Ekonomický šok, hrozí světu krize? Ekonomové otevřeně o důsledcích brexitu

Praha - Odchod Velké Británie z Evropské unie je přelomovou událostí pro budoucnost Evropy a z hlediska ekonomiky znamená finanční šok. Krize ale zřejmě nehrozí, shodují se ekonomové.

"Dnešní den je pravděpodobně přelomový pro budoucnost Evropy. Ekonomicky znamená výsledek referenda pro Británii šok, který do jisté míry otřese i zbytkem EU. Negativní impuls se bude šířit třemi kanály. Jednak v Británii odkládáním investic a dlouhodobé spotřeby v důsledku nejistoty, k čemuž částečně již docházelo s předstihem. Druhým kanálem, který se dotkne zbytku EU, bude snížení exportních příležitostí kvůli snížené poptávce z Británie. Třetím kanálem, projevujícím se hlavně v Británii, bude zdražení dluhového financování včetně úvěrů pro britské podnikatelské subjekty tím, jak budou investoři a banky požadovat zvýšenou prémii za nejistotu. Dlouhodoběji tvrdí zastánci Brexitu, že převáží v britské ekonomice výhoda z titulu slabší měny. Osobně ale vidím tento vliv jako velmi omezený kvůli mizivému významu exportu obchodovatelného zboží z Británie," uvedl ekonom Pavel Sobíšek společnosti UniCredit Research v reakci, kterou má server EuroZprávy.cz k dispozici.

"Kromě přímých ekonomických důsledků Brexitu lze čekat na finančních trzích výrazné počáteční snížení ceny rizikových aktiv včetně akcií a následnou několikaměsíční zvýšenou volatilitu. Určité oslabení se dotkne i české koruny. Stát za ním bude jak obecná nejistota, tak případné sázky investorů na to, že během několika let může i Česko vystoupit z EU. Politicky vidím dlouhodobý vývoj Evropy jako značně nejistý. Vějíř scénářů začíná takovým, kdy jedinou viditelnou změnou bude posílení role Německa v rozhodovacích procesech EU, ale ekonomicky se nic moc nestane. Na druhém konci vějíře je ale scénář rozdrobení Evropy na ministátečky, z nichž každý si buduje ochranářská opatření pro svůj pseudotrh. Pro malé země jako Česko by takový scénář byl ekonomickou katastrofou," podotkl.

"Výsledek britského referenda posiluje v ostatních zemích Evropy odpovědnost etablovaných politických stran za budoucnost kontinentu. Téma případného vystoupení z EU bude na stole patrně při každých parlamentních volbách v každé zemi. Politici, kterým leží na srdci budoucnost země, se budou muset naučit voličům zdůrazňovat nesporné výhody členství ve větším bloku a zamezit dosavadní praxi, kdy používali EU mnohdy jako fackovacího panáka po svých špatných rozhodnutích. Voliči se budou muset zaměřit na dlouhodobější zisky a pochopit, že i krátkodobě nepopulární opatření může být pro budoucnost země správné," dodal.

Cena zlata roste

Česká mincovna upozorňuje, že od chvíle, kdy začalo být jasné, že se Britové přiklonili v referendu k odchodu z Evropské unie, si zlato začalo připisovat první zisky. V pátek ráno pak rostla jeho cena o více jak 5 procent.

"Občané Spojeného království nevídaně zaskočili finanční trhy, které se v posledním týdnu uklidňovaly úměrně tomu, jak stále více investorů spoléhalo na to, že v referendu zvítězí stoupenci setrvání v EU. Najednou se ukázalo, že všechno bude jinak. V následujících dnech proto lze očekávat na akciových trzích a v obchodování měn výrazné turbulence. Už teď libra zažívá nebývalý pokles. Investoři se pravděpodobně budou snažit své prostředky směřovat právě do bezpečných útočišť, jako jsou švýcarský frank, japonský jen, německé státní dluhopisy nebo právě cenné kovy," stojí ve zprávě České mincovny.

"Zvýšená poptávka po zlatě může v následujících týdnech vyhnat cenu žlutého kovu k hranici 1 400 dolarů za trojskou unci, a navázat tak na předchozí červnový růst, kdy se zlato prodávalo nejvýše za poslední dva roky," uvedl Aleš Brix, člen představenstva a obchodní ředitel České mincovny.

Odchod Velké Británie z Evropské unie netěší ani Hospodářskou komoru ČR. "Británie je pro nás třetím nejdůležitějším exportním trhem, očekávám, že dopady této události se dotknou především konkrétních exportérů z ČR. Neobávám se toho, že by se brexit promítl do krátkodobých makroekonomických ukazatelů v ČR jako je míra nezaměstnanosti, růst HDP či inflace," uvedl její prezident Vladimír Dlouhý.

"Každopádně lze odchod Británie tlumočit i jako důsledek velké přezíravosti evropských elit, které dlouhodobě nenaslouchaly liberalizačním snahám a hlasům Velké Británie v rámci EU. Česká republika bohužel ztrácí významného partnera v prosazování představy o liberálnější, méně centralizované a méně byrokratické Evropské unii. Česká republika, její představitelé, ale i ekonomové a podnikatelé nyní musí ujasnit konkrétní kroky tak, abychom uchránili naše zájmy a uchránili i důležité hodnoty, které nám v poválečné historii Evropská unie přinesla, jako jsou Schengenský prostor, vnitřní trh a další," dodal.

Společnost Conseq Invvestment Management tvrdí, že výsledek britského hlasování je pro finanční trhy překvapením, posilování libry a růst akciových trhů spíše ukazoval většinový konsensus výsledku referenda pro setrvání. Proto tedy zažíváme na akciových trzích poměrně výrazné vystřízlivění.

Možné negativní ekonomické dopady mohou dotéct do Velké Británie podle Lukáše Váchy, obchodního ředitele společnosti, následujícími kanály:

Evropská unie je největší exportní partner Velké Británie, směřuje do ní cca. polovina britských exportů i importů. V případě odchodu z EU bude Británie muset dojednat nové podmínky pro pohyb zboží a služeb jak s Evropskou unií, tak s okolním světem. V závislosti na tom, do jaké míry se podaří zachovat jejich současnou kvalitu a jak dlouho to bude trvat, se bude odvíjet dopad omezení mezinárodního obchodu na britské HDP. Velkou ranou může být odchod pro britský finanční sektor. Zahraniční finanční instituce pozbydou pravděpodobně „evropské pasy", hrozí jejich přestěhování do jiných zemí EU a role Londýna jako světového finančního centra může být ohrožena. Odchod z EU může krátko- i střednědobě znejistit zahraniční investory. Velká Británie má přitom poměrně vysoký deficit běžného účtu platební bilance, což může donutit britskou centrální banku zvyšovat úrokové sazby či jinak utahovat měnové kohouty, což by mohlo mít další negativní dopad na britskou ekonomiku. Možné dopady na zbytek Evropy jsou proti tomu politické než ekonomické. Je otázkou, do jaké míry odchod Británie posílí „desintegrační" síly v rámci EU. To platí i v případě ČR. Velká Británie je náš 4. největší obchodní partner a objem exportu do ní představuje 3 % HDP. Jeho pokles se tedy v domácí ekonomice projeví „jen" nejvýše desetinami procenta. Suma sumárum, dopady Brexitu na britskou ekonomiku mohou být podstatné, zatímco zbytek Evropy i ČR čelí spíše politickým rizikům. Do jaké míry se nyní tato rizika naplní, závisí na racionalitě britských i evropských politiků, jak rychle se jim podaří dohodnout na pokračování vzájemných ekonomických a politických vztahů. Tento faktor lze nyní velmi obtížně odhadovat. Výsledek referenda nyní musí teprve potvrdit britský parlament, na jehož základě britská vláda zahájí jednání s EU o vystoupení, která mohou trvat až dva roky.

Pohled společnosti na situaci na finančních trzích:

V příštích několika dnech budou finanční trhy pravděpodobně hodně kolísat. Projeví se to nejvíce samozřejmě u akciových portfolií a je třeba s tím počítat. Nečekáme však propuknutí další „finanční krize", podobné té z let 2008 a 2009. Centrální banky jsou na rozdíl od ní ve stavu permanentní pohotovosti a mobilizace celého dostupného arzenálu měnové politiky. Na trzích by tedy neměl vzniknout větší nedostatek likvidity, který byl hlavní příčinou tehdejších akutních problémů. Z  fundamentálního pohledu samotný Brexit oslabí globální ekonomiky jen velmi nepatrně. Důležité je, aby se nestal pomyslnou první dominovou kostkou dalších geopolitických problémů. V tomto směru jsme velmi mírnými optimisty a významnější propad akciových, měnových trhů či trhů korporátních dluhopisů může generovat i zajímavé investiční příležitosti. V aktuální době se však jedná o spekulaci, kterou zejména konzervativnějším investorům nemůžeme s klidným svědomím doporučit. Naše zkušenosti z  finanční krize však investorům jasně ukazují, že dlouhodobě není výhodné podlehnout okamžité panice a reagovat na vzniklou situaci výprodeji a realizovat tak ztráty. Aktuálně se nedomníváme, že Brexit představuje velké systematické riziko pro světovou ekonomiku. V takové situaci je naopak konzistentní chování klíčem k investorskému úspěchu. Případné nové investice doporučujeme rozložit do více částí. Na jedné straně je tak možné tak snížit riziko nevhodného vstupu do dynamických investic a na straně druhé získat šanci využít investičních příležitostí plynoucích z nižších cen. Investoři využívající pravidelné investiční programy jsou v tomto směru ve velké výhodě.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Ekonomika Velká Británie

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Předávání cen Český lev Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem

V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.

včera

Hormuzský průliv

Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

včera

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

včera

včera

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

včera

Hormuzský průliv

Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.

včera

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

včera

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

včera

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

13. března 2026 21:22

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

13. března 2026 21:16

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

13. března 2026 19:51

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

13. března 2026 18:33

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

13. března 2026 17:13

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

13. března 2026 15:58

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy