Česko utahuje opasek. Přesto si půjčí 220 miliard. Proč?

Vláda již dříve uvedla, že kdyby nesáhla k úsporným opatřením, jako jsou škrty v platech státních zaměstnanců, zdanění příspěvku na stavební spoření a další, přesáhl by deficit v příštím roce 200 miliard korun.

Deficit ve výši 135 miliard představuje 4,6 procenta HDP, což je o dvě desetiny procenta lepší výsledek, než s jakým počítala vláda Jana Fischera v tzv. konvergenčním programu, který Česko každoročně posílá do Bruselu.

Hrubá výpůjční potřeba České republiky v příštím roce však bude výrazně vyšší než rozpočtovaný schodek státního rozpočtu, s to 219,5 miliardy korun. "Veřejnost se často ptá, jak je možné, že půjčky jsou vyšší než rozpočtovaný deficit. Je to proto, že vláda musí financovat nejen schodek, ale také splácet staré dluhopisy, jimž vypršela splatnost," vysvětlil před časem ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Část těchto peněz (cca 10 miliard) chce Kalousek získat přímo od občanů cestou tzv. dluhopisů pro domácnosti. Tyto cenné papíry si budou lidé moci koupit pravděpodobně na pobočkách bank a časem i v systému Czech point. Tímto krokem chce ministerstvo financí mimo jiné rozšířit možnosti občanů na zhodnocení jejich úspor. Výnos dluhopisů by totiž měl být podobný jako u termínovaných účtů.

I navzdory úsporám však dále naroste státní dluh. Během příštího roku by dluh ČR měl podle predikcí ministerstva financí dosáhnout cca 1,448 bilionu korun. V roce 2012 se tato částka zřejmě vyšplhá na 1,556 bilionu.

Ze zmíněných úspor padne hlavní díl na ministerstvo dopravy, které přijde meziročně o cca 30 miliard korun. Toto opatření je kritizováno i některými ekonomy, protože stavebnictví patří mezi odvětví s největším multiplikačním efektem, tj. mírou zhodnocení investice. Také jde o odvětví se značnou potřebou lidské práce a jeho omezení by mohlo způsobit růst nezaměstnanosti.

Na druhou stranu však ze studií, které zpracovala Národní ekonomická rada vlády (NERV), plyne, že cena infrastrukturních staveb je u nás značně nadhodnocená, a proto existuje prostor pro úspory.

"Na D1 Jesenice – Vestec se pořizoval 'kryt z kameniva obalovaného živicí', tedy běžný povrch vozovky, s jednotkovou cenou 1 566 korun za metr čtvereční. U D8 mezi pětadevadesátým a stým kilometrem to bylo za 6 585 korun za jednotku. Na D47 Hrušov - Bohumín byla jednotková cena podle studie 12 787 korun," uvedl před časem externí spolupracovník NERV a analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Nejdráž vyšel úsek dálnice D8 mezi dvaadevadesátým a pětadevadesátým, kde se ten samý materiál pořizoval za 28 407 korun za metr čtvereční.

Naopak rozpočtovou kapitolou s meziročním nárůstem výdajů a zároveň s nejvyššími výdaji vůbec se v příštím roce tradičně stane ministerstvo práce a sociálních věcí. Výdaje tohoto ministerstva, které spravuje důchody a celý sociální systém, mají v příštím roce dosáhnout téměř 484 miliard korun.

Z této sumy připadá nejvíce na penzijní systém, protože výdaje na důchody mají v příštím roce dosáhnout téměř 355 miliard. Příjmy z pojistného na sociální pojištění však tyto výdaje podle propočtů ministerstva práce nepokryjí a výsledný deficit je odhadnut na 32,3 miliardy korun. Jedná se tedy o položku s jedním z nejvyšších podílů na deficitu příštího roku.

Druhá nejvyšší položka je všeobecná pokladní správa, která v příštím roce utratí 158,66 miliardy korun. V této rozpočtové kapitole se nacházejí například odvody do rozpočtu Evropské unie (35,25 miliardy), transfery veřejným rozpočtům (52,997 miliardy) či podpora exportu za 16,64 miliardy korun.

Pomyslný bronz získává ministerstvo školství, které v příštím roce utratí 127,086 miliardy. Většina této částky připadá na regionální školství (82,8 miliardy) a na vědu a vysoké školy (35,87 miliardy). Jedná se přitom o částku o miliardu vyšší, než s jakou vláda původně počítala. Podařilo se totiž zlevnit obsluhu státního dluhu a o část těchto ušetřených peněz byly posíleny vysoké školy.

Čtvrtou nejvyšší výdajovou položkou je státní dluh, který nás v příštím roce vyjde na 78,49 miliardy korun. Převážnou většinu celkové částky představují splátky úroků. Tato částka meziročně narostla o cca dvě miliardy korun, což jsou peníze, které lze považovat za mandatorní, tedy povinný výdaj. V praxi to znamená, že tyto peníze stát nemůže nezaplatit.