Brno - Brněnské konference o vývoji automobilového průmyslu se zúčastnil také ředitel nákupu v Tatře Trucks Martin Šustek. Řekl, že kopřivnická firma očekává, že letos vyrobí 1300 aut, což je zhruba o polovinu více než loni. V následujících letech plánuje další růst.
Příští rok by chtěla vyrobit 1700 aut a v roce 2019 už 2500 aut, a vrátit se tak na objemy let 2007 a 2008. Chce se výrazněji prosadit na německém trhu a zvýšit podíl výroby pro civilní sektor, který dnes tvoří jednu třetinu. Loni automobilka vyrobila 858 vozidel.
V civilním sektoru se chce Tatra prosadit s modelem Phoenix, který je jedním ze čtyř základních modelů. "Jsme si vědomi toho, že závislost na vojenském sektoru, kam jdou zhruba dvě třetiny výroby, je velká," poznamenal Šustek. Čtyři procenta prodeje zaujímají ještě speciální vozidla, například pro hasiče.
Aby firma dokázala výrazně zvyšovat produkci, přijala letos 300 zaměstnanců. Dále se snaží rozšířit portfolio dodavatelů, aby přísun dílů nebyl závislý pouze na jednom. Další investice jsou potřeba do strojového vybavení. "Abychom dokázali protáhnout 1300 aut přes naše výrobní linky, musíme také část výroby vymístit," doplnil Šustek. Naopak se Tatra chystá vrátit k vlastní výrobě nosných rour.
Tatra dosáhla v roce 2015 čistého zisku 390 milionů korun (o třetinu vyššího než v roce 2014). Společnost Tatra Trucks, která automobilku vlastní, patří českým podnikatelům Jaroslavu Strnadovi a Renému Materovi. Získali ji v roce 2013 v dražbě.
Související
Expedice Tatra kolem světa 2 vyráží na cestu, fanoušci se přišli rozloučit
Spolupráce Česka a Turecka v obranném průmyslu? Nabídky se hrnou z obou stran
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák