Příspěvek na plat zdravotně postižených se zvýší, novela prošla Sněmovnou

Na příspěvky má nárok zaměstnavatel, který zaměstnává na chráněných pracovních místech víc než polovinu lidí ze zdravotním postižením z celkového počtu pracovníků.

Zvýšení této dotace má kompenzovat růst minimální mzdy na 11.000 korun měsíčně. Zaměstnavatelé by se bez změny výše příspěvku potýkali se zvýšením osobních nákladů.

Příspěvky zaměstnavatelům zákonodárci zvýšili v souvislosti s růstem minimální mzdy i loni, a to o 800 korun. Zaměstnavatelé můžou dostávat také dotaci až 2700 korun měsíčně na další náklady související se zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením. V případě zaměstnávání zdravotně znevýhodněných lidí činí příspěvky až 5000 korun na plat a až 1000 korun na další náklady.

V uplynulém měsíci bylo bez práce 191 996 žen (50,3 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 54 555 OZP (14,3 % z celkového počtu nezaměstnaných).

Vládní norma také přejímá evropskou směrnici a má omezit snahy firem snižovat si náklady zneužíváním institutu dočasného vysílání pracovníků za hranice. Týká se i nároku zaměstnance na minimální mzdu platnou v zemi, kde plní úkoly.

Směrnice je namířena proti firmám, které své pracovníky do zahraničí vysílají za účelem poskytování služeb jen naoko a zakládají takzvané schránkové společnosti v zemích, kde jsou nižší náklady na sociální výdaje zaměstnanců a jejich další práva.

Poslankyně Úsvitu Jana Hnyková neuspěla na plénu s návrhem uzákonit novou pravomoc pracovníků úřadu práce. Chtěla, aby mohli kontrolovat, zda se uchazeči o zaměstnání nedostavili k výběrovému řízení na volné pracovní místo opilí nebo pod vlivem drog. V takovém případě by lidem hrozilo půlroční vyškrtnutí z evidence, a tedy ztráta podpory v nezaměstnanosti.