovu poradci Petru Kolářovi. Juchelka označil formulace ve zprávách za nešťastné a zdůraznil, že on osobně by se k takové komunikaci nikdy nesnížil, nicméně jedním dechem kritizoval i fakt, že se prezident rozhodl soukromou korespondenci zveřejnit.

před 6 hodinami

Íránské drony

Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal

Německo se chystá investovat stovky milionů eur do nového protidronového systému, ačkoliv data přímo z ukrajinského bojiště vyvolávají vážné pochybnosti o jejich skutečné účinnosti. Plánovaný nákup v hodnotě 267,7 milionu eur od obranného startupu Helsing má být ústředním bodem modernizace Bundeswehru. Cílem je vytvořit armádu schopnou čelit ruské hrozbě v době, kdy USA omezují svou tradiční bezpečnostní roli v Evropě.

před 8 hodinami

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii

„Stojíme za prezidentem.“ Demonstrace na podporu Pavla může být masivní, organizátoři přidali další místo

Spolek Milion chvilek svolává své příznivce na mimořádné shromáždění, které má vyjádřit jasnou podporu prezidentu republiky. Akce s názvem Stojíme za prezidentem se uskuteční v neděli 1. února v patnáct hodin v centru Prahy. Podle organizátorů je situace natolik vážná, že už není možné mlčet a nečinně přihlížet aktuálnímu dění na politické scéně.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane

Americká zahraniční politika vůči Íránu v posledních týdnech připomíná strategii zaměřenou na rychlý efekt a okamžité výsledky. Prezident Donald Trump se podle CNN vyžívá v situacích, které slibují bleskové rozuzlení, zatímco vleklé krize ho spíše odpuzují. Současná situace v Perském zálivu, kam Washington stahuje své námořní síly, však naznačuje, že vojenské možnosti jsou v tuto chvíli značně omezené a zdaleka ne ideální.

před 10 hodinami

Gaza

Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců

Izraelská armáda během brífinku pro tamní novináře připustila, že během války v Gaze zahynulo přibližně 70 000 Palestinců. Podle zpráv místních médií vojenští představitelé nyní považují údaje poskytované palestinským ministerstvem zdravotnictví v enklávě za v zásadě přesné. Toto uznání přichází po dlouhém období, kdy Izrael oficiální počty obětí zpochybňoval.

před 11 hodinami

Jeffrey Epstein

Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tento krok přichází poté, co úřad o šest týdnů zmeškal zákonem stanovený termín, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo veřejnosti zpřístupněno přibližně tři miliony stránek textu, 180 tisíc fotografií a dva tisíce videonahrávek.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 114

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 114 sportovců. Jedná se tak o překonání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

včera

včera

Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

včera

včera

včera

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

včera

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy