Vláda přerušila jednání o dohodě CETA, lhůta pro platební rozkaz zamítnuta

Smlouva CETA má otevřít českým firmám řadu příležitostí. Mezi sektory, které z ní budou nejvíce těžit, by měly patřit strojírenský, hutnický a chemický průmysl. Nové příležitosti se otevřou i v oblastech, jako jsou zdravotnické prostředky a farmacie, ale i v těžebním průmyslu.

Dohoda kromě odstranění cel v obchodu se zbožím pokrývá služby, ochranu práv k duševnímu vlastnictví, veřejné zakázky a také podporu a ochranu investic. V momentě jejího vstupu v platnost bude odstraněno 99 procent cel na průmyslové výrobky a po uplynutí přechodných období budou tyto položky do Kanady exportovány bezcelně.

U zemědělských a potravinářských položek, které jsou vnímány jako citlivější, Kanada otevře svůj trh z 92 procent po uplynutí přechodných období, v případě EU půjde o téměř 94 procent. Týká se to mléka a mléčných výrobků, čokolády, potravinových přípravků a minerálních vod.

Smlouva otevírá kanadský trh s veřejnými zakázkami, včetně provincií, teritorií a municipalit. Státy mají nadále volnost v rozhodování a přijímání libovolných opatření k regulaci trhu služeb. Pouze se zavázaly, že nebudou omezovat počet poskytovatelů služeb v jednotlivých sektorech a nebudou tyto poskytovatele na trhu diskriminovat oproti domácím subjektům.

Kanada je pro ČR z hlediska objemu obchodu 53. obchodním partnerem, 43. vývozním trhem a 53. dovozním trhem. Loni čeští exportéři do Kanady vyvezli zboží za 6,4 miliardy Kč, dovezeno bylo zboží v hodnotě 4,03 miliardy Kč.

Vláda odložila jednání o SŽDC

SŽDC dluhy zdědila při svém vzniku v lednu 2003. Celkové závazky z dlouhodobých úvěrových smluv tehdy činily přes 60 miliard korun. Peníze si půjčil stát na výstavbu železničních koridorů a obnovu vlaků Českých drah. Stát také peníze splácí, formálně však figurují v účetnictví SŽDC jako závazek vůči státnímu rozpočtu. Proto je vláda od roku 2005 každoročně umazává.

Nárokovaná částka zahrnuje všechny závazky za bankovní úvěry uhrazené ministerstvem financí za rok 2015 a do konce července roku 2016.

Pravidelné umořování dluhu je podle ministerstva dopravy nezbytné k tomu, aby mohla být SŽDC považována za bezdlužnou a mohla čerpat peníze z evropských fondů. Do loňska stát drahám prominul více než 53 miliard Kč. Splácení dlužné částky by mělo pokračovat do roku 2020.

Vláda odmítla lhůtu pro vydání platebního rozkazu

Předběžné stanovisko pro dnešní jednání vlády označilo význam novely za nulový. Už nyní podle něj platí, že devět z deseti platebních rozkazů soudy v navrhované tříměsíční lhůtě vydávají. Uzákonění lhůty by mohlo vést podle vládních legislativců k tomu, že soudy budou návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu projednávat přednostně, což by nebylo ve vztahu k jiným druhům řízení vhodné.

Autor novely občanského soudního řádu Martin Plíšek dnes v prohlášení uvedl, že vláda neudělala pro zrychlení a zefektivnění soudních řízení nic. "Ministerstvo spravedlnosti nesplní svůj úkol předložit v tomto volebním období nové procesní předpisy, které to měly zajistit," řekl Plíšek. Předlohu projedná Parlament a poslanec TOP 09 ji tam chce obhájit. "Budu se snažit kolegy ve Sněmovně přesvědčit o jeho správnosti," dodal.

Elektronický platební rozkaz nahrazuje v případech jednoduchých sporů do jednoho milionu korun pravomocný rozsudek. Nástroj se využívá třeba v případech nezaplacené faktury za zboží nebo služby, smluvní pokuty a neuhrazené půjčky. Plíšek tvrdí, že soudy stále vydávají "relativně mnoho" rozkazů později než za tři měsíce, čímž se jejich výhoda a smysl spočívající v rychlosti vytrácí.