Grantová agentura rozdělila miliardy. Efekt bídný, na podporu výzkumu nešly

Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil podporu výzkumu a vývoje, kterou ze státního rozpočtu rozděluje Grantová agentura České republiky (GAČR). Kontroloři se zaměřili na účelovou podporu základního výzkumu celkem za 15,3 miliardy korun, kterou agentura rozdělila v letech 2011 až 2015.

Předsednictvo GA ČR tvoří pět členů včetně předsedy. Zastupují pět základních vědních oborů - technické vědy, vědy o neživé přírodě, lékařské a biologické vědy, společenské a humanitní vědy a zemědělské a biologicko-environmentální vědy.

Z kontroly vyplynulo, že GAČR nesměrovala podporu do těch oblastí výzkumu, které mají větší potenciál pro pozdější praktické využití.

Největšími příjemci účelové podpory základního výzkumu byly v kontrolovaných letech veřejné výzkumné instituce a vysoké školy. Tento typ výzkumu má přinést především nové poznatky a není vázaný na bezprostřední využití v praxi. Podporu základního výzkumu agentura rozdělila do pěti oblastí, které podporovala rovnoměrně. Tato podpora se pohybovala mezi lety 2011 až 2015 od 18 % u společenských a humanitních věd po 23 % u věd o neživé přírodě.

Podle národních strategických dokumentů by měla podpora cílit i na ty oblasti základního výzkumu, které mohou zlepšit využití nových poznatků a ve výsledku tak přispět k růstu konkurenceschopnosti ČR. GAČR takto ale podporu nesměrovala, informuje nku.cz. V ČR jsou oblasti základního a aplikovaného výzkumu striktně odděleny, a měl by se klást větší důraz na jejich provázanost.

"GA ČR nepřísluší určovat politiku výzkumu a vývoje a ani určovat ty oblasti základního výzkumu, které mohou zlepšit využití nových poznatků, neboť každá oblast může potenciálně přinést nové poznatky s bezprostředním využitím pro praxi," sdělila dnes ČTK mluvčí agentury Klára Pirochová. Všechny skupiny grantových projektů, na základě kterých agentura poskytuje účelovou podporu základnímu výzkumu, jsou včetně kritérií hodnocení i výše podpory schvalovány vládou ČR.

Za současné legislativy tak podle mluvčí není možné, aby GA ČR sama rozhodla, že jednu vědní oblast upřednostní před jinou nebo, že přihlášení se k určité prioritní oblasti bude pro vědce znamenat výhodu v hodnoticím procesu.

Kontroloři také zjistili, že GAČR chybovala při veřejných soutěžích na výběr projektů. V rozporu se zákonem například měnila u některých soutěží podmínky pro uchazeče. V roce 2012 zveřejnila informaci o prodloužení soutěžní lhůty pouze na webových stránkách a navíc jen jeden den před skončením této lhůty. Podle kontrolorů tak uchazeči neměli rovné podmínky.

GAČR také nesledovala kvalitu výsledků ani u jednotlivých vědních oborů, ani celkově. Nemohla proto vyhodnotit, jaké dopady vyplacená podpora měla. V kvalitě základního výzkumu přitom ČR zaostává za evropským průměrem. Příliš úspěšná není ve srovnání s dalšími zeměmi EU ani v získávání grantů od Evropské výzkumné rady.

Agentura ale podle Pirochové sleduje počty i druhy výsledků základního výzkumu jak u jednotlivých projektů, tak v rámci jednotlivých oborů i celkově. Je povinna následně tyto údaje dávat do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, jehož účelem je mimo jiné hodnotit výsledky výzkumných organizací a výzkumných projektů a poskytovat tyto informace vládě a veřejnosti.

Související

Andrej Babiš přichází na zasedání nové vlády

Bude se propouštět, rozhodla vláda. Babiš ale odmítá, že jde o čistky

Úřad vlády a ministerstva od ledna zeštíhlí v součtu o 322 úřednických míst. Počítá s tím nová systemizace služebních a pracovních míst, kterou schválila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Kabinet mimo jiné podpořil senátní návrh na posílení kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost kontrolovat i veřejnoprávní média a poslanecký návrh na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vláda se zabývala i výdaji na obranu a zrušila a znovu vypsala výběrové řízení na předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Vláda ČR

Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb

Vláda Petra Fialy v demisi se ve středu sešla ke své poslední pravidelné schůzi. Projednala a schválila například novou národní očkovací strategii a novou strategii rozvoje sociálních služeb, rozhodla také o povolení používání přípravků s obsahem psychotropní látky psilocybinu v odůvodněných případech léčby psychických onemocnění a několik legislativních změn. Zabývala se také jedenácti kontrolními nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu.

Více souvisejících

nkú Grantová agentura ČR výzkum Vysoké školy

Aktuálně se děje

včera

Ministr zdravotnictví a sociálních věcí Robert F. Kennedy Jr.

"Jezte skutečné jídlo." Trumpova administrativa vyhlásila válku cukru

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu představila radikálně upravená výživová doporučení pro Američany. Nové pokyny, které v Bílém domě prezentovali ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. a ministryně zemědělství Brooke Rollinsová, kladou důraz na konzumaci celistvých, minimálně průmyslově zpracovaných potravin. Hlavním heslem nové kampaně, která je součástí agendy „Make America Healthy Again“ (MAHA), se stalo prosté doporučení: „Jezte skutečné jídlo.“

včera

Marco Rubio

Jednání o Grónsku začne příští týden. Rubio se sejde s představiteli Dánska

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve středu na Kapitolu potvrdil, že se příští týden sejde s dánskými představiteli k jednání o Grónsku. Reagoval tak na stupňující se napětí mezi Washingtonem a Kodaní poté, co Trumpova administrativa obnovila své agresivní snahy o převzetí kontroly nad tímto autonomním územím. Rubio, který vystoupil po boku ministra obrany Peta Hegsetha, se však vyhnul přímé odpovědi na otázku, zda Bílý dům vylučuje použití vojenské síly k dosažení tohoto cíle.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

USA oznámily, že převezmou kontrolu nad veškerou venezuelskou ropou

Americký ministr energetiky Chris Wright ve středu oznámil, že Spojené státy budou prodávat venezuelskou ropu po neomezenou dobu. Toto prohlášení zaznělo jen krátce poté, co americké síly v severním Atlantiku zabavily další sankcionovaný tanker. Podle Wrighta plánuje Washington nejprve prodat nahromaděné zásoby suroviny a následně převzít kontrolu nad veškerou budoucí produkcí této jihoamerické země.

včera

Donald Trump

Trump odmítá podpořit Machadovou do čela Venezuely, protože dostala Nobelovu cenu místo něj

Vztahy mezi Bílým domem a venezuelskou opozicí procházejí nečekanou krizí. Donald Trump, který ještě nedávno označoval svržení Nicoláse Madura za historický úspěch své administrativy, nyní odmítá podpořit Maríu Corinu Machadovou v čele země. Přestože tato držitelka Nobelovy ceny za mír označila americkou intervenci za „velký krok pro svobodu“, u prezidenta narazila na nečekanou překážku – jeho vlastní ambice.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump opět zaútočil na Evropu: Rusko a Čína se NATO bez USA ani trochu nebojí

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti Truth Social ostře zaútočil na evropské spojence a zpochybnil akceschopnost Severoatlantické aliance. Ve svém příspěvku psaném velkými písmeny prohlásil, že Rusko a Čína mají z NATO bez účasti Spojených států „nulový strach“. Trump tím reagoval na kritiku, která se na něj snesla z Evropy poté, co Bílý dům potvrdil, že zvažuje různé cesty k ovládnutí Grónska.

včera

Vrtulník MH-6 Little Bird nad tankerem

Spojené státy zadržely pronásledovaný tanker plující pod ruskou vlajkou

Americké ozbrojené síly v severním Atlantiku úspěšně završily dramatickou operaci a zmocnily se ropného tankeru Marinera, který se v uplynulých týdnech snažil uniknout námořní blokádě. Informaci dnes odpoledne oficiálně potvrdilo Evropské velitelství USA (EUCOM). Plavidlo, které se dříve jmenovalo Bella 1 a plulo pod vlajkou Guyany, bylo obsazeno speciálními jednotkami v mezinárodních vodách jižně od Islandu na základě zatykače vydaného americkým federálním soudem.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025) Prohlédněte si galerii

Babiš nominoval Turka na ministra, prezident Pavel odmítnul

Novoroční setkání na Pražském hradě přineslo první vážný rozpor mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním tématem středečního jednání se stalo obsazení křesla ministra životního prostředí. Andrej Babiš hlavě státu oficiálně navrhl Filipa Turka, výraznou tvář strany Motoristé sobě, prezident však tuto nominaci bez váhání odmítl.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko vyslalo válečné lodě, aby ochránily ropný tanker pronásledovaný americkým námořnictvem

V mezinárodních vodách v severním Atlantiku se Spojené státy pokoušejí obsadit ropný tanker Marinera, který už více než dva týdny uniká americkému námořnictvu a pobřežní stráži. Situace je o to kritičtější, že Moskva k lodi vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby jí poskytla ochranu, čímž se otevřené moře změnilo v potenciální bojiště mezi dvěma jadernými mocnostmi.

včera

Rusko, Kreml

Rusko nabídlo Spojeným státům Venezuelu výměnou za Ukrajinu

Nedávné zadržení Nicoláse Madura americkými komandy vyneslo na světlo starší zákulisní plány Moskvy na geopolitický obchod s Washingtonem. Fiona Hillová, někdejší Trumpova expertka na Rusko, tvrdí, že už před lety Kreml nabízel snížení podpory venezuelskému režimu výměnou za to, že mu USA nebudou zasahovat do dění na Ukrajině. Ruští diplomaté tuto možnost tehdy opakovaně naznačovali s odkazem na historické rozdělení sfér vlivu.

včera

Marco Rubio

Invazi zatím neplánujeme, Grónsko chceme koupit, prohlásil Rubio. Vlády s ním chtějí okamžitou schůzku

Vlády Dánska a Grónska usilují o urgentní schůzku s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Reagují tak na stupňující se rétoriku Washingtonu, který v úterý znovu potvrdil svůj záměr ovládnout tento strategický arktický ostrov. Napětí mezi spojenci v NATO dosáhlo vrcholu poté, co Bílý dům prohlásil, že pro získání Grónska zůstává „vojenská varianta vždy ve hře“.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusové se zajetím Madura cítí poníženi. Měli bychom najmout americké generály, píší tamní blogeři

V ruském proválečném digitálním prostoru vyvolala víkendová americká operace „Absolute Resolve“, při níž komanda Delta Force v Caracasu zajala prezidenta Nicoláse Madura, bouři emocí. Komunita takzvaných Z-bloggerů, která obvykle oslavuje ruskou vojenskou sílu, se tentokrát ocitla v nezvyklém rozpoložení. Jejich reakce se pohybují na škále od ostré kritiky amerického „neokolonialismu“ až po neskrývaný, byť hořký obdiv k efektivitě, s jakou USA svého cíle dosáhly.

včera

Zimní počasí v Praze

Doprava v Evropě kolabuje. Intenzita současného počasí je podle meteorologů mimořádná

Evropu v těchto dnech svírá vlna extrémních mrazů a silného sněžení, která v úterý a ve středu způsobila rozsáhlý kolaps v dopravě. Arktické počasí doprovázené první letošní pojmenovanou bouří Goretti ochromilo klíčové letištní uzly, zastavilo železniční spoje a vytvořilo nebezpečné podmínky na silnicích. Meteorologové varují, že intenzita nynějšího ochlazení je pro toto roční období zcela mimořádná.

včera

Prezident Trump

Jak Trump získá Grónsko? Stačí mu k tomu čtyři snadné kroky, varuje Politico

Možná akvizice Grónska ze strany Spojených států přestává být vnímána jako výstřední nápad a mění se v promyšlenou strategii. Deník Politico ve své analýze ze 7. ledna 2026 popisuje čtyři konkrétní kroky, kterými by Donald Trump mohl dosáhnout svého cíle. Ačkoliv se scénář podobný nedávnému zásahu ve Venezuele zdá u spojence NATO nepravděpodobný, Washington již podle odborníků podniká kroky, které připomínají expanzivní politiku síly.

včera

Grónsko

Největší ostrov na světě s pouhými 57 tisíci obyvateli. Proč Trump tolik touží po Grónsku?

Donald Trump se po úspěšné operaci ve Venezuele, kde americké jednotky zadržely prezidenta Nicoláse Madura, začíná soustředit na další ambiciózní cíl svého impéria: Grónsko. Co bylo během jeho prvního funkčního období vnímáno jako bizarní nápad nebo šokující provokace, se nyní stává oficiální agendou Bílého domu. Evropští lídři již neberou Trumpovy výroky na lehkou váhu a v úterý potvrdili svrchovanost ostrova, zatímco americká administrativa dává jasně najevo, že pro získání tohoto území zvažuje všechny možnosti, včetně těch vojenských.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Nasazení armády je jednou z variant pro získání Grónska

Bílý dům otevřeně připustil, že nasazení armády zůstává jednou z variant pro získání Grónska do amerického područí. Podle mluvčí Karoline Leavittové považuje Donald Trump tento arktický ostrov za prioritu národní bezpečnosti, která má odradit protivníky v regionu. Prezidentská administrativa momentálně zvažuje širokou škálu kroků k dosažení tohoto cíle v oblasti zahraniční politiky. Možnost využití vojenské síly je přitom v prohlášení označována za nástroj, který má vrchní velitel ozbrojených sil kdykoliv k dispozici.

včera

6. ledna 2026 21:55

6. ledna 2026 20:49

Andrej Babiš

Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle

Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.

6. ledna 2026 19:38

Těžba ropy

Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti

Krátce po dramatickém zajetí Nicoláse Madura americkými silami se stále hlasitěji ozývají hlasy expertů, že pokud šlo Donaldu Trumpovi skutečně o ropu, vybral si pro svou „intervenci“ to nejhorší možné místo i čas. Přestože administrativa ústy Marca Rubia neskrývá ambice otevřít venezuelský ropný sektor americkým firmám, experti z energetického centra v Houstonu nesdílejí prezidentovo nadšení. Ropný byznys se totiž od dob války v Iráku radikálně změnil a Trumpova strategie podle nich působí jako nepochopený anachronismus.

6. ledna 2026 18:24

Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu

Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy