Paroubek: Škrty? Když lidem seberete 10 procent, poklesne poptávka

„Pokud se vláda rozhodla jít cestou poklesu platů státních zaměstnanců o 10 procent, bude to znamenat pokles spotřeby obyvatel. U statisíců lidí tak dojde ke snížení koupěschopné poptávky,“ prohlásil Paroubek.

Podle něj nedělá současná vláda vůbec nic ani pro oživení investic. „Jenom na dopravní infrastruktuře se má příští rok ušetřit 35 miliard korun. To pochopitelně bude znamenat ztrátu práce a zvýšení nezaměstnanosti,“ míní Paroubek. „Spoléhat se jen na export je chyba. Oživení v USA a Německu nemusí dlouho vydržet,“ upozornil.

Ministr financí Miroslav Kalousek takovou cestu odmítá. „Samozřejmě, že výrazná expanzivní politika a tím pádem větší deficit by znamenaly HDP o několik desetin procentního bodu vyšší. Ale byl by to růst na hliněných nohou. Chvíli bychom se měli o něco lépe, ale pak by nám také nikdo nemusel chtít půjčit. Příklady Irska, Lotyšska nebo Řecka varují,“ zmínil Kalousek.

Podle něj je řešení fiskálních problémů důrazem na výdajovou stránku rozpočtu správné. „Nechceme-li zvyšovat daně, je to nejlepší možnost. A myslí si to i zahraniční investoři, kteří nakupují státní dluhopisy. Příští rok díky naším krokům zaplatíme o 20 miliard korun méně, než kdybychom nic nedělali,“ je přesvědčen.

Oba protagonisté se podle očekávání neshodli ani v daňových otázkách. Zatímco Kalousek považuje za efektivnější danění aktuální spotřeby formou nepřímých daní, Paroubek takovou formu považuje za sociálně nespravedlivou. „Díry v rozpočtu budou zalepovat všechny společenské vrstvy. Nejen ti, kteří bohatnou na rovné dani,“ míní Paroubek.

Podle Kalouska je však daňová progrese v České republice dostatečná. „Nemáme žádnou rovnou daň. Zdanění fyzických osob je progresivní dokonce do té míry, že třetina nejméně výdělečných žádnou daň neplatí. A pokud má někdo dvě děti, platí daň až od 19 tisíc měsíčně. To je podle mě hodně významná progrese,“ je přesvědčen ministr financí.

Paroubek považuje za nedostatečné odvody těch nejbohatších, především velkých podniků. „Včetně odečitatelných položek je to 13 procenta, což je zbytečně nízko. Bylo by proto vhodné zamyslet se, jak zdanit podniky s velkou kupní silou, zejména banky. Ani v krizovém roce 2009 nijak nestrádaly. Na rozdíl od malých a středních podniků jim šly zisky nahoru. Tady je možné získat velké množství prostředků,“ dodal Paroubek.

Kalousek však zvyšování daní považuje za ekonomicky kontraproduktivní. „A navrhovaná bankovní daň by ve svém důsledku neznamenala nic jiného, než zdražení úvěrových produktů a zbrždění hospodářského růstu. V důsledku to stejně zaplatí obyčejní lidé,“ namítá Kalousek.