Exportéry čeká dramatický rok: Konec intervencí přijde v polovině 2017, odhadují analytici

"Naši exportéři prokázali v posledních letech schopnost získávat zakázky a mají určitě předpoklady překonat jak rekordní čísla z roku 2015, tak i očekávaná rekordní čísla z roku 2016. Případné posílení koruny však výsledek exportu v korunovém vyjádření zbrzdí," uvedl ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu Lukáš Martin.

Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka bude klíčovým momentem pro český vývoz v příštím roce očekávané ukončení kurzového závazku ČNB, které exportním firmám dávalo zdarma zajištění proti kurzovým rizikům. "Nyní se budou muset exportéři opět naučit pracovat s tímto faktorem," uvedl Marek.

Zkušení exportéři po ukončení intervencí na kurzu podle Hospodářské komory neprodělají, neboť si své kurzy zajistili v bankách. Narovnání kurzu však logicky znamená i zdražení pro zahraniční odběratele.

Vývoz tuzemských firem brzdí nyní dva faktory. "Prvním je katastrofální nedostatek pracovní síly na trhu práce, tj. i příčina zastavení a do budoucna poklesu exportu. Tím druhým postupné chladnutí poptávky ze zahraničí," uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.

Podle Hospodářské komory je hlavním problémem tuzemského exportu orientace na země EU. Podíl unijních zemí na celkovém vývozu dosáhl za letošních deset měsíců již 83,8 procenta. "Snahou státu je nacházet pro exportéry nové trhy a diverzifikovat tak tuzemský vývoz. Problém je, že proklamovaná diverzifikace exportu probíhá jen na papíře," dodal viceprezident komory Bořivoj Minář.

Podíl EU na českém vývozu roste především kvůli problémům na některých rozvíjejících se trzích a klesajícím exportům do těchto zemí. "Příkladem je Rusko, které procházelo recesí a vývoz z ČR do Ruska kvůli recesi, nízkým cenám komodit a sankcím letos klesá již čtvrtým rokem v řadě," dodal Marek.

Bankovní rada ČNB ve čtvrtek 22. prosince zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017.

"Nadále očekáváme ukončení kurzového závazku ČNB ve druhém čtvrtletí příštího roku, a to z titulu akcelerující inflace, která na začátku roku 2017 překročí dvouprocentní cíl ČNB," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Rovnovážný kurz koruny podle něho je kolem 25,50 Kč za euro, což je i hodnota, ke které bude kurz koruny podle něj postupně mířit. "Ačkoli předpokládám po konci závazku posílení koruny, nedomnívám se, že by posílila pod úroveň 25,50 Kč za euro, to je totiž pravděpodobně i hranice, pod kterou by ČNB kurz koruny nepustila a začala by opět intervenovat," dodal.

Pravděpodobnost ukončení intervenčního režimu ČNB v polovině příštího roku se v kontextu domácího ekonomického vývoje výrazně zvyšuje i podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka. ČNB hraje do karet podle něj vývoj inflace i mezd. "Osobně jako nejpravděpodobnější termín vnímám třetí čtvrtletí roku 2017," uvedl.

Vyloučit však podle Nováka nelze ani variantu, že koruna po ukončení intervenčního režimu krátkodobě posílí, a následně zamíří zpět k hladině 27 Kč/EUR.

Analytik ČSOB Petr Dufek odhaduje, že ČNB opustí kurzový závazek už ve druhém čtvrtletí příštího roku. Konec kurzového závazku přitom podle Dufka ČNB doprovodí zavedením záporných úrokových sazeb, aby omezila příliv spekulativního kapitálu. Tento nástroj ovšem zatím podle vyjádření představitelů ČNB není na pořadu dne.

Konec devizových intervencí až ke konci příštího roku po parlamentních volbách přitom nevylučuje například hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. "Čím více bude ČNB váhat s exitem, tím více se bude přibližovat termín parlamentních voleb v ČR. Bankovní rada ČNB proto rozhodne o exitu až po parlamentních volbách, předpokládejme v listopadu 2017 na čtvrté výročí kurzového závazku," uvedla.