Česká exportní banka by mohla dostat tureckou elektrárnu

Praha - Česká exportní banka (ČEB) možná získá rozestavěnou tureckou elektrárnu Yunus Emre, na jejíž stavbu poskytla úvěr. Uvedly to dnešní Hospodářské noviny (HN). Podle nich ministr financí Andrej Babiš (ANO) chce, aby byla na prodej dvou rozestavěných bloků elektrárny vypsána veřejná soutěž s minimální cenou 11,7 miliardy korun, které odpovídají pohledávce ČEB za tureckou stranou. Do tendru se přihlásí i ČEB. Pokud někdo nabídne víc, elektrárnu získá a zaplatí pohledávku ČEB, v opačném případě elektrárnu dostane banka.

HN uvedly, že turecká strana s plánem souhlasí. Ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi a ministru průmyslu Janu Mládkovi (oba ČSSD) se podle HN ale nelíbilo, že Babišův poradce s plánem jel do Turecka, aniž o tom dopředu věděli.

Babiš o svém plánu v pondělí informoval ministry a premiéra a podle Mládka ho předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) požádal, aby předložil materiál do vlády. Babišův poradce Ján Jursa listu řekl, že je nutné ještě dořešit podmínky pojištění od státní pojišťovny EGAP při převodu úvěru, který pojistila.

Podle dnešní Mladé fronty Dnes ale ČEB nic vlastnit nemůže. Babiš proto navrhuje, aby Česko prostřednictvím některého státního podniku založilo v Turecku dceřinou firmu. Tímto podnikem by mohlo být například Prisko. Dceřiná firma by dostala pohledávku ČEB za elektrárnou 11,7 miliardy korun. Turecká strana by následně vypsala tendr na prodej rozestavěné elektrárny a chtěla by minimálně tuto částku. Češi by se následně přihlásili a pohledávku za majetek v Turecku vyměnili. Poté by elektrárnu dostavěli, spustili a poté vydělávali na prodeji elektřiny, například prostřednictvím ČEZ. Alespoň tak dlouho, než se najde kupec.

Psali jsme: Na posílení kapitálu ČEB půjde 2,5 miliardy korun, schválila vláda  

Jak dále MF Dnes píše, ČEB vede pohledávku jako pochybnou, což je jeden krok od ztrátových. Podle dobře informovaného zdroje deníku už banka nicméně plní všechny podmínky, aby mohla nahlásit státní pojišťovně EGAP hrozbu pojistné události a pohledávku začít odepisovat.

Výstavba hnědouhelné elektrárny Yunus Emre společnosti Adularya Enerji Elektrik v Turecku začala před pěti lety, dosud ale nefunguje. Sice už se rozjela, ale kvůli problémům s uhlím z blízkého dolu byla odstavena. Uhlí neodpovídá kvalitě, na jakou byly kotle elektrárny stavěny. Situaci ztěžuje skutečnost, že po loňském pokusu o puč v Turecku holding Naksan, do nějž Adularya patří, skončil v rukou státu.

Pokud se problém nepodaří vyřešit, mohou náklady spojené se stavbou elektrárny dopadnout na české daňové poplatníky. Ministr Mládek už dřív odhadl, že náklady na státní rozpočet by mohly dosáhnout zhruba 15 miliard Kč.

Hlavním dodavatelem je česká společnost Vítkovice Power Engineering, která je od srpna v úpadku.

Související

Karel Havlíček

Turecký projekt Adularya krachl. Ztráty pro Česko budou velké, přiznává Havlíček

Ztráta pro český stát kvůli nedokončenému tureckému projektu Adularya, na kterém se podílely české firmy, bude v každém případě velká. V tuto chvíli Česko hraje nejen o výši ztráty, ale také o další zakázky v Turecku a spolupráci s tureckými organizacemi. Novinářům to po dnešním jednání s tureckou ministryní obchodu Ruhsar Pekcanovou řekl český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který je společně s premiérem Andrejem Babišem a podnikatelskou delegací na třídenní návštěvě Turecka.
policie

Policie navrhla obžalovat pracovníka ČEB, měl způsobit obří škodu

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) navrhli obžalovat někdejšího pracovníka České exportní banky (ČEB), který podle nich poskytl financování dvěma projektům z let 2007 až 2010, a způsobil tak škodu zhruba 1,5 miliardy korun. Na webu policie o tom dnes informoval mluvčí centrály Jaroslav Ibehej. Za porušení povinnosti při správě cizího majetku hrozí pachateli v případě pravomocného odsouzení až osmiletý trest vězení. Podle informací ČTK jde o případy spojené s obchody ve sklářství.

Více souvisejících

Česká exportní banka (ČEB) Andrej Babiš Turecko

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 1 hodinou

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy