Černý scénář se nenaplnil. ČR za období 2007-2013 vyčerpala většinu peněz z eurofondů

Praha - Česká republika v programovém období 2007 až 2013 vyčerpala z evropských fondů 96,4 procenta peněz, které měla k dispozici. Získala 25,8 miliardy eur (697 miliard Kč), nevyužila zhruba miliardu eur (26,34 miliardy Kč). ČTK to dnes sdělila ministerstva financí a pro místní rozvoj.

Programové období bylo ze strany ČR uzavřeno 30. března, kdy Evropské komisi odeslala závěrečné dokumenty všech 19 operačních programů. Jejich součástí jsou žádosti o vyplacení posledních 1,2 miliardy eur, u kterých Evropská komise ještě ověřuje správnost čerpání dotací. Odhady nevyčerpaných peněz se tak mohou ještě mírně změnit.

Podle náměstkyně ministryně pro řízení sekce evropských fondů a mezinárodních vztahů MMR Olgy Letáčkové investice z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj tvořily v letech 2007 až 2013 v Česku 34 procent všech vládních kapitálových investic a přispěly k ročnímu růstu českého hrubého domácího produktu dvěma procenty.

S použitím evropských peněz se podle MMR vybudovalo například 4526 kilometrů kanalizačních svodů a postavilo nebo modernizovalo 147 čistíren odpadních vod. Na modernější vodovody a kanalizaci je tak nově připojeno víc než 600.000 domácností. Podporu z evropských fondů získalo 90 procent základních a 75 procent středních škol, dále veřejná doprava, podniky a výzkum. "Díky politice soudržnosti a desítkám tisíc podpořených projektů se podařilo vytvořit více než 94.000 nových pracovních míst, z toho více než 6000 v oblasti výzkumu," uvedlo MMR.

Za úspěch nynější vlády považuje vyčerpání víc než 96 procent přidělených peněz ministr financí Andrej Babiš (ANO). "Přišli jsme do situace, kdy se evropské peníze čerpaly málo nebo vůbec, chyběly projekty a vůle situaci zlepšit. Díky našemu nasazení a krizovému managementu se podařilo odvrátit hrozbu, že Česko o přidělené peníze přijde," uvedl. Původní prognózy počítaly v nejhorším možném případě s nedočerpáním až 85 miliard korun z EU.

V nynějším programovém období 2014 až 2020 je pro Česko připraveno téměř 24 miliard eur (650 miliard Kč). Na konci loňska měla ČR smluvně zajištěno 86,6 miliardy korun, tedy 14,2 procenta z vyčleněných peněz. MMR počátkem února odhadlo, že letos by se mohlo vyčerpat dalších 53 miliard korun.

Intervence České národní banky proti posilování koruny způsobily, že koncem minulého programového období bylo Česko nuceno po přepočítání dotací na českou měnu zintenzivnit čerpání. Jako problém, se kterým se MMR u dotací potýká, to předloni jmenovala ministryně Karla Šlechtová (za ANO). Po letošním ohlášeném ukončení intervencí a očekávaném posílení koruny vůči euru lze naopak v nynějším období do roku 2020 očekávat, že objem dotací přepočtený na českou měnu se ztenčí.

Související

Evropská unie

Dodržujte právní stát, jinak z EU nepřijdou peníze. Slováci a Maďaři mají problém

Evropská komise hodlá v návrhu rozpočtu na období 2028-2034 posílit vazbu mezi čerpáním evropských fondů a dodržováním zásad právního státu. Změna by měla zamezit situacím, kdy členské státy obcházejí podmínky přesouváním prostředků mezi programy. Návrh počítá s rozšířením stávajícího mechanismu podmíněnosti na veškeré financování z unijního rozpočtu.

Více souvisejících

eurofondy Česká republika Andrej Babiš Ministerstvo financí Ministerstvo pro místní rozvoj

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 2 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Chuchelská bitka. Před 145 lety se v Praze poprali studenti

Bylo úterý 28. června roku 1881, když poklidnou studentskou slavnost narušila rvačka, pro níž se později ujalo označení Chuchelská bitka. K čemu a proč tehdy došlo?

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy