Veřejné finance skončily loni poprvé v přebytku. Česko je srovnatelné s Dánskem

Ke zlepšení salda hospodaření došlo na všech úrovních sektoru vládních institucí. Ústřední vládní instituce hospodařily v roce 2016 s deficitem 20,4 mld. Kč při meziročním poklesu deficitu o 36,5 mld. Kč. U místních vládních institucí došlo k meziročnímu růstu přebytku o 18,5 mld. na 44,8 mld. Kč. O bezmála 3 mld. na 4,9 mld. Kč vzrostl přebytek také subsektoru fondů sociálního zabezpečení.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 1,1 %. K růstu příjmů nejvíce přispěl růst příjmů ve formě sociálních příspěvků (6,1 %), důchodových daní (5,9 %) a daní z výroby a dovozu (5,4 %). Pokles na příjmové straně byl naopak zaznamenán v případě ostatních běžných (-21,3 %) a kapitálových transferů (-70,5 %). Tento vývoj byl do značné míry spojen s klesajícími příjmy v rámci projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie.

Podle analytika Komerční banky Marka Dřímala stojí za celkovým výsledkem především přebytek hospodaření obcí a krajů, který dosáhl dosud nejvyššího maxima. "Příjmy obcí a krajů vloni výrazně vylepšil vyšší výběr daní hlavně díky pokračujícímu růstu ekonomiky. Na výdajové straně se promítl přechod na nové programové období EU fondů, což omezilo především investiční výdaje," podotkl Dřímal.

Poukázal také na rozpor, kdy podle dnes zveřejněných údajů skončilo hospodaření centrální vlády loni se schodkem 20,4 miliardy korun, ministerstvo financí přitom informovalo o přebytku rozpočtu 61,8 miliardy. "Důvodem je, že za těmito dvěma hodnotami je odlišná metodologie," poznamenal Dřímal.

Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně poklesly o 1,9 %. Na poklesu se nejvíce podílely výdaje související s investiční aktivitou, tj. výdaje na tvorbu hrubého kapitálu (-32,8 %) a investiční dotace (-16,8 %), informuje czso.cz.

V souvislosti s vývojem na finančních trzích došlo k meziročnímu poklesu výdajů na úroky o 8,9 %. Nejvyšší meziroční růsty byly naopak zaznamenány ve vyplacených dotacích (8,1 %), ostatních běžných transferech (5,7 %) a náhradách zaměstnancům (5,6 %).

Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2016 dosáhla úrovně 37,22 % HDP. Meziročně došlo k poklesu výše relativní zadluženosti o 3,10 procentního bodu. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl jak rostoucí nominální HDP (1,38 p.b.), tak snížení nominální výše dluhu (1,72 p.b.). 

Výrazně lepší stav veřejného zadlužení k poměru k HDP mohou momentálně v EU podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy vykázat pouze tři země, a to Estonsko, Lucembursko a Bulharsko. "Srovnatelně s ČR jsou na tom pak Rumunsko, Lotyšsko a Dánsko. Všechny ostatní země EU jsou na tom hůře než my, mnohé z nich opravdu výrazně. Výsledek ČR je o více než polovinu nižší než průměr EU a také o více než polovinu nižší než průměr zemí eurozóny," uvedl.