Intervence budou pokračovat, rozhodla ČNB. Analytici jsou jako na trní

Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %.

ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako "poblíž hladiny 27 Kč/EUR". Takovému posílení ČNB brání prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 Kč za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky trhu.

Devizové intervence centrální banka zahájila kvůli obavám z deflace s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR na počátku listopadu 2013. Od té doby do konce ledna intervenovala v objemu zhruba 1,3 bilionu korun. Další měnové jednání rady se uskuteční ve čtvrtek 4. května.

Analytici odhadují, že bankovní rada ČNB by mohla intervence ukončit v dubnu. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka budou následující týdny plné nejistoty, kdy přijde okamžik ukončení kurzového závazku.

"Podle našeho očekávání dojde k odstranění závazku v následujících šesti týdnech, když jako nejzazší možnost předpokládáme pravidelné měnově politické zasedání 4. května," uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Přestože je podle něj tzv. tvrdý závazek ČNB u konce, neočekává, že se něco změní na rétorice národní banky. "Nezbývá jí totiž nic jiného. Odložení pravděpodobného exitu by nepůsobilo důvěryhodně, zatímco očekávání dřívějšího exitu by nalákalo další spekulativní kapitál," upozornil.

Investiční stratég Raiffeisenbank Michal Brožka očekává konec kurzového závazku v průběhu druhého čtvrtletí, pravděpodobně během obchodního dne. "Je možné, že ČNB bude vyčkávat na další data z ekonomiky jako například inflaci 10. dubna a také na úpravu prognózy. Stejně tak je možné, že v bankovní radě převáží názor, že už není na co čekat a exit přijde v řádu několika málo dnů," uvedl.

Intervence ČNB přinesly od listopadu 2013 exportérům přímo 687 miliard korun a nepřímo 590 miliard korun. Hrubý domácí produkt ČR se zvýšil o 147 miliard korun. Před zahájením dnešního Exportního fóra v Mladých Bukách to uvedla v tiskové zprávě Asociace exportérů.

Peníze získané díky intervencím exportéři podle Daňka použili na investice do zvýšení konkurenceschopnosti a také do zvýšení mezd zaměstnanců. "Podstatnou část peněz investovali do technologií, čímž se chtěli připravit na doby horší, na doby po ukončení intervenčního režimu, aby získali lepší produktivnější stroje, které budou dělat ve vyšší kvalitě. Aby zpeněžili ten polštář, který vznikl, pro budoucnost," řekl ČTK Daněk. Každý rozumný podnikatel se podle něj v době intervencí připravoval na doby horší. Připomněl také, že šest čtvrtletí po sobě v Česku rostou mzdy, a to kolem čtyř procent meziročně. "To v historii nemá obdoby," řekl Daněk.

Letošní vývoz tak ovlivní nejvíc právě ukončení kursového závazku a nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Na trhu práce stále chybí zhruba 150.000 pracovníků což podle asociace loni vedlo k výpadku v exportu v hodnotě 150 miliard korun.