Babiš jednal s odbory: Placené volno na stonání by mělo zůstat benefitem

Podle šéfa odborové centrály Josefa Středuly bylo dvouhodinové jednání „racionální". Uvedl, že odbory budou zrušení karenční doby či zavedení takzvaných sick days zákonem nadále prosazovat. Už dříve uvedl. že firmy na zrušení takzvané karenční doby již vydělaly 20 miliard korun, takže zdroje mají. Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborářů se neshodli na zrušení karenční doby na schůzce tripartity v polovině září.

„Jak by to pomohlo lidem, pokud by si mohli během roku vzít placené zdravotní volno a nechodit mezi další nemocné do čekáren a ordinací pro omluvenku alespoň 5 dnů v roce. Někteří osvícení zaměstnavatelé zejména zahraniční společnosti pochopili tuto výhodu pro své vlastní bezpečí, kdy jejich zaměstnanci se rychleji uzdraví třeba prodlouženým víkendem, místo 7 dnů nemocenské zvláště v pracovním týdnu," vysvětluje výhody sick days Oleját ze Svazu pacientů.

„Pokud zákon stanoví pravidla pro rychlejší doléčení zaměstnanců, pak to bude celoplošné, celospolečensky významné nejen pro zejména zaměstnance zahraničních společnosti v České republice. Pak se rázem sníží i statistická nemocnost..." dodává.

Ministr financí podle Středuly odborářům dnes také řekl, že vidí prostor pro další růst platů, zvlášť v některých profesích. Jak vysoký by měl být růst mezd pro rok 2018, se bude odvíjet od hospodářských výsledků, uvedl Středula s tím, že na přesné vyčíslení požadavků je brzo. Pokud bude ekonomika v podobné kondici jako letos, mohl by růst dosáhnout pěti procent, dodal. Ministr financí ale uvedl, že růst už by neměl být plošný, posílit by podle něj mělo například odměňování zaměstnanců finanční správy, která spadá pod jeho úřad.

V září Sněmovnou neprošla novela zákoníku práce, podle které měli zaměstnanci dostávat náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Zaměstnavatelé to odmítají. Důvodem jejich stanoviska je očekávaný růst dočasné pracovní neschopnosti, zvýšení přesčasové práce zaměstnanců na udržení výrobní kapacity a zvýšení celkových nákladů firem, které by podle nich stálo až pět miliard korun.

Podle Svazu průmyslu nejsou dosud rovněž vytvořeny podmínky, které by zabránily zneužívání čerpání náhrady mzdy z důvodu pracovní neschopnosti, například elektronické neschopenky.