Minimální mzda stoupne na 11 tisíc, rozhodla vláda. Státní kasa krvácí, reaguje opozice

Minimální mzdu v České republice pobírá zhruba 3,2 procenta zaměstnanců, to je 115.000 lidí. Dostávat budou 66 korun na hodinu. Přijatý návrh také ruší zvláštní sazbu minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem, minimální mzda tak bude platit pro všechny zaměstnance bez výjimky.

Ještě vyšší růst minimálních mezd, a to o dalších 500 korun, žádají odbory. Podle Hospodářské komory ČR by to ale mohlo poškodit některé zaměstnavatele. Firmy prý samy nejlépe vědí, kdy mohou a kdy nemohou svým zaměstnancům přidat. Prezident komory Vladimír Dlouhý zdůraznil, že růst minimální mzdy znamená nejen zvyšování mzdových nákladů firem, ale i zvýšenou administrativu.

Ještě více palčivý je pro některé podnikatele institut zaručené mzdy, který se dotýká výrazně větší skupiny zaměstnanců, dodal Dlouhý. Zaručená mzda stanoví nejnižší cenu práce s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce. Jedná se o mzdu nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce nebo uzavřených smluv.

Minimální mzda bude po navýšení činit přibližně 38,2 procenta průměrné mzdy. Náklady podnikatelů na zvýšení minimální mzdy z 9900 korun na 11.000 korun měsíčně budou činit zhruba 3,5 miliardy korun. Ve státní sféře to bude 610 milionů korun. Vláda má ale k dispozici analýzu, podle které by tyto náklady při současné hospodářské situaci neměly představovat riziko propouštění a nárůst nezaměstnanosti.

Váda se v koaliční dohodě zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy. Letos dosahovala ve druhém čtvrtletí 27.297 korun. Dvěma pětinám odpovídá zhruba 10.919 korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dnes zopakoval, že chce jednat o dalším růstu minimální mzdy. Argumentuje mimo jiné tím, že nižší minimální mzdu než v Česku mají ze států EU pouze Litva, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko.

Opoziční politici si všímají načasování dnešního rozhodnutí. Už aby byly volby, jinak vláda všechno rozdá, uvedl předseda ODS Petr Fiala.

Podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka opakované zvýšení minimální mzdy považuje za pouhý předvolební populistický krok. „Ačkoliv se Sobotkova vláda často zaštiťuje sociálním dialogem, právě dnes znovu dokázala, že dělá pravý opak. Věcné připomínky podnikatelů a zaměstnavatelů vládní politici trvale přehlížejí a jdou na ruku odborářům. Ani mne příliš nepřekvapuje přístup hnutí ANO, které jde svými hlasy na ruku budování socialismu. Kolegové z ČSSD jim jistě rádi pomůžou, až se zase bude hlasovat o nějakých regulacích pro obchodní konkurenci firem Andreje Babiše," uvádí.

Dodává, že pokud by vláda snížila vysoké odvody za zaměstnance, mohly by platy růst všem mnohem rychleji a ještě bez ohrožení pracovních míst, které způsobuje právě navyšování minimální mzdy.

Podle místopředsedkyně TOP 09 Markéty Adamové z opatření kabinetu poslední doby krvácí státní pokladna. Připomněla i některá rozhodnutí kabinetu z předchozích týdnů, například valorizaci důchodů průměrně o 300 korun od začátku ledna a zvyšování platů státních zaměstnanců.