Schodek 60 miliard? Nejsou důvody. Do budoucna může být problém, obávají se analytici

Vláda dnes schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 60 miliard korun. Rozpočet počítá s růstem platů učitelů a zdravotníků, zvýšením odvodů za státní pojištěnce a růstem důchodů. Letošní rozpočet přitom podle některých ekonomů i přes naplánovaný schodek 70 miliard korun skončí jako vyrovnaný. Problémem také může být do budoucna nárůst povinných, tzv. mandatorních výdajů rozpočtu způsobený růstem platů a důchodů.

Hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda upozorňuje, že navrhovaný schodek nemá ekonomické opodstatnění. „Je čistě výsledkem zohlednění politického cyklu, tedy snahy politiků navyšovat výdaje ve volebním roce. Bohužel, z podstatné části jde o provozní výdaje, na platy státních zaměstnanců a podobně, nikoli o výdaje investiční," uvedl.

Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by ve čtvrtém roce solidního růstu ekonomiky mohl být státní rozpočet již vyrovnaný či přebytkový. Deficit 60 miliard korun je pak podle něj zbytečným plýtváním. „Chybou je, že je posuzován vůči návrhu rozpočtu na letošní rok, který počítal s deficitem 70 miliard korun, jenže realita bude pravděpodobně výrazně lepší," varuje.

Ekonom Komerční banky Marek Dřímal očekává díky svému optimističtějšímu odhadu růstu ekonomiky než MF, že schodek rozpočtu bude příští rok fakticky kolem 45 miliard korun. „Oproti letošnímu vývoji, kdy předpokládáme nakonec vyrovnaný rozpočet, se však bude jednat o nezanedbatelné zhoršení vládního hospodaření. To kromě znovunastartování investic vysvětlují blížící se volby. Takzvaný politický cyklus ovlivňuje vládní hospodaření prakticky všude na světě," uvedl.

Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank, má z parametrů rozpočtu na rozdíl od předchozích dvou let určité obavy. Výběr daní je totiž podle něj založen na předpokladu, že se pozitivně projeví vliv opatření proti daňovým únikům. „K tomuto efektu ovšem možná došlo již letos, což by znamenalo příští rok výpadek v příjmech proti predikci," upozornil.

Problematické by podle něj mohlo být také zvýšení důchodů nad rámec valorizačního schématu. „Nejde jen o to, že rozhodnutí vlády prohloubí schodek důchodového účtu, ale hlavně o to, že jde o trvalé zvýšení mandatorních výdajů. Na vyšší důchody bude muset najít politická reprezentace v dalších letech zdroje i v situaci, kdy se ekonomice nebude dařit," vysvětlil.