Většina Čechů na průměrnou mzdu nedosáhne. Kdo ano?

"Aritmetický průměr totiž může být velmi klamným ukazatelem," poznamenal Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky, zaměstnanosti a mezd ČSÚ. Současná metodika podle jeho slov navíc nepokrývá všechny oblasti distribuce mezd, což může vést ke zkreslení celkového pohledu.

Holý také upozornil na potřebu získat rychlejší konjunkturální statistiky, které by věrněji reflektovaly stav národního hospodářství. "Krize nebyla jen nejhorší za sto let, ale hlavně byla velice rychlá," řekl Holý.

Z analýz trhu práce v letech 2008 a 2009 totiž mimo jiné vyplynulo, že růst mezd zaznamenalo pouhých 30 procent zaměstnanců, navíc těch vysokopříjmových. Zbylým 70 procentům mzdy naopak mírně klesly. "Tento trend může mít v následujících letech ekonomické i sociální dopady a může mít vliv na státní rozpočet," podotkl Holý.

Další analýzy také ukázaly, že během krize v roce 2009 bylo zrušeno každé šesté místo, ale nově vytvořené bylo až každé 15. pracovní místo. Zaměstnanost tedy logicky klesala v souvislosti s poklesem počtu pracovních míst.

S těmito problémy se ČSÚ chce vypořádat mimo jiné tím, že v příštím roce začne sbírat údaje o počtu zaměstnanců pomocí elektronického informačního systému ministerstva financí, který přináší výrazně rychlejší výsledky o vývoji platů.