Ekonomický šok, hrozí světu krize? Ekonomové otevřeně o důsledcích brexitu

Praha - Odchod Velké Británie z Evropské unie je přelomovou událostí pro budoucnost Evropy a z hlediska ekonomiky znamená finanční šok. Krize ale zřejmě nehrozí, shodují se ekonomové.

"Dnešní den je pravděpodobně přelomový pro budoucnost Evropy. Ekonomicky znamená výsledek referenda pro Británii šok, který do jisté míry otřese i zbytkem EU. Negativní impuls se bude šířit třemi kanály. Jednak v Británii odkládáním investic a dlouhodobé spotřeby v důsledku nejistoty, k čemuž částečně již docházelo s předstihem. Druhým kanálem, který se dotkne zbytku EU, bude snížení exportních příležitostí kvůli snížené poptávce z Británie. Třetím kanálem, projevujícím se hlavně v Británii, bude zdražení dluhového financování včetně úvěrů pro britské podnikatelské subjekty tím, jak budou investoři a banky požadovat zvýšenou prémii za nejistotu. Dlouhodoběji tvrdí zastánci Brexitu, že převáží v britské ekonomice výhoda z titulu slabší měny. Osobně ale vidím tento vliv jako velmi omezený kvůli mizivému významu exportu obchodovatelného zboží z Británie," uvedl ekonom Pavel Sobíšek společnosti UniCredit Research v reakci, kterou má server EuroZprávy.cz k dispozici.

"Kromě přímých ekonomických důsledků Brexitu lze čekat na finančních trzích výrazné počáteční snížení ceny rizikových aktiv včetně akcií a následnou několikaměsíční zvýšenou volatilitu. Určité oslabení se dotkne i české koruny. Stát za ním bude jak obecná nejistota, tak případné sázky investorů na to, že během několika let může i Česko vystoupit z EU. Politicky vidím dlouhodobý vývoj Evropy jako značně nejistý. Vějíř scénářů začíná takovým, kdy jedinou viditelnou změnou bude posílení role Německa v rozhodovacích procesech EU, ale ekonomicky se nic moc nestane. Na druhém konci vějíře je ale scénář rozdrobení Evropy na ministátečky, z nichž každý si buduje ochranářská opatření pro svůj pseudotrh. Pro malé země jako Česko by takový scénář byl ekonomickou katastrofou," podotkl.

"Výsledek britského referenda posiluje v ostatních zemích Evropy odpovědnost etablovaných politických stran za budoucnost kontinentu. Téma případného vystoupení z EU bude na stole patrně při každých parlamentních volbách v každé zemi. Politici, kterým leží na srdci budoucnost země, se budou muset naučit voličům zdůrazňovat nesporné výhody členství ve větším bloku a zamezit dosavadní praxi, kdy používali EU mnohdy jako fackovacího panáka po svých špatných rozhodnutích. Voliči se budou muset zaměřit na dlouhodobější zisky a pochopit, že i krátkodobě nepopulární opatření může být pro budoucnost země správné," dodal.

Cena zlata roste

Česká mincovna upozorňuje, že od chvíle, kdy začalo být jasné, že se Britové přiklonili v referendu k odchodu z Evropské unie, si zlato začalo připisovat první zisky. V pátek ráno pak rostla jeho cena o více jak 5 procent.

"Občané Spojeného království nevídaně zaskočili finanční trhy, které se v posledním týdnu uklidňovaly úměrně tomu, jak stále více investorů spoléhalo na to, že v referendu zvítězí stoupenci setrvání v EU. Najednou se ukázalo, že všechno bude jinak. V následujících dnech proto lze očekávat na akciových trzích a v obchodování měn výrazné turbulence. Už teď libra zažívá nebývalý pokles. Investoři se pravděpodobně budou snažit své prostředky směřovat právě do bezpečných útočišť, jako jsou švýcarský frank, japonský jen, německé státní dluhopisy nebo právě cenné kovy," stojí ve zprávě České mincovny.

"Zvýšená poptávka po zlatě může v následujících týdnech vyhnat cenu žlutého kovu k hranici 1 400 dolarů za trojskou unci, a navázat tak na předchozí červnový růst, kdy se zlato prodávalo nejvýše za poslední dva roky," uvedl Aleš Brix, člen představenstva a obchodní ředitel České mincovny.

Odchod Velké Británie z Evropské unie netěší ani Hospodářskou komoru ČR. "Británie je pro nás třetím nejdůležitějším exportním trhem, očekávám, že dopady této události se dotknou především konkrétních exportérů z ČR. Neobávám se toho, že by se brexit promítl do krátkodobých makroekonomických ukazatelů v ČR jako je míra nezaměstnanosti, růst HDP či inflace," uvedl její prezident Vladimír Dlouhý.

"Každopádně lze odchod Británie tlumočit i jako důsledek velké přezíravosti evropských elit, které dlouhodobě nenaslouchaly liberalizačním snahám a hlasům Velké Británie v rámci EU. Česká republika bohužel ztrácí významného partnera v prosazování představy o liberálnější, méně centralizované a méně byrokratické Evropské unii. Česká republika, její představitelé, ale i ekonomové a podnikatelé nyní musí ujasnit konkrétní kroky tak, abychom uchránili naše zájmy a uchránili i důležité hodnoty, které nám v poválečné historii Evropská unie přinesla, jako jsou Schengenský prostor, vnitřní trh a další," dodal.

Společnost Conseq Invvestment Management tvrdí, že výsledek britského hlasování je pro finanční trhy překvapením, posilování libry a růst akciových trhů spíše ukazoval většinový konsensus výsledku referenda pro setrvání. Proto tedy zažíváme na akciových trzích poměrně výrazné vystřízlivění.

Možné negativní ekonomické dopady mohou dotéct do Velké Británie podle Lukáše Váchy, obchodního ředitele společnosti, následujícími kanály:

Evropská unie je největší exportní partner Velké Británie, směřuje do ní cca. polovina britských exportů i importů. V případě odchodu z EU bude Británie muset dojednat nové podmínky pro pohyb zboží a služeb jak s Evropskou unií, tak s okolním světem. V závislosti na tom, do jaké míry se podaří zachovat jejich současnou kvalitu a jak dlouho to bude trvat, se bude odvíjet dopad omezení mezinárodního obchodu na britské HDP. Velkou ranou může být odchod pro britský finanční sektor. Zahraniční finanční instituce pozbydou pravděpodobně „evropské pasy", hrozí jejich přestěhování do jiných zemí EU a role Londýna jako světového finančního centra může být ohrožena. Odchod z EU může krátko- i střednědobě znejistit zahraniční investory. Velká Británie má přitom poměrně vysoký deficit běžného účtu platební bilance, což může donutit britskou centrální banku zvyšovat úrokové sazby či jinak utahovat měnové kohouty, což by mohlo mít další negativní dopad na britskou ekonomiku. Možné dopady na zbytek Evropy jsou proti tomu politické než ekonomické. Je otázkou, do jaké míry odchod Británie posílí „desintegrační" síly v rámci EU. To platí i v případě ČR. Velká Británie je náš 4. největší obchodní partner a objem exportu do ní představuje 3 % HDP. Jeho pokles se tedy v domácí ekonomice projeví „jen" nejvýše desetinami procenta. Suma sumárum, dopady Brexitu na britskou ekonomiku mohou být podstatné, zatímco zbytek Evropy i ČR čelí spíše politickým rizikům. Do jaké míry se nyní tato rizika naplní, závisí na racionalitě britských i evropských politiků, jak rychle se jim podaří dohodnout na pokračování vzájemných ekonomických a politických vztahů. Tento faktor lze nyní velmi obtížně odhadovat. Výsledek referenda nyní musí teprve potvrdit britský parlament, na jehož základě britská vláda zahájí jednání s EU o vystoupení, která mohou trvat až dva roky.

Pohled společnosti na situaci na finančních trzích:

V příštích několika dnech budou finanční trhy pravděpodobně hodně kolísat. Projeví se to nejvíce samozřejmě u akciových portfolií a je třeba s tím počítat. Nečekáme však propuknutí další „finanční krize", podobné té z let 2008 a 2009. Centrální banky jsou na rozdíl od ní ve stavu permanentní pohotovosti a mobilizace celého dostupného arzenálu měnové politiky. Na trzích by tedy neměl vzniknout větší nedostatek likvidity, který byl hlavní příčinou tehdejších akutních problémů. Z  fundamentálního pohledu samotný Brexit oslabí globální ekonomiky jen velmi nepatrně. Důležité je, aby se nestal pomyslnou první dominovou kostkou dalších geopolitických problémů. V tomto směru jsme velmi mírnými optimisty a významnější propad akciových, měnových trhů či trhů korporátních dluhopisů může generovat i zajímavé investiční příležitosti. V aktuální době se však jedná o spekulaci, kterou zejména konzervativnějším investorům nemůžeme s klidným svědomím doporučit. Naše zkušenosti z  finanční krize však investorům jasně ukazují, že dlouhodobě není výhodné podlehnout okamžité panice a reagovat na vzniklou situaci výprodeji a realizovat tak ztráty. Aktuálně se nedomníváme, že Brexit představuje velké systematické riziko pro světovou ekonomiku. V takové situaci je naopak konzistentní chování klíčem k investorskému úspěchu. Případné nové investice doporučujeme rozložit do více částí. Na jedné straně je tak možné tak snížit riziko nevhodného vstupu do dynamických investic a na straně druhé získat šanci využít investičních příležitostí plynoucích z nižších cen. Investoři využívající pravidelné investiční programy jsou v tomto směru ve velké výhodě.

Související

Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Ekonomika Velká Británie

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy