Konec intervencí ČNB? Viceguvernér Hampl je pro pozdější termín

Praha - Členové bankovní rady ČNB dosud uváděli, že jako pravděpodobný termín ukončení intervencí vidí polovinu roku. Viceguvernér centrální banky Mojmír Hampl má ovšem jiný názor.

O ukončení intervencí bude rozhodovat bankovní rada ČNB, Hampl je jedním z jejích sedmi členů. Rada na počátku února zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení intervencí vidí polovinu letošního roku.

To zopakoval i Hampl. "Je pravděpodobné, že to nastane kolem poloviny roku," řekl Hospodářským novinám (HN). "Kdybyste se ptal jenom na můj osobní názor, na rozdíl od řady tržních hráčů si umím představit, že exit může nastat i o chvilku později," podotkl. "Závazek by se dal opustit o něco později bez dopadu na cenovou stabilitu a hladký průběh exitu," doplnil.

ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 CZK/EUR“. Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tj. prodejem korun a nákupem cizích měn. Na slabší straně hladiny 27 CZK/EUR – myšleno na úrovních slabších než 27 CZK/EUR, které ČNB s ohledem na situaci nevyhodnotí jako „poblíž 27 CZK/EUR“ – nechává ČNB kurz koruny plavat dle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu.

Objem intervencí počátkem roku zesílil, v lednu byl nejvyšší od zahájení intervencí v listopadu 2013. Za růstem je podle ekonomů rostoucí inflace a očekávání investorů, že ČNB ukončí kurzový závazek v blízké době.

"Opuštění kurzového závazku je měnové rozhodnutí, které učiníme na jednom ze zasedání bankovní rady a které bude v okamžiku, kdy ho učiníme, oznámeno," řekl Hampl. Neumí si představit, že by mezi rozhodnutím o ukončení intervencí a jeho zveřejněním bylo nějaké prodlení.

Související

Více souvisejících

ČNB Ekonomika Mojmír Hampl

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 16 minutami

před 49 minutami

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy