Praha - Skupině ČEZ loni meziročně klesl čistý zisk o 29 procent na 14,6 miliardy korun. Tržby byly nižší o tři procenta a činily 203,7 miliardy Kč. Hospodářské výsledky dnes společnost zveřejnila na svém webu. Firma rovněž oznámila, že představenstvo bude navrhovat dividendu za loňský rok 33 korun na akcii. V posledních čtyřech letech vyplatila firma akcionářům pokaždé podíl na zisku ve výši 40 Kč za akcii.
"Věříme, že těch 33 korun je zdravá úroveň dividendy, kterou můžeme nabídnout, a zároveň ´nepodvázat´ rozvoj společnosti," řekl na tiskové konferenci k výsledkům finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, které obecně nesouvisejí s běžným hospodařením roku (jde například o opravné položky k dlouhodobým aktivům a odpisy goodwillů), klesl také o 29 procent na 19,6 miliardy Kč. Provozní zisk EBITDA se snížil o 11 procent na 58,1 miliardy Kč. Tyto výsledky překonaly očekávání, ve svém výhledu firma očekávala očištěný čistý zisk 18 miliard korun a EBITDA 56 miliard Kč. Splnění těchto cílů předpokládali i analytici. V letošním roce očekává ČEZ provozní zisk EBITDA 52 miliard Kč a čistý zisk očištěný o mimořádně vlivy 12 až 17 miliard korun.
Na loňskou výši provozního zisku působily negativně především nižší realizační ceny vyrobené elektřiny, z meziročního poklesu o sedm miliard Kč způsobil pokles cen 6,1 miliardy korun. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v tiskové zprávě uvedl, že i přes pokles výroby elektřiny v jaderných elektrárnách se firmě podařilo v loňském roce navýšit o procento celkovou výrobu elektřiny. Zvýšila se výroba v uhelných a plynových zdrojích. "Přispěl k tomu zejména stabilní provoz všech tří komplexně obnovených bloků Elektrárny Prunéřov," uvedl Beneš.
Ke zlepšení EBITDA o dvě miliardy oproti očekávání podle něj přispělo zejména úspěšné dokončení procesu získání certifikátů pro rumunské větrné farmy, výborné obchodní výsledky a optimální disponibilita výrobních zdrojů v závěru roku.
ČEZ loni také zaznamenal nárůst na trhu prodeje koncovým zákazníkům. Prodej zemního plynu meziročně vzrostl o 20 procent a prodej tepla vzrostl o osm procent. Prodej elektřiny klesl o procento na 37,5 terawatthodiny.
O návrhu dividendy rozhodlo představenstvo 20. března. Valné hromadě akcionářů bude navrhovat hrubou dividendu ve výši 33 korun na jednu akcii, což odpovídá celkové hodnotě 17,8 miliardy korun. Stát jako majoritní akcionář by měl dostat 12,4 miliardy korun. "Návrh dividendy reflektuje aktualizovanou dividendovou politiku společnosti, jejíž aktualizace spočívá v dočasném rozšíření výplatního poměru na 60 až 100 procent z konsolidovaného čistého zisku Skupiny ČEZ očištěného o mimořádné vlivy," uvedla firma. Zúžení tohoto nově přijatého procentního pásma výplatního poměru předpokládá společnost do dvou let v návaznosti na specifikaci rozvojové strategie.
V letošním roce předpokládá firma potenciální čistý zisk 4,8 miliardy korun, ale jen v případě, že držitelé konvertibilních dluhopisů uplatní letos své právo vzít si akcie MOL místo hotovosti. Podle Nováka jsou držitelů určitě stovky. Transakce souvisí s vydáním dluhopisů ČEZ před třemi roky, které jsou zajištěny právě akciemi MOL. "Dnes je to tak, že pokud by se držitelé rozhodli vybrat možnost vzít si ty akcie místo splátky dluhu v penězích, tak ČEZ na tom vydělá," uvedl Novák. Očekávání pak může zlepšit i případný prodej uhelné elektrárny Počerady.
ČEZ je největší česká energetická firma. Jeho majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
Související
Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček
ČEZ potěšil zákazníky už nyní. Po Novém roce slibuje další zlevnění
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Vystrčil ocenil ekonoma Švejnara či hokejistu Pastrňáka
před 1 hodinou
Češky suverénně ovládly Pohár Billie Jean Kingové. Šanci neměla ani Ukrajina
před 2 hodinami
Skotové oplakávají svého oblíbence. Zemřel spisovatel Peter May
před 3 hodinami
Zemřela zakladatelka centra Locika Petra Wünschová. Bylo jí jen 52 let
před 3 hodinami
Policie řeší případ zmizení Jany Šerjeníkové. Pracuje se čtyřmi scénáři
před 4 hodinami
Ebola v Kongu zabíjí i nadále. WHO má obavy, trasování se komplikuje
před 5 hodinami
Oscarovou herečku Sarandovou zatkli. Protestovala proti Netanjahuovi
před 6 hodinami
EU plánovala totální zákaz prodeje aut se spalovacím motorem. Proč nakonec ustoupila?
před 6 hodinami
FT: Anthropic v neveřejném dokumentu varuje před katastrofickými riziky. AI se může bránit vypnutí
před 7 hodinami
Sybiha: Ruský teror proti Ukrajině každým dnem sílí
před 8 hodinami
Sněmovna se schází k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě
před 9 hodinami
Estonsko: Za žhářským útokem na obrannou společnost Milrem Robotics stojí ruské tajné služby
před 10 hodinami
Rutte: NATO čelí opakovaným sabotážím, hybridním útokům a dronům. Prozradil, o co se Rusko snaží
před 10 hodinami
Žák na Slovensku zaútočil ve škole, napadl spolužáky i učitelky. Jedna zemřela
před 11 hodinami
Zelenskyj varoval svět před prohlubující se spoluprací mezi Ruskem, Severní Koreou a Íránem
před 12 hodinami
OpenAI zrušila plánované vydání modelu umělé inteligence GPT-6.1 Astra
před 13 hodinami
Britská policie propustila muže zatčených kvůli chystanému útoku na základnu. Z USA přichází ostré reakce
před 14 hodinami
Počasí se i o víkendu ponese na vlně babího léta, v noci se ale citelně ochladí
včera
Irán opět popřel Trumpova tvrzení. Nemá v plánu žádná jednání s USA
včera
Přípravy na volby začaly. Nejsilnější evropská politická frakce se hádá kvůli AfD
Nejsilnější evropská politická frakce, Evropská lidová strana, již nyní zahájila přípravy strategie pro nadcházející volby do Evropského parlamentu. Předseda lidovců Manfred Weber v zákulisí založil pracovní skupinu nazvanou Win2029, jejímž hlavním cílem je vytvořit atraktivní program pro boj s krajní pravicí. Uvnitř samotné strany však podle webu Politico panují hluboké rozpory v otázce, zda s těmito formacemi spolupracovat, nebo od nich udržovat odstup. Konzervativci se zároveň přou o to, jak výrazně by měli přizpůsobit své postoje v oblastech migrace, klimatu a sociální politiky.
Zdroj: Libor Novák