Program Podnikání s inovace? Šlo do něj 84 miliard, výsledek pochybný, zjistil NKÚ

Operační program, který běžel v letech 2007 až 2015, měl posílit konkurenceschopnost české ekonomiky a pomoci inovacím v průmyslu a službách. Celkem putovalo do programu přes 84 miliard korun z evropských fondů. Kontroloři dle nku.cz prověřili 61 projektů, které získaly dotace za 1,1 miliardy korun.

"NKÚ pracoval s velmi omezeným vzorkem 61 projektů, a skutečně nelze na základě jednoho projektu (centrum Slavičín) paušálně hodnotit veškeré dopady OPPI a plošně aplikovat negativní závěry na celý operační program," brání se ministerstvo.

Kontroloři prověřili šest prioritních os programu Podnikání a inovace. Každá z nich měla svůj dílčí cíl zaměřený na určitou oblast. Prioritní osy se zaměřovaly na vznik firem, rozvoj firem, efektivní využití energie, inovace, vytvoření prostředí pro podnikání a inovace a na služby pro rozvoj podnikání. Naplnit dílčí cíle se podařilo u dvou prioritních os, u tří os byly splněny částečně a u jedné prioritní osy zůstal cíl nesplněn. Prioritní osy, u kterých se podařilo cíle zcela splnit, tvořily přes 40 % peněz alokovaných na celý operační program.

Podle kontrolorů byly některé dílčí cíle v rámci prioritních os nastaveny obecně a nešlo je měřit. Podobný problém vyhodnotili kontroloři i u globálního cíle celého programu. Nelze tak vyhodnotit, jaký měl celý program přínos pro českou ekonomiku, ani to, jestli byl efektivní.

Za nastavení cílů a kontrolu toho, jestli je jednotlivé projekty plní, bylo zodpovědné MPO. Pro sledování projektů stanovilo závazné ukazatele, které příjemci museli splnit, aby dostali podporu. Například ve Slavičíně u projektu vybudování centra informačních technologií za 30 milionů korun byl závazný ukazatel naplněn už tím, že příjemce dotace postavil určitou plochu centra. Autor projektu tak fakticky splnil podmínky pro to, aby čerpal dotaci. Jaké ale byly skutečné přínosy projektu, to podle tohoto ukazatele MPO vyhodnotit nemohlo.

Podle MPO formulace cílů schválila Evropská komise. "To není pouze formalita, ale zásadní rozhodnutí, kterým je stvrzeno řádné nastavení programu," uvedl mluvčí František Kotrba. Systém nastavení podle něj nebyl ze strany Komise nikdy rozporován. Praktické splnění cílů projektů a jejich udržitelnost kontroluje ministerstvo na základě zasílání každoročních monitorovacích zpráv příjemců dotace a prostřednictvím kontrol na místě. Těch bylo v průběhu programového období provedeno 1839.

Příjemce dotace v projektu uvedl, že v centru bude sídlit pět inovačních firem, vznikne 35 nových pracovních míst a centrum bude spolupracovat s vysokými školami. Kontroloři ale zjistili, že v centru žádné inovační firmy nesídlí, žádná nová pracovní místa nevznikla a neuskutečnila se ani spolupráce s vysokými školami. Žádný z těchto cílů ovšem nebyl závazný, a proto projekt o dotaci nepřišel. Stejně tak kontroloři našli projekty, u nichž z prostředků na zvýšení energetické účinnosti v průmyslu podpořilo MPO hotely, aquapark, školy či polikliniku.

MPO u monitorovacích ukazatelů spoléhalo jen na informace od příjemců. Ti je ale podle zjištění NKÚ vykazovali v řadě případů nesprávně. Ukázkou je počet nových pracovních míst, kterých podle MPO vzniklo 48 tisíc. Jenže skutečný počet byl podle NKÚ několikanásobně menší. Příjemci dotací například vykazovali pracovní místa duplicitně, což na jednu stranu pravidla nezakazovala, na druhou stranu ministerstvo správnost nahlášených údajů nijak nekontrolovalo.

Z operačního programu Podnikání a inovace se podařilo vyčerpat celou alokaci 84 miliard korun, i když MPO akceptovalo sankci 3,7 miliardy korun za nedodržení některých podmínek programu. Tuto částku musela ČR uhradit ze státního rozpočtu. Celková částka alokovaná na program se ale nesnížila, protože MPO dokázalo peníze ze sankce převést na nové projekty.