Praha - Česká národní banka upravila na základě celoevropských pravidel sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pěti největším tuzemským bankám. Sazbu České spořitelně a ČSOB ve výši tří procent banka nezměnila, Komerční bance jí zvýšila z 2,5 procenta na tři procenta a UniCredit Bank z jednoho procenta na dvě procenta. Nově také zavedla sazbu i pro Raiffeisenbank, a to jedno procento. Centrální banka o tom informovala dnes na internetu. Rezervy ve stanovené výši musí banky udržovat od ledna.
"Zvyšování kapitálových požadavků obecně omezuje kapacitu domácích bank financovat projekty svých klientů. Vyšší požadavky na kapitál zvyšují náklady úvěrování a snižují konkurenceschopnost domácích bank v porovnání s bankami ze zemí s mírnějším režimem," řekl ČTK mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek.
Stanovené sazby kapitálových rezerv pro tuzemské banky jsou podle mluvčího UniCredit Bank Petra Plocka v souladu s mezinárodními trendy. "Požadavek stanovený regulátorem byl brán v potaz v naší obchodní strategii a budeme s ním v souladu i do budoucna," dodal. Raiffesenbank tento požadavek, který podle ní dokresluje její sílící pozici na bankovním trhu, očekávala. "Na aktivity banky nemá zásadní vliv. Hospodářské výsledky dopředu komentovat nemůžeme," dodala mluvčí banky Petra Kopecká.
Základem pro rozhodnutí ČNB o tom, u které banky bude požadavek na udržování této rezervy vyhlášen a v jaké výši, je odhad takzvané systémové významnosti dané banky pomocí celé řady indikátorů popisujících čtyři klíčové parametry banky: velikost, složitost, nenahraditelnost pro ekonomiku a propojenost s dalšími finančními institucemi.
Stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika umožňuje od roku 2014 směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Vedle toho také stanovuje další dva typy rezerv, a to bezpečnostní rezervu a proticyklickou kapitálovou rezervu. Tu v červnu ponechala ČNB pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry na 0,5 procenta.
Sazby pro krytí systémového rizika jsou uvedeny v procentech z celkového objemu rizikové expozice dané banky a musí být tvořeny kmenovým kapitálem banky.
Související
Pozor na padělky. V Česku meziročně přibylo množství nepravých peněz
Ekonomika roste, hypotéky ale nezlevní, rozhodla ČNB. Nejistotou je válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
včera
Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá
včera
Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody
včera
Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá
včera
Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky
včera
V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko
včera
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
včera
Zuckerbergova jachta odmítla pomoci plavidlu v nouzi
včera
Kanaďanům dochází trpělivost. Pochybují o kapacitách hasičů, požáry začínají hasit sami
včera
Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny
včera
Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů
včera
Čína kvůli mohutnému tajfunu evakuovala milion lidí
včera
Zemřel legendární spisovatel Vladimír Páral
včera
Tragédie v Praze. Při zkoušce prasklo potrubí, jeden člověk zemřel
včera
Ekonomické škody ani nespokojenost Rusů k zastavení bojů nestačí. Putin stál věří, že zvítězí
včera
Počasí aktuálně: Meteorologové varují před vedry a požáry na dalších místech
včera
Počasí láme jeden rekord za druhým. Historicky nejvyšší teploty hlásí oceány i celá Evropa
včera
Patová situace: Írán s USA mluvit nechce, trvá a podmínkách, na které Trump nepřistoupí
včera
Ztratí klíčového spojence? Netanjahu riskuje otevřený konflikt s Trumpem
včera
Teherán předložil seznam podmínek pro otevření Hormuzského průlivu. Ceny ropy rostou
včera
Netanjahu: Izrael odmítl Trumpův mírový plán pro Pásmo Gazy
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu otevřeně odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy, který prosazuje americká administrativa. Tento krok představuje vzácný veřejný rozpor mezi židovským státem a Bílým domem, jenž se snaží urychleně dosáhnout urovnání blízkovýchodních konfliktů.
Zdroj: Libor Novák