Volba vrcholí: Kdo se stane šéfem ČT? Kandidáti představili svoje plány

Dvořák, který nyní televizi vede, slíbil pro další období kontinuitu v podobě hodnot, finanční i provozní stability a také stabilní manažerské vedení veřejnoprávní instituce.

Základní princip veřejné služby podle něj spočívá v její univerzálnosti, proto se nechce vydat cestou preferování jen některých žánrů nebo formátů. V původní tvorbě ČT vidí největší prostor v dramatické tvorbě. Klást důraz chce na historická témata, úspěšné komediální série a zmínil výrobu výpravného seriálu pro děti. Chce jít rovněž cestou mezinárodních koprodukcí.

Ve zpravodajství se chce zaměřit na poskytování ověřených důvěryhodných informací. Plánuje otevřít nové zahraniční zpravodajské posty i dostavbu budovy zpravodajství. ČT by se také měla stát dostupnou vzdělávací platformou pro všechny věkové skupiny, chystá založení divácké rady nebo ombudsmana ČT.

V rámci přechodu na standard DVB-T2 by podle Dvořáka měla ČT získat dva multiplexy místo stávajícího jednoho. To by jí umožnilo například paralelní vysílání sedmi zpravodajských relací z jednotlivých studií. Nově by měla vzniknout studia v Ústí nad Labem a Plzni.

V oblasti nových médií se chce zaměřit na mladé lidi, kteří před sledováním televizní obrazovky dávají přednost mobilním telefonům a počítačům. Na dotaz radního uvedl, že se mu nelíbí přebujelá byrokracie nebo uspořádání sídla ČT na Kavčích horách.

Oponenti mají jinou vizi

Myšlenka sloučení ČT a ČRo jakožto národního vysílatele není podle Nováka nová. V současnosti ale nabývá na aktuálnosti v souvislosti s nutností vyřešit financování obou institucí. Výhodou pro stát pak by mělo být, že by získal jednoho silného partnera k jednání.

Sloučení by si v prvním roce vyžádalo náklady 60 milionů při příjmech 30 milionů korun, ve čtvrtém roce by pak již mělo přinést zisk. Novák chce zároveň zavést indexovaný koncesionářský poplatek ČT a zavést jeho platbu za každou domácnost, která odebírá elektřinu a nikoliv za televizní přijímač.

Vzniknout by měla divize nových médií, která bude na stejné úrovni jako televizní a rozhlasové vysílání. Upozornil na to, že technologie v následujících letech změní konzumaci televizního obsahu. Součástí tohoto záměru je vytvoření veřejnoprávní laboratoře, která by technologie pro nové formy šíření veřejnoprávního obsahu vyvíjela.

Konrád chce televizi vrátit k vyrovnanému hospodaření. Podotkl, že z účtu televizních poplatků v poslední době ubylo 1,5 miliardy korun. Chce proto hledat úspory jak v provozu ČT, tak i ve výrobě pořadů. ČT podle něj vyrábí příliš draze. Nastínil také záměr postavit nové moderní nízkoenergetické sídlo televize místo budovy zvané Rohlík.

Člen rady Luboš Beniak podotkl, že rozpouštění peněz z účtu televizních poplatků je plánované na dlouhodobé investiční akce, které řeší podfinancování investic ČT v minulých letech.

V programové rovině hodlá Konrád klást důraz na původní českou hranou tvorbu, například na daleko více historických formátů, a také obnovit tradici komediálních formátů. Nehodlá spouštět další kanály.

Zpravodajství ČT je podle Konráda nejlepší na televizním trhu. Mělo by vyžadovat daleko více zdrojů. Čerpat informace z více agentur, více také využívat zpravodaje v regionech. Naopak by omezil počet zahraničních zpravodajů a spíše vysílal redaktory do centra dění v jiných zemí z Česka.